Na příjmu je dr.Michael Cremo (2)

Byl jsem mnohými čtenáři upozorněn na fakt, že došlo k velmi zásadnímu objevu zcela nové fosílie předvěkého člověka na území afrického kontinentu. Na základě těchto podnětů jsem se začal okolnostmi tohoto nálezu zabývat podrobněji a zjistil jsem, že šlo o nález lidského předka (anebo možná také ne?) „Homo habilis“.

Lze říci, že v poslední době se v prostředí antropologie rozpoutala taková malá bitva o to, zda je, či není právě Homo habilis přímým lidským předkem. Výše uvedený objev mohl do tohoto letitého sporu vnést alespoň trochu nového světla.

Čím je tedy zajímavý tento objev? Přesně řečeno roku 2000 v devátém čísle časopisu „Nature“ prezentovala antropoložka Meave Leakey (viz. obr. vlevo) společně s několika dalšími výzkumníky nález horní čelisti tvora Homo habilis a to z oblasti východní části jezera Turkana v Keni.

Ukázalo se, že je tato čelist stará zhruba 1,44 milionů let. Předešlé nálezy Homo habilis však byly datovány maximálně v časové hranici 1,65 milionů let. Vzhledem ke stávající teorii, která praví, že Homo habilis „vzestoupil“ do druhu Homo erectus, který zase dál „vzestoupil“ do Homo sapiens, však vzniká mírný zmatek.

Podle většiny výzkumníků se Homo erectus objevil v Africe již před 1,8 miliony lety. V tom případě, ale tento nový a několik předchozích objevů jasně deklarují, že Homo habilis musel koexistovat nejméně 500 000 let společně s Homo erectus.

V listu „New York Times“ antropoložka Meave Leakey říká: „ Koexistence uvedených dvou druhů se jeví jako vysoce nepravděpodobná, pakliže chceme tvrdit, že se Homo erectus vyvinul z Homo habilis.“ Jenže poslední nálezy jaksi naznačují podstatně něco jiného.

Takže jak to tedy je? Pakliže bychom byli schopni přistoupit na fakt koexistence, pak bychom vážně narušili aktuálně akceptovanou teorii lidského vývoje. Opět se ukazuje, že vědecký svět v kontextu s těmito novými objevy automaticky zaujímá „defensivní postoj“ v důsledku strachu ze ztráty veřejné podpory.

Ona už je v současné době situace i tak napjatá. Gallupův Ústav zveřejnil velmi zajímavou statistiku, ve které zjistíme, že valná část Američanů prostě odmítá akceptovat současnou podobu evoluční teorie, tak jak je vyučována podle aktuálně stanoveného vědeckého klišé. (obr. vpravo: Homo habilis ve známém filmu "Vesmírná oddysea 2001").

S jistým postřehem se vyjádřila v „Associated Press“ antropoložka Susan Anton z Univerzity v New Yorku, když řekla, že: „Myšlenka antievolucionismu by mohla velmi mylným způsobem vytvářet dojem, že evoluční spojení mezi Homo habilis a Homo erectus neexistuje.“

Podle mého názoru se Suzan poměrně rafinovaným způsobem dotýká čehosi, co může úzce souviset s jiným vyjádřením, které je svým způsobem průhlednější.

Před nedávnem se na „MSNBC“.com objevila myšlenka Billa Kimbella, který pracuje v „Institute of Human Origins“ při Státní Univerzitě v Arizoně: „Jakékoliv inovace vstupující do myšlenek týkajících se lidské evoluce by neměly tuto základní evoluční koncepci oslabovat, naopak měly by být prostředkem k získávání nových a nových důkazů pro upevnění a vylepšení stávající teorie.“

No výborně. Takže jsme v situaci, kdy i pod tíhou důkazů nezměníme hlavní ideologický směr, ale budeme v něm dogmaticky setrvávat a nové důkazy přizpůsobovat stávající evoluční doktríně. Nevím jak vám, ale mne se tento přístup vůbec nelíbí.

Ve skutečnosti však na poli oficiálního vědeckého postoje k lidskému vývoji panuje poměrně velký zmatek. Některé vědecké skupiny si myslí, že tzv. „moderní člověk“ vznikl v Africe a odsud se šířil přes Eurasii, kde nahradil populace neandrtálců a Homo erectus.

