Terence McKenna a "Time Wave Theory" (1)

Eden Dan

Eden Dan

autor

27.01.2010 Paradigma "2012"

Mám jednoho velmi dobrého přítele, který se jmenuje Johny, jenž žije v Patagonii. Často mi posílá různé nápady a příběhy. V poslední době se mnou často hovořil na téma „Time Wave Theory“. Nakonec jsem usoudil, že by z toho mohl docela zajímavý materiál ke zveřejnění. O čase toho byla napsána a to z mnoha různých směrů a pohledů neuvěřitelně mnoho.

Přesto „Time Wave Theory“, jejž autorem je Terence McKenna (viz. obr. vlevo) je veskrze originální. Škoda, že tento pozoruhodný člověk je již mrtvý a tudíž nemáme možnost dále čerpat z jeho studnice vědomostí a z toho co se dozvěděl během speciálních meditačních obřadů, které se naučil od šamanů v amazonské džungli.

Time Wave Theory“ je v současné době jedno z nejžhavějších témat a to i z toho důvodu, že se úzce vztahuje k „faktoru 2012“. I když je vědeckým prostředím tato teorie stále odmítaná, na individuální úrovni jí přijalo již mnoho renomovaných vědců i z řad fyziků.

Svým způsobem prolomila bariéru mezi filozofií a esoterickým pragmatismem. Již samotná biografie autora této hypotézy je fascinující a rozhodně stojí za pozornost, ale k tomu později. Náš příběh začíná v Číně asi před 4000 roky  fenoménem, který se nazývá „I-ťing“.


I ťing

Čínský lid má neuvěřitