"Pandemie" prasečí chřipky: od prasat nebo od neovladatelných vědců? (2)

Tajné zkoušení biologických bojových prostředků na lidské populaci

Je překvapující, že americké ministerstvo pro národní bezpečnost a CDC okamžitě vyloučili biologický terorismus jako možný zdroj nového propuknutí prasečí chřipky, zvláště, když má americká vláda dlouhou a dobře zdokumentovanou historii zkoušení biologických bojových prostředků při využívání nic netušících občanů.

Během 50. a 60. let se na mnoha místech Ameriky uskutečnily tajné vojenské útoky biologickými prostředky. Nejznámější byl šestidenní útok na San Francisco, při kterém bylo město pokropeno mraky potenciálně škodlivé baktérie. U dvanácti lidí se díky této infekční baktérii objevil zápal plic a jeden starší muž na následky útoku zemřel. O tomto útoku se veřejnost dozvěděla až o mnoho let později, kdy byly konečně zveřejněny tajné spisy.

V dalších tajných experimentech rozprášilo vojsko baktérii v newyorském metru, na letišti ve Washingtonu D.C. a na dálnicích v Pensylvánii. Testování biologických bojových prostředků také proběhlo na vojenských základnách ve Virginii, Key West (Florida) a u pobřeží jižní Kalifornie a Havaje.

Armáda také experimentovala na svých vlastních vojácích. Tajné pokusy s biologickými bojovými prostředky byly provedeny ve Fort Detrick v letech 1954-1973, při kterých bylo 2.300 dobrovolníků ze skupiny Adventisté sedmého dne vystaveno mikrobům způsobujícím tularémii, malárii, slezinou sněť, queenslandskou horečku, horečku Skalistých hor, encefalitidu a spoustu dalších exotických nemocí.

Pokusy byly zaměřeny na prevenci, diagnostiku a léčbu těchto onemocnění a také na vývoj vakcín. Při pokusech nikdo nezemřel, ale kritici tvrdí, že tito muži byli v podstatě přinuceni k účasti na výzkumu, který byl, i přes to, že armáda ujišťuje o opaku, použitý k výrobě biologických zbraní.

Během studené války, která následovala po druhé světové válce, byly tisíce amerických občanů využity jako nic netušící pokusní králíci ve více než 4.000 utajovaných pokusech týkajících se radiace, které provedla Komise pro atomovou energii a další vládní agentury.

Nejen, že se před veřejností tají výzkum biologických bojových prostředků, ale biologické „nehody“ jsou oficiálně zamaskovány, podceňovány, nebo se vina svalí jednoduše na zvířata. Plný rozsah experimentů vlády Spojených států na nic netušících lidech zůstane pravděpodobně navždy neznámý, protože mnoho dokumentů stále zůstává přísně tajných či tajných. Při pokusu ukrýt pravdu před veřejností jsou další dokumenty často prohlášeny za zmizelé, zničené nebo „nedostupné“.

Genetické inženýrství a přenos nových zabijáckých virů

Na počátku 70. let se zintenzivnil program biologických zbraní americké armády, zejména v oblasti výzkumu genetického inženýrství. Tato genetická manipulace s buňkami a infekčními činiteli, a křížení a přenos virů mezi různými zvířaty (včetně opic, šimpanzů a jiných primátů) měla za následek vytvoření mnoha laboratorních (tzn. „člověkem vytvořených“) infekčních činitelů pro účely výzkumu, komerce a biologických zbraní.

V roce 1971 prezident Richard Nixon přeložil velkou část Jednotky pro biologickou válku z Ft. Detrick do Národního institutu pro rakovinu (NCI). Tajné biologické experimenty pak pokračovaly pod zástěrkou výzkumu rakoviny.

Na významné konferenci v listopadu 1973 nazvané „Biologická nebezpečí při biologickém výzkumu“ virologové klidně připustili, že neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak zabránit úniku vysoce nebezpečných laboratorních virů do společnosti. Robert Miller z NCI varoval, že „pracovníci laboratoří nejsou vystaveni působení pouze známých virů, ale také těch, které vyvinou“.