Jiné skupiny antropologů si myslí, že se „moderní člověk“ vyvinul zcela odděleně od Homo erectus a neandrtálců na různých místech světa současně. Jiné vědecké skupiny jsou zase přesvědčené, že „moderní člověk“ vznikl křížením s neandrtálci a druzí zase s tímto pohledem nesouhlasí.

Pak tu je skupina, jejíž zástupci jsou přesvědčeni o tom, že Homo habilis (viz. obr. vlevo) vývojově transformoval do druhu Homo erectus a jiní se stejnou vehementností oponují, že tomu tak není. Dokonce existuje početná skupina těch, kteří prosazují myšlenku, že to byl právě Australopithecus, jehož geny umožnily vznik člověka a jiní na stejnou pozici staví zcela jiného hominida, který se jmenuje Kenyanthropus platyops.

Takže pokud někdo tvrdí, že současný vědecký pohled na zpětnou evoluční linii moderního člověka je více méně jednotný, velmi hluboce se mýlí anebo záměrně klame.

Pokud se pozvedneme nad tento neuspořádaný koktejl poměrně nesourodých vzájemně se přesvědčujících teorií a hypotéz, zjistíme, že skutečně na oné základní teorii, která se snaží tvrdit, že se člověk vyvinul z opičích předků je něco špatně.

Mimoto se nachází stále více a více nových fosílií, které nás posouvají časovou linií existence předků moderního člověka stále více a více dozadu a navíc zřetelně poukazují na viditelnou koexistenci mnoha klíčových druhů, které by však podle původní ortodoxní teorie měly existovat v čase poskládané na vývojové ose pěkně za sebou.

Původně se vědecký svět domníval, že se moderní člověk vyvinul z neandrtálců a dnes připouští, že lidé koexistovali společně s neandrtálci. Dříve se plošně věřilo tomu, že se Homo erectus vyvinul doslova lineární cestou z Homo habilis.

Nyní máme v rukách evidentní důkazy o tom, že Homo habilis a Homo erectus koexistovali vedle sebe minimálně v období mezi 1 – 2 miliony lety v minulosti. Takže pokud se na tyto poslední aspekty podíváme nezúčastněným pohledem, zjistíme, že spíše převažují důkazy o tzv. koexistenci druhů, než důkazy o lineárním vývoji.

Ano je to jistě překvapující a možná, že šokující zjištění, že Homo habilis, Homo erectus a Homo sapiens koexistovali vedle sebe. Ve své knize „Zakázaná archeologie“ na toto téma uvádím poměrně podrobné až bibliografické reference. Jeden z příkladů problému, který naráží na výše uvedené aspekty, uvádím ve své knize na straně 628 – 649.

O co jde?

V roce 1914 ohlásil tehdejší německý vědec Hans Reck objev kompletní lidské kostry člověka moderního typu. Stáří skeletu bylo zařazeno do období někam mezi 1,15 – 1,7 milionů let. Ovšem v tomto období byli aktivní jak Homo habilis, tak i Homo erectus.

Kostra byla přijatá do jednoho německého muzea. Ovšem v průběhu II. světové války se během bombardování, kdy se sbírky schovávaly kam se dalo, někam ztratila lebka a již se nenašla.

V roce 1974 se tomuto nálezu začal věnovat německý archeolog Reiner Protsch. Ten posléze zveřejnil radiokarbonovou analýzu skeletálního fragmentu původní kostry s tím, že její věk nepřesahuje pouhých 16. 000 let. Ano slyšíte správně.

V podstatě existují tři základní problémy, jež jsou spojeny s určením stáří výše uvedeného nálezu. Nikde totiž nemáme k dispozici nějaké osvědčení o tom, že byl zkoumán skutečně úlomek kosti.

S nahlédnutím do postupu dr. Protsche nelze vyloučit možnost, že část úlomku se kterým pracoval (pokud vyloučíme předchozí domněnku a skutečně pocházel z nalezeného skeletu Hanse Recka) nebyla kontaminována izotopem uhlíků z jiné předešlé analýzy.

A nakonec ta nejvážnější indicie. Jen několik málo let před touto analýzou byl dr. Protsch usvědčen ze záměrného pozměnění desítek radiokarbonových analýz, tak aby výsledná data byla v jeho prospěch a pomohla mu v kariéře. Ponechám nyní na svobodném zvážení každého, nakolik bude brát sdělení pana dr. Protsche vážně.