Climategate - chladná fakta o horkém tématu změny globální teploty.........Konečně zazněla pravda (3)

Vezmeme-li údaje od 1. ledna 1980, kdy byly satelity seřízeny a byly schopné spolehlivého provozu a začaly měřit série teplot až po současnost, datový soubor pozemní průměrné globální teploty povrchu, který zpracovalo výzkumné centrum Climate Research Unit, ukazuje za dobu 30 let míru oteplování shodnou s 1.6 C° (2.9 F°) za století.
 

Hadley/Climate Research Unit - záznam globálních teplot
1980-2009

V záznamu teplot lze vidět různé vlivy.

Dva roky ochlazení, jež následovaly po erupci sopky Pinatubo v roce 1991, jsou jasně viditelné. Filipínská sopka v blízkosti letecké základny Clark Air Force Base, vypudila do atmosféry tolik popela, že ten působil jako slunečník, který brání slunečním paprskům dosáhnout na Zem.

Úžasná událost el Niño byla v roce 1998 také velmi významná. K tomuto náhlému prudkému vzestupu globálních teplot došlo z toho důvodu, že oceány uvolnily do ovzduší obrovské množství shromážděného tepla-energie. Tato událost nastane jednou za tři nebo čtyři roky: ale událost takového rozsahu, jako bylo el Niño v roce 1998, se stane pouze jednou za 150 let.

Opačný případ je událost la Niña, kdy si oceány odebírají velké množství tepla z atmosféry. K poslední došlo v roce 2008 a byla tak značná, že pokles teplot mezi vrcholem el Niño v roce 2007 a spodní hranicí la Niña v roce 2008 byl celosvětově nejrychlejším poklesem teplot od ledna do ledna od roku 1880, kdy se začaly globální teploty zaznamenávat.

Oba satelitní datové soubory ukazují velmi podobnou míru oteplení vůči pozemnímu datovému souboru. Míra oteplení, kterou vykazují všechny datové soubory, je podstatně vyšší než 0.6 C° (1.1 F°) během celého 20. století.

Nicméně oteplování je hluboko pod 3.4 C° (6.1 F°), což předpovídalo OSN pro 21. století na základě současné globální míry emisí oxidu uhličitého.

Remote Sensing Systems - záznam globálních teplot
1980-2009

University of Alabama, Huntsville – záznam globálních teplot
1980-2009

Je zde však jeden okamžitý a zjevný rozdíl mezi Hadley/CRU datovým souborem a dvěma datovými soubory ze satelitu.

Měsíční kolísání teplot směrem nahoru nebo dolů, které ukazují satelitní datové soubory, jsou viditelně strmější, než je tomu u pozemního datového souboru. Nicméně pokud by mělo být něco jinak, tak by to mělo být naopak. Satelitní měření se totiž provádějí jednu nebo dvě míle nad povrchovým měřením.

Měly by ukazovat (datové soubory UAH to ukazují) v průběhu času trochu menší oteplování než pozemní datové soubory: ale měly by také ukazovat menší volatilitu než pozemní datové soubory. Přitom ukazují výrazně větší volatilitu.

Nejpravděpodobnějším důvodem je, že satelitní datové soubory, jež mají za úkol vytvářet dlouhodobé teplotní záznamy, mají sklon se přibližovat (správně nebo špatně) pozemním datovým souborům. Věrněji měří krátkodobé teplotní anomálie než Hadley/CRU pozemní datový soubor, jenž se podrobil tak mnoha korekcím a úpravám, selhání dat a dalším záhadám, které jsou stěží – pokud vůbec – vhodné pro svůj účel.

Institut Science and Public Policy Institute spoléhal původně na všechny čtyři hlavní datové soubory při sestavování grafů globálních teplot pro důležité měsíční zprávy o množství oxidu uhličitého.

Byli jsme nuceni opustit od NASA GISS/NOAA NCDC datového souboru, když začalo být zřejmé, že údaje před více jak půl stoletím byly záměrně nesprávným způsobem manipulovány se zjevným úmyslem uměle nafouknout skutečnou míru pozorovaného oteplování během 20. století.