Použitím nejnovějších technik genetického inženýrství přinutili virologové viry způsobující rakovinu, aby „přeskočili“ z jednoho druhu zvířete na jiný. Při nebezpečném přenosu nebezpečných infekčních činitelů vyvinuli vědci nové formy rakoviny u zvířat, stejně jako onemocnění selhání imunity podobné AIDS u koček, primátů a dalších laboratorních zvířat. O deset let později, v roce 1981, se náhle objevila u homosexuálů, v Americe nejvíce nenáviděné menšině, nová a záhadná nemoc způsobující selhání imunitního systému zvaná AIDS.

AIDS: syntetická nemoc s geneticky upraveným laboratorním virem?

Během 70. let spojil speciální program NCI pro studium viru rakoviny přední tuzemské a mezinárodní lékařské vědce v jednotné snaze odhalit viry způsobující rakovinu. Během tohoto procesu byly lidské a zvířecí viry přizpůsobovány pro účely komerce a biologické války. Do konce desetiletí se začali objevovat „nově vznikající viry“.

Někteří výzkumníci AIDS věří, že „válka s rakovinou“ a doprovodný speciální program pro studium viru rakoviny zplodil, se svými vazbami na výzkum biologických zbraní, virus HIV. Propuknutí onemocnění AIDS v Americe lze zcela jasně vystopovat k experimentálním vakcinačním programům proti hepatitidě typu B (1978-1981), které sponzorovala vláda. Tyto experimenty v Manhattanu, Los Angeles a San Franciscu využívaly vysoce promiskuitní, zdravé, homosexuální a bisexuální bělochy jako pokusná zvířata. Krátce poté, co tento experiment v roce 1978 na Manhattanu začal, objevily se v New Yorku první případy „nedostatečnosti imunitního systému související s mužskou homosexualitou“.

O nebezpečí kontaminace komerčních vakcín neurčenými zvířecími viry se vědělo půl století.

U epidemie AIDS to nebylo poprvé, kdy virus z opice „přeskočil“ – skrz kontaminované vakcíny – na lidskou populaci. Vakcíny proti dětské obrně v 50. letech byly kontaminovány opičím virem zvaným „opičí virus-40“ a v té době byly vpraveny do poloviny populace Spojených států. Podrobnosti o této strašné události a jejích následcích lze najít v knize Debbie Bookchin a Jima Schumachera The Virus and the Vaccine: The True Story of a Cancer-Causing Monkey Virus, Contaminated Polio Vaccine, and the Millions of Americans Exposed (Virus a vakcína: pravdivý příběh o rakovinotvorném opičím viru, kontaminované vakcíně proti dětské obrně a milionech Američanů, kteří mu byli vystaveni).

Většina vědců považuje myšlenku, že je virus AIDS vytvořený člověkem (a zavedený pomocí vakcín) za vtip a „konspirační teorii“. Nicméně, jak již bylo poznamenáno, byly předchozí experimenty s biologickými bojovými látkami na civilistech obestřeny tajemstvím a ututlány na nejvyšších vládních úrovních. Vědecká „fakta“ obklopující tyto neetické programy jsou často poskvrněna dezinformací ze strany vlády, propagandou a naprostou lží.

Vědci pohrdají myšlenkou „člověkem vytvořeného“ viru, dokonce, i když laboratorní přenos virů z jednoho druhu na jiný vždy končí „člověkem vytvořeným virem“. Když je laboratorní virus přenesen na jiný druh, je jeho molekulární struktura pozměněna. K tomuto dochází, protože přenesený virus si vybere z buněk nového druhu, který infikuje, nový genetický materiál.

Více než 30 let po AIDS jsou stále nezodpovězené otázky. Jak je biologicky možné, aby se údajně černá, heterosexuálně přenášená nemoc „pocházející z Afriky“ náhle (bez jakékoliv inkubační doby) přeměnila na „nemoc homosexuálů“ v New Yorku, Los Angeles a San Francisku? Proč neexistují žádné ověřené případy AIDS v Africe 60. a 70. let? Proč pouze mladí, zdraví, bílí homosexuálové ve Spojených státech? Proč nejsou mezi prvními případy žádní černoši, ženy, staří lidé, lidé s imunosupresí, děti a heterosexuálové? Při sexuálních aktivitách heterosexuálů v Americe by člověk jistě předpokládal, že se objeví nějaké první případy i mezi „slušnými“ lidmi.

Důkazy ukazující na to, že je AIDS člověkem vytvořená nemoc lze nalézt v mých dvou knihách: AIDS and the Doctors of Death (AIDS a doktoři smrti) a Queer Blood (Homosexuální krev). Můžete si také pomocí Googlu vyhledat „man-made AIDS“, což vás navede na stovky webových stránek, kde se toto téma racionálně a inteligentně projednává. Jeden článek od Williama Campbella Douglase s názvem „WHO murdered Africa“ je na internetu již dvacet let. Tento lékař obviňuje Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) z toho, že záměrně rozsévala HIV v Africe prostřednictvím experimentů s kontaminovanými vakcínami. Douglas říká, že v názvu není žádný otazník, protože to není otázka: Je to tvrzení. Je zajímavé povšimnout si, že vůči tomuto výzkumu nikdy nikdo seriózně vědecky neoponoval.

Po třiceti letech je pro vědce a média téma člověkem vytvořeného AIDS stále tabu. Důkazem může být démonizace reverenda Jeremiah Wrighta (pastora Baracka Obamy), jehož veřejné obviňování, že AIDS vytvořil člověk, ohrožovalo Obamovu prezidentskou kandidaturu. Ani jeden novinář neměl tu troufalost zeptat se reverenda, proč zastává takovýto extrémní názor a jaké pro něj má důkazy.

Prasečí transplantáty pro lidi

V článku o pandemii chřipky v listu New York Times dne 5. května 2009, („geny viru 10 se zuřivě vyvíjejí“), Carl Zimmer píše: „Viry jsou velmi různorodé, protože mohou velmi rychle mutovat a kombinovat geny. Někdy si vyberou geny od svých hostitelů, a mohou si vyměnit geny s jinými viry. Některé viry, včetně chřipkových, provádí jakési míchání známé jako přetřídění. Pokud dva různé chřipkové viry infikují stejnou buňku, zpřehází se při vytváření nových virů nové kopie jejich genů.“

Tak proč chtějí vědci využít prasečí tkáň pro transplantace do člověka? Zvláště, když by si prasečí viry mohly „prohodit geny“ s viry lidskými? Mohl by současný „nový“ virus prasečí chřipky, který je směsí lidského, prasečího a ptačího viru, mít svůj původ v laboratorních experimentech na virech týkajících se prohazování genů a/nebo v experimentech na vakcínách, které byly provedeny za posledního půl století?

Michael Lemonick, který psal o prasečích transplantátech pro magazín TIME (14. ledna 2002), si je vědom nebezpečí, které z toho plyne, „neboť zvířata jsou přenašeči virů, které jsou vůči svým hostitelům neškodné, ale pro jiný druh mohou být smrtící. Pokud se takový virus svezl do těla na transplantované tkáni, mohl by nakazit nejen svého nového hostitele, ale rozšířit se i mezi dalšími lidmi - stejně jako virus HIV, když přeskočil z opice na člověka.“

Přesto dochází k závěru, že: „Mezidruhové transplantace jsou natolik slibné, že jsou výzkumníci rozhodnuti řešit každou překážku, která se objeví. Může to trvat deset let nebo více, než se klinické studie stanou rutinnější a delší dokonce i pro transplantace. Ale zdá se, že jdou správným směrem.“

Šílenství výzkumu viru

Kolik dalších záhadných virů a epidemií bude třeba, aby funkcionáři ve zdravotnictví přestali obviňovat zvířata jako jejich zdroj? Kdy začneme přehodnocovat světový obchod se smrtelnými infekčními a biologickými bojovými látkami, šílenství nekontrolovatelného experimentování s vakcínami a zbytečné zasévání virů do nesčetných laboratorních zvířat? Tyto faktory jsou zajisté možné důvody pro naše současné i předpokládané nové nemoci.

Laboratorní infekční výtvory a biologické bojové látky jsou určeny výhradně k zabíjení. Každá vláda, vědec či terorista, který je ochoten nasadit tyto látky, by si měl být plně vědom toho, že – „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“.