Hledání něčeho opravdu zvláštního

Plukovník Corso mi řekl: „Lindo, jak jste získala všechen ten utajovaný materiál ve své knize? Jak jste to udělala? Já jsem měl aspoň zbraň." Tuto poznámku pronesla Linda Milton Howe ke konci neobyčejného tříhodinového telefonického rozhovoru s Philipem J. Corso a Williamem J. Birnesem 7. července 1997. Otázky v tomto rozhovoru pokládal Art Bell, pro jehož program Howe pracuje jako vědecká koordinátorka. Rozhovor se týkal mnoha překvapivých odhalení Corsa a Birnese v jejich neobyčejné knize The Day After Roswell (Den po Roswellu, Pocket Books, 1997). Bylo však něco zcela jiného, tuto knihu číst, a poslouchat o těchto událostech z úst jediné žijící osoby, která má o této věci osobní znalosti.

Tento rozhovor, zcela jistě „sólokapr“ v každém slova smyslu, je jen jedním z mnoha nedávných příkladů toho, jak se Lindě Moulton Howe podařilo zůstat v centru labyrintu, jakým je spor o UFO, a jak je schopná získat rozhovory a utajované informace z jinak zakázaných zdrojů. Je přesně uprostřed bouře a byla tam od té doby, co byl poprvé v roce 1980 odvysílán její dokument o zohavování dobytka na západě Spojených států, Strange Harvest (Podivná sklizeň), oceněný cenou Emmy.

Svět vyšetřování UFO a zpravodajství je podivnou, měnící se surrealistickou směsí iluze, víry a faktů, kde se z „faktického důkazu“ vzápětí stává „dezinformace“, a naopak. Mnozí věří, že někteří novináři jsou obstaravatelé dezinformací, buď jako napomahači vlády, nebo jako bezděčné naivky. Vzhledem k tomu, že lze prokázat velmi málo, stává se z toho hra o reputaci. Ale i UFO vyšetřovatelé a novináři s největšími zkušenostmi a nejlepší reputací mohou náhle upadnout do nedůvěry. Je pozoruhodné, že v tomto prostředí dokázala Linda Howe zůstat více než osmnáct let, aniž by se jí dalo něco vytknout a má důvěru obou stran. Vydání její nové knihy Glimpses of Other Realities Vol II: High Strangeness (Záblesky jiné reality, díl II.: vysoká podivnost, Paper Chase Press, 1998) uspíšilo uskutečnění nedávného rozhovoru. Setkali jsme se s ní na konferenci o UFO Johna Whitea, 10.-11. října 1998 v North Haven, ve státě Connecticut.

Linda Moulton Howe prošla neuvěřitelnou cestou od královny krásy k investigativní novinářce jevů UFO. Bývalá Miss Idaho využila výhry stipendia na prvotřídní vzdělání, získala titul B.A. z anglické literatury na University of Colorado a titul MCS. (Master of Communications Studies) ze Stanfordu pomocí grantu z programu Stanley Stemmer Beaubaire Memorial. Přímo ze Stanfordu si ji najala divize dokumentaristiky společnosti MGM, kde si prošla řadou různých prací týkajících se televizní produkce. V roce 1976 nastoupila do KMGH-TV v Denveru jako ředitelka pro speciální projekty. V tomto postavení produkovala, psala, režírovala a editovala televizní dokumentární filmy a také dělala televizní reportáže. Zpočátku se soustředila na projekty o životním prostředí, lékařství a vědě a nejevila žádný zájem o fenomén UFO. Ale v roce 1979, když jí její zvukař pověděl o práci, kterou dělal s posádkou 20/20 stanice ABC na téma zohavování dobytka, zaujalo ji to a rozhodla se to prošetřit. Výsledkem byl dokument Podivná sklizeň a nový zvrat v její kariéře.

Zrcadlový sál

Jak jsme si u oběda povídali o různých tématech ohledně UFO a mimozemšťanů, potvrdil se mi dojem, který jsem získal z jejích knih. Zatímco několik jiných prominentních badatelů/spisovatelů v této oblasti vytyčilo svá teritoria, Howe se snaží vyřešit celou záhadu.

To, co začalo jako odhodlané úsilí o prosté pochopení jevu zohavování dobytka, se nyní rozšířilo a zahrnuje pochopení tématu jako celku: hlášená setkání, co ví vláda, kruhy v obilí, pradávní astronauti, paranormální jevy a vědecké objevy, které jsou příslibem mimozemské technologie. Jako Alenka v říši divů byla ve svém hledání vedena cestou, která je „podivnější a podivnější“, do místa „vysoké podivnosti“ (stupnici „podivnosti“  vynalezl astronom Dr. J. Allen Hynek).

Hovoří o tom, jako o „zrcadlovém sále s podlahou z tekutého písku“. Nikdy ji neodradily fantastické informace, které odhalila, má mentální prostor pro zvážení i těch nejbizarnějších možností a podávat je bez strachu z posměchu s trefným a zasvěceným komentářem. Pravděpodobně proto se jí svěřilo tak mnoho vojenských agentů.

Snad nejvýraznějším příkladem je nyní dobře známý incident v dubnu 1983, kdy ji důstojník zpravodajské služby letectva, Richard Doty, (viz. obr. vpravo) pozval do zabezpečené místnosti letecké základny Kirkland v Albuquerque, a přečetl jí pod dohledem tajný vládní dokument s názvem „Briefing Paper for the President of the United States of America“ (Informační spis pro prezidenta Spojených států amerických).

Howe později oznámila, že spis odhaloval, že vláda měla spolehlivé informace, že mimozemšťané navštěvovali zem po desítky tisíc let a pomohli vytvořit lidskou rasu genetickou manipulací DNA původní populace primátů, jak již nyní víme.

Její nová kniha popisuje její cestu po říši divů. Obsahuje ohromující rozmanitost zpráv o tomto jevu, které se rozpínají od konvenční „reality“ až ke kritickému bodu a hrozí, že nás protlačí „zrcadlem“ do jiného paradigmatu – zcela jiného pohledu na to, o čem vlastně život je. V možná nejdelší části knihy „Military Voices“ (Vojenské hlasy), píše Howe o „zpovědích“, anonymních i jiných, bývalého vojenského personálu i lidí v činné službě, o kdysi tajné činnosti UFO a mimozemšťanů.

Mnohé z tohoto materiálu je o Roswellu. Howe poskytuje nové zprávy o tomto incidentu, založené na informacích, které jí byly přímo poskytnuty. Ale připouští, že některé příběhy jsou protichůdné a dospívá k závěru, že na vině je pravděpodobně dezinformace. Říká: „Interní pracovníci vlády podnítili, podle nařízené politiky, a rozdmýchali výklady o balonové sondě, Venuši, světlicích a bahenních plynech zesměšňující svědectví o této události, aby se ujistili, že veřejnost a média zůstanou stranou od těl, letounu a technologie.“

Dvě kosmické lodě v noci

V knize je také zpráva o Roswellu, která zní autenticky a vrhá na události nové světlo. Jeden z jejích kontaktů, muž jménem Peter A. Bostrom, jí řekl o rozhovoru, který provedl s bývalým vojákem, který tvrdil, že viděl všechny 16mm přísně tajné filmy pořízené na místě (místech) havárie v Roswellu. Plechové krabice s filmy byly uloženy spolu s jinými tajnými filmy v trezoru v podzemní trezorové místnosti se zazděnými okny, ve Ford Richardson v Anchorage na Aljašce. Ve vnitřním trezoru byla krabice označená „Roswell“, která obsahovala několik plechových krabic s filmy pořízenými Spojovacím vojskem.

Tento voják si je všechny prohlédl, když v roce 1960 dělal inventuru a uvedl, že viděl dva odlišné havarované letouny na dvou různých filmech. Na jednom filmu bylo zachyceno, jak dávají mimozemské bytosti se šesti prsty do černých pytlů a nakládají je na vojenské náklaďáky. Řekl Bostromovi, že si je jistý, že na filmech byla zachycena dvě odlišná místa, ačkoliv byl terén velmi podobný.

Howe poukazuje na to, že toto je první narážka, že to čemu vágně říkáme „Roswell“, mohly být dvě různé havárie a to by mohl být důvod dvou odlišných míst, scenérií a typů mimozemských bytostí, o kterých hovořili různí svědci. Jedním místem havárie by byla ovčí farma Mac Brazel poblíž Corony, místo „trosek“, a druhým, které popisuje plukovník Corso a jiní, kde byl nalezen téměř neporušený letoun deltovitého tvaru, ležící na úbočí poblíž hory El Captain, asi 64 km jižně od Corony. Tento závěr nyní podporuje zveřejnění nových dokumentů o Roswellu a MJ12 na internetu (stránka Arta Bella), které se zmiňují o dvou různých haváriích UFO stejné noci 4. července 1947, během prudké elektrické bouře.

Howe spekuluje, že dvě havárie byly pravděpodobně výsledkem srážky za letu! Aby to bylo ještě více zamotané, předkládá kniha důkazy také třetí havárie, a to ještě před Roswellem. K této třetí havárii zřejmě došlo 31. května 1947, někde jihozápadně od Socorra na Plains of San Augustin, možná až tak západně, jako je Elk Mountain. A toto byla, podle informací v knize, pravděpodobně ona havárie, která způsobila smrt mimozemské bytosti vyobrazené v dnes již slavném filmu Raye Santilliho o jeho pitvě. V červenci 1995 Santilli zveřejnil přepis svého video rozhovoru z roku 1994 s vojenským kameramanem, který natáčel místa obou havárií a tři následné pitvy. V knize je zařazen celý přepis rozhovoru.

Fotograf, označovaný pouze „JB“, řekl, že k havárii došlo 31. května „kousek jihozápadně od Socorra“. Každý, kdo viděl film o této pitvě (a kdo ještě ne?) si vzpomene, že tento typ mimozemské bytosti vypadal jako miniaturní člověk, s velkýma kulatýma očima a šesti prsty na rukou i na nohách. JB byl doslova „u vytržení“ z toho, co viděl. O těchto mimozemských bytostech se vyjadřuje jako  o „zrůdách z cirkusu“ a tvrdí, že tři byli živí a jeden mrtvý. Plakali a pevně k hrudi svírali nějakou krabici. „Krabice“, ukázané na jednom z filmů, byly patrně kovové kontrolní panely určené pro ovládání rukama s šesti prsty. Howe nám říká, že Bob Shell, editor časopisu Shutterbug Magazine, analyzoval Santilliho film a zjistil, že byl vyroben na počátku 40. let, a že byl pravděpodobně použit během dvou let od své výroby. V roce 1997 firma Kodak tuto informaci potvrdila.

JB tvrdil, že v červenci 1947 natočil dvě pitvy. Jedna z pitvaných mimozemských bytostí byla pravděpodobně jednou ze tří ze Socorra, kteří přežili, ale později podlehla svým zraněním, což je na filmu patrné, kdy vidíme velmi velkou otevřenou ránu na pravé noze. Pocházela druhá bytost z havárie u El Captain, kde bylo nafilmováno, jak jsou šestiprstí mimozemšťané dáváni do pytlů? Z těch dvou mimozemských bytostí, které přežily havárii v Socorru, zemřela jedna zřejmě v roce 1949, kdy JB natočil třetí pitvu. To znamená, že jedna mimozemská bytost je stále naživu. Její osud mohl být odhalen záhadným vzkazem, který Linda Howe našla jedné noci na svém záznamníku. Pomalý, uvážlivý hlas s texaským přízvukem řekl, že „vláda v roce 1949 navázala kontakt, když vrátila mimozemskou bytost, která přežila.“ Zdá se, že množství ještě neodhalených tajných informací je opravdu ohromující!

Mrtvé mimozemské bytosti na ledě

V srpnu 1995 obdržela Linda Howe obyčejnou papírovou obálku, která obsahovala patrně kopii vládního dokumentu s impozantním názvem „SOM1-01 Zvláštní manuál pro skupinu Majestic-12 – Mimozemské bytosti a technologie, získání a likvidace, PŘÍSNĚ TAJNÉ/POUZE PRO ČLENY MAJIC“. Byl datován 7. dubna 1954. V podstatě je to příručka pro „jednotky Majestic-12“ vyslané na místa havárií, která jim poskytuje základní informace o mimozemských letounech (zvaných UFOB) a mimozemských bytostech (EBE) a kompletní instrukce k záchraně a převozu technologie, zabezpečení, manipulace s mimozemskými bytostmi („Mrtví EBE mají být uloženi v ledu…“) a jednání s tiskem. Howe zahrnuje v knize celý dokument, přesně tak, jak jej dostala, jako přílohu.

Kapitola nazvaná „Press Blackout“ (zákaz tisku) je zvlášť výmluvná. V ní se oficiálně dozvíme, k čemu již došel každý vyšetřovatel UFO, že tři techniky, které se při jednání s tiskem používají, jsou: a) oficiální popření, b) zdiskreditování svědků, c) podvodná prohlášení. A v tomto dokumentu objevíme, co vláda v tom okamžiku věděla o mimozemských bytostech.

Ráj v kosmické lodi

V kapitole Body Containers and Souls of Light (nádoby na tělo a duše světla) Howe píše o několika neobvyklých případech únosů, kdy unesení nebyli pouhými pasivními subjekty lékařských procedur, ale interagovali s mimozemšťany, byly jim předány informace a zapamatovali si podrobnosti svých prožitků. V některých těchto případech nám je představována vysoká mimozemská rasa s dlouhým nosem, která, jak se zdá, ovládá malé šedé, kteří jsou zde identifikováni jako sofistikovaní androidé. Všechny vybrané případy mají jisté společné prvky.

Všichni si pamatovali, že viděli různé typy těl v tubách ve stavu zdánlivého prodlouženého přežívání (suspended animation), a byly jim sděleny informace o jiných dimenzích, mimozemských interakcích s lidskou rasou z pradávných časů a o krizi na této planetě/katastrofálních událostech, které přijdou. Několik popisů hovoří o „Noemově arše na obloze“, kde jsou uchovávány vzorky různých ras a zvířat pro možnou aktivaci v budoucnosti. Zde jsou nám představeny takové neuvěřitelné koncepty, jako simultánní světy, přenosy duše, těla ve výstavbě, lidské klony, cestování v čase a ráj v kosmické lodi.

Po přečtení této části knihy je velmi jasné, že člověk nemůže porozumět fenoménu UFO, aniž by nevěděl něco o paranormálních jevech a teosofických pojmech, protože se nyní zdá, že různé mimozemské skupiny pohodlně fungují v jiných než fyzických sférách existence. To se opravdu dá očekávat od civilizací, které jsou tisíce, možná miliony, let starší než ta naše. Jejich paranormální schopnosti zjevně zahrnují telepatii, astrální cestování, mentální ovlivňování, selektivní odstranění a nahrazení paměti, pozastavení času, projektované iluze a daleko více možností vysoce přesahujících Star Trek!

V případech jako jsou tyto, a také a zejména v případě Betty Andreasson Luca, začíná UFO/mimozemský svět splývat s duchovním/teologickým světem a Howe věnuje významnou část knihy úvahám a spekulacím v těchto oblastech, a heroickému pokusu dát to vše dohromady – vyřešit celou záhadu! Zde se Howe dostává do střetu s fundamentálními otázkami o lidské existenci na této planetě. A tak jako mnoho jiných, kteří se vydali touto cestou, se nakonec ztotožňuje s Von Dänikenem a Sitchinem a uznává, že starověcí a bibličtí bohové a andělé byli pravděpodobně mimozemskými bytostmi, a že jsme produktem genetické manipulace prvními primáty a byli jsme, abych tak řekl, „vyšlechtěni“. A pak se dostaneme k tomu pradávnému, ale vždy aktuálnímu problému „dobra a zla“.

Unesení tvrdí, že existují dvě skupiny mimozemšťanů, kteří nás ovlivňují, každá se snaží dokázat své, ale ani jedna nazasahuje do naší svobodné vůle. Představujeme si velký stůl na hraní kostek na obloze s anděly světla a anděly temnoty, jak vkládají své sázky! Howe kreslí paralely s teologií Rudolfa Steinera, Miltonovým Ztraceným rájem a zejména s apokryfní Knihou Henochovou. A to nás nakonec přivádí k „Vytržení“. Unesení tvrdí, že ti, co mají být zachráněni před blížícími se pohromami, jsou již identifikováni a „označeni“. Těsně před koncem budou přemístěni do obrovských kosmických lodí podobných městům a pak navráceni na zem, aby zde začali zcela novou éru lásky a míru.

Nejnovějším projektem Lindy Howe je překlad sanskrtského textu hinduistických véd. Je přesvědčena, že pečlivější a přesnější analýza může odhalit podrobnosti o pradávných „vimanas“, což je jasně identifikuje jako mimozemské bytosti. Když se nakonec dostaneme do jádra toho všeho, bude to, nemalou měrou, díky úsilí této osamocené, vytrvalé a odvážné průkopnice.