Nyní musíme také přestat používat Hadley/CRU datový soubor, který – na základě důkazů, zveřejněných odvážlivcem na University of East Anglia – je trochu lepší než sci-fi.

V budoucnu proto SPPI měsíční grafy pozemních teplot vyloučí dohromady oba datové soubory pozemních teplot a bude se spoléhat pouze na RSS a UAH satelitní datové soubory.

Jsou zřejmé další problémy ohledně přístupu Climate Research Unit k vývoji teplot. Oficiální stanovisko Týmu a také klimatického panelu OSN, který je Týmem tak silně ovlivněn, je takové, že 10 let z posledních 12-ti byly nejteplejším obdobím během 150-ti leté historie teplotních záznamů (není to úplné překvapení, pokud se přihlédne ke skutečnosti, že svět se posledních 300 let otepluje, takže nejteplejší roky se přirozeně objeví na konci tohoto záznamu).

Nicméně pravda je taková, jak privátně mezi sebou přiznávají členové Týmu v dalším zveřejněném e-mailu, že globální teploty skoro celé desetiletí klesaly. Autor e-mailu naříká nad skutečností, že on a jeho kolegové nejsou schopni tento pokles vysvětlit. Rozhodli se ho tedy úplně utajit.

Mnoho hlavních zpravodajských médií nekriticky papouškuje, cokoliv jim spiklenci řeknou. Až do dnešního dne nikdo z nich nepodal zprávu o tom, že teploty rychle a význačně klesají již od přelomu tisíciletí, od 1. ledna 2001.

Dokonce i CRU datový soubor ukazuje tento dlouhý a výrazný pokles v průměrných globálních povrchových teplotách.

Hadley/Climate Research Unit – záznam globálních teplot
2001-2009

Pokles je každopádně strmější u zkombinovaného RSS/UAH satelitního záznamu:

Spojení RSS a UAH záznamu globálních teplot
2001-2009

Opět platí, že účinky el Niño a la Niña jsou jasně viditelné na horní hranici roku 2007 a na dolní hranici roku 2008 v tomto pořadí.

Opět platí, že volatilita satelitních záznamů je větší než u CRU pozemních záznamů. Nejzajímavější věcí ze všech v rámci Climategate odhalení je, že míra ochlazení v záznamech CRU odpovídá pouhým 0.9 C° (1.6 F°) během století, zatímco míra ochlazení, jež ukazují satelity, je podstatně větší 1.2 C° (2.2 F°) během století.

Abychom ukázali, jak významné toto ochlazení je, míra oteplení za posledních 100 let (od roku 1906 do roku 2006) byla pouze 0.6 C° - nebo zhruba polovina míry ochlazení, která byla pozorována satelity pro téměř celé desetiletí.

V roce 2009 během jednání Výboru pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů v Capitol Hill, reprezentant Joe Barton (R: TX), dřívější předseda a nynější senior-člen Výboru pro energetiku a obchod Sněmovny reprezentantů se zeptal pana Toma Karla, ředitele Amerického národního klimatického datového centra (US National Climatic Data Center), aby řekl, zda ano či ne globální teploty za posledních celých sedm let klesají.

Pan Karl - člen Týmu, jejichž e-maily se nyní zveřejnily – odmítl na otázku odpovědět.

Zde je NCDC graf měsíčních, globálních, průměrných, povrchových teplotních anomálií od přelomu milénia. Z nějakého důvodu pan Karl nebyl ochoten přiznat toto:

NCDC jednoznačně potvrzuje sedmileté globální ochlazování

Soubor údajů teplot, zveřejněný National Climatic Data Center ukazuje, že se svět ochladil rychlostí odpovídající 1.4 Fº za století.

Naproti tomu se během 20. století svět ohřál o 1.3 Fº.

DALŠÍ NEPOCTIVOST OHLEDNĚ GLOBÁLNÍCH TEPLOT

Dokud SPPI nezačala vytvářet své měsíční zprávy o množství CO2, jež zahrnovaly teplotní grafy, znázorňující zarážející rozpor mezi tím, co klimatický panel OSN předpověděl a co reálné údaje celosvětově ukázaly, jen málokdo věděl, že globální teploty se za 15 let nezvýšily, ale po devět let klesaly.

Vědci to záměrně nikomu neřekli.

Místo toho opatrně tyto údaje prezentovali takovým způsobem, který naznačoval, že se rychlost oteplování zvyšuje.

Zpráva klimatického panelu OSN z roku 2007 obsahuje výše uvedený graf, jenž má za cíl ukázat, že se rychlost celosvětového oteplování neúprosně zvyšuje. Zpráva byla souhlasně citována během vědecké přednášky železničního inženýra Rajendra Pachauriho, předsedy panelové vědecké pracovní skupiny. Byla také se souhlasem uvedena v “Dokumentu technické podpory”, který se odvolával na bizarní zjištění Agentury pro ochranu životního prostředí (Environment Protection Agency), že oxid uhličitý a dalších pět plynů jsou společně i odděleně “nebezpečné” podle amerického zákona o čistotě ovzduší.

Graf OSN je neslýchaný případ podvodu s koncovými body, nečestného zneužívání statistických údajů za účelem zobrazení nepravdivého vývoje teplot, při němž dochází k pečlivému výběru koncových bodů (v tomto případě) nebo počátečních bodů při vyhodnocování vývojového směru teplotních údajů.

Je neuvěřitelné, že v oficiálním mezivládním panelu, financovaném daňovými poplatníky, působí takoví konspirátoři, jejichž činy byly nyní odhaleny informátorem v East Anglia. Jak mohlo dojít k tomu, že byl zveřejněn graf, založený na tak ohromujícím podvodu?

Hlavním autorem dokumentu OSN byla Susan Solomon, jedna z těch, jenž je na základě e-mailů z East Anglia těsně spjatá s “Týmem” ve spiknutí s cílem oklamat světové naivní a nevzdělané politiky a novináře z oblasti životního prostředí týmovým příběhem, že teploty, které ve skutečnosti klesají, neuvěřitelným tempem stoupají, za což jsou na vině naše emise CO2.

Odstranění Pachauriho falešného zakřivení z OSN nereálného grafu ukazuje pravou pozici:

Svět se ohřál stejnou měrou v období let 1860-1880 a 1910-1940, jako tomu bylo v letech 1975-1998, jak ukazují tři souběžné fialové křivky.

Předchozí dvě období proběhla předtím, než mohlo lidstvo nějak významně ovlivnit teploty.

Proto neexistuje žádný antropogenní signál v záznamu globální teploty a žádný vědecky podložený základ pro tvrzení klimatického panelu OSN, že se míra oteplování zrychluje.

OSN graf je pouhá obrázková lež, záměrně určena k oklamání.

Lež se dává vždy slavnostně na odiv, kdykoliv má železniční inženýr Pachauri svou neucelenou a ničím nepodloženou přednášku. Často je také zmiňována v Dokumentu technické podpory, kterým zdůvodňuje americká Agentura pro ochranu životního prostředí svůj návrh na zacházení s oxidem uhličitým, jako by to byla spíše škodlivá látka než neškodný plyn, naprosto nezbytný pro veškerý život na Zemi. V současnosti – v porovnání s ostatními epochami - je v poněkud nedostatečném zastoupení v atmosféře.

Abychom ukázali, proč podvod s koncovými body je falešné zneužití statistických údajů, kterého by se žádné uznávané vědecké zařízení nemělo nikdy dopustit, můžeme použít stejný datový soubor globálních teplot jako samotná OSN pro získání přesně opačného výsledku, než který se snaží vytvořit OSN.

Použijeme stejné teplotní údaje OSN, ale pečlivě vybereme různé výchozí body pro naše teplotní křivky: 1993 (nahoře vlevo), 1997 (nahoře vpravo), 2001 (dole vlevo) a 2005 (dole vpravo), a potom zobrazíme metodou nejmenších čtverců sklon lineární regrese viz. údaje níže:

Ze zrychleného “oteplování” se stává náhlé ochlazení

Pokud bychom začali v roce 1993 (nahoře vlevo) a posunovali výchozí bod globálních teplot postupně po čtyřech letech dopředu, vlastní údaje OSN budou ukazovat, že svět je na počátku doby ledové. Při použití stejných údajů, jaké má k dispozici klimatický panel OSN, dosáhneme diametrálně odlišného (a stejně tak neoprávněného) závěru, který dokazuje hanebné zneužívání statistických metod prostřednictvím OSN.

Nelze spoléhat na účelný teplotní sklon, který závisí na svévolném pečlivém výběru výchozích a koncových údajů. Důvodem je, že teplotní záznam je “stochastický”, jak ho vědci nazývají – náhodně skáče nahoru a dolů, takže linie sklonu (rovná čára v každém horním grafu) je vysoce citlivá na vědcův výběr výchozích a koncových bodů.

Proto se OSN, dr. Pachauri a EPA mylně spoléhají na podvod s koncovými body, jenž tvoří základ pro jejich chybný závěr, že rychlost “globálního oteplování” se nebývale zvyšuje, přitom se nic takového neděje.

Nejenom, že nyní potřebujeme přesnou, globálně jednotnou, objektivní metodu shromažďování hodinových teplotních změn všude po světě, ale potřebujeme také dostatečně poctivé vědce, aby nezneužívali statistické údaje, což je tak evidentní v dokumentech klimatického panelu OSN. Ten je, jak nyní víme, ovlivněn machinacemi Týmu.

Když jsme nyní ukázali neochotu ředitele National Climatic Data Center poskytnout jasnou a poctivou odpověď oficiálnímu výboru amerického kongresu a neochotu oficiálních úřadů, pověřených vyšetřováním “globálního oteplování” použít statistické údaje poctivě a kompetentně, přesuneme se nyní k souběžné nepoctivosti, jenž je zřejmá při sestavování těsně propojených NASA GISS globálních datových souborů teplot.

Jak Anthony Watts poukázal ve svém mistrném přehledu měřících teplotních stanic v USA, mnoho stanic je umístěno u letišť, asfaltových silnic, vedle budov, blízko klimatizačních ventilátorů a v průmyslových oblastech, které byly kdysi zemědělské.

To zkresluje záznamy stanic a způsobuje, že zaznamenávají teplo, které nevychází z přírody, ale pouze z místní industrializace v blízkosti měřících přístrojů.

Když poprvé začal pan Watts poukazovat na vady ve způsobu měření teplot a jeho práce začala přitahovat pozornost prostřednictvím obdivuhodné stránky www.wattsupwiththat.com, první reakcí vědců, odpovědných za rozmístění sítě amerických měřících stanic, bylo odstranění seznamu přesného umístění senzorů z veřejně přístupných oblastí, aby už pan Watts žádný průzkum stanic nemohl dělat.

Nicméně se ozvaly protesty na tento skandální pokus zatajit údaje, za které zaplatila veřejnost, a na které měla každopádně nárok.

Úředníci – kteří se poprvé pokusili zareagovat přesně tak jako zareagoval profesor Jones a jeho kolegové na Climate Research Unit zatajením veřejných vědeckých údajů – se vzdali a znovu zveřejnili umístění měřících stanic a průzkum pana Wattse je nyní kompletní.

Ukazuje příšerný obraz hrubé nedbalosti a zanedbávání ze strany:

• Mr. Karla a NOAA National Climatic Data Center
• Dr. Hansena a NASA Goddard Institute for Space Studies

Samotné teplotní záznamy NASA mají některé žalostné nesrovnalosti.

Nedávno bylo zjištěno, že nezpracované údaje z jednotlivých měřících stanic byly “zpracovány” – údajně aby se odstranil efekt městského tepelného ostrova – ale účelem zpracování bylo spíše zvětšit efekt městského tepelného ostrova a zvýšit zdánlivou rychlost oteplování, než aby se redukoval a tím došlo ke kompenzaci efektu tepelného ostrova.

Překvapivý příklad manipulace údajů vědci na Goddard Institute for Space Studies je sto let starý teplotní záznam z měřící stanice v Santa Rosa, New Mexico, samotného ústředí NOAA.

Nezpracované údaje ukazují jednu věc: zpracované údaje ukazují zcela odlišnou. Toto je zase ten trik, který jsme viděli v Climate Research Unit “trik ze studie Nature”, jenž má za cíl “skrýt pokles” v proxy teplotních údajích z letokruhů po roce 1960.

A uvidíme ho znovu později, až budeme podrobně zkoumat, jak byl podobně jeden celostátní datový soubor teplot tak neuvěřitelně překroucen, že změnil směr sklonu linie teploty.

Nezpracované údaje ukazují 100 leté ochlazování - ‘Zpracované’ ukazují oteplení

Tento objev vedl pana Wattse, aby prozkoumal, jak během let GISS měnila své zpracované údaje.

Zvětšili vědci během let množství ‘zpracování‘ surových dat a nečestně zkusili vyrovnat pokračující pokles průměrných, globálních, povrchových teplot, aby začal vzrůstat v souladu s přehnanou prognózou počítačových modelů, včetně modelů ze samotné GISS?

GISS model byl již dlouho notoricky známý pro své přehnané prognózy “globálního oteplování”.

Například v roce 1988 James Hansen, nyní ředitel GISS, přednesl v Capitol Hill prognózu ve dne, který byl pečlivě vybrán tehdejší demokratickou správou, protože na ten den byla předpovídána tepelná vlna.

Prezentoval následující teplotní graf:

Zvolení zástupci, jež viděli toho horkého dne Hansenův graf, byli pochopitelně znepokojeni jeho prognózou.

Nicméně neexistoval žádný platný vědecký základ pro tento graf: byl založen na předpokladu, že oteplující vliv dodatečné koncentrace CO2 v atmosféře, by byl mnohokrát větší, než je pravděpodobné.

Hansen tvrdil kongresu, že pokud nebude koncentrace CO2 stabilizována do roku 2000 (zeleně tečkovaná čára na grafu), teploty budou nejpravděpodobněji růst podle vyznačení modré přerušované čáry a možná dokonce budou následovat černou plnou čáru.

Opravdu žádný z těchto scénářů neprokázal jakoukoliv spojitost s realitou. Ve skutečnosti na 20. výročí Hansenovy neúspěšné předpovědi, ani jeden z pečlivě vybraných a zcela podlézavých novinářů, kterým Hansen zajistil možnost rozhovoru, nebyl natolik neslušný nebo prostě jen novinář, aby se zeptal, proč se jeho předpověď nesplnila. Bylo divné, že nikdo tuto otázku nepoložil, protože měsíc červen 2008 byl globálně chladnější, než měsíc červen 1988 před 20 lety.

Červená čára na níže uvedeném grafuukazuje, co se skutečně s globální, průměrnou, povrchovou teplotou stalo:

Teploty sice od roku 1988 do roku 2009 vzrostly, ale vzrostly mírou, která se ukázala být hodně pod úrovní Hansenovy předpovědi na základě předpokladu, že globální emise CO2 by byly v roce 2000 stabilizovány a už by se poté nezvedaly.

Každopádně ve skutečnosti CO2 emise pokračovaly v růstu mírou 2 ppmv za rok během nového milénia, ale teploty se již zvednout nedokázaly.

Červená čára nahoře nebyla převzata z GISS/NCDC datového souboru teplot. Oteplení během následujících let po Hansenově předpovědi by se ukázalo být ještě dokonce menší než na tomto grafu. Hansenova prognóza se ukázala být v podstatě naprosto přehnaná.

Proč je to tak důležité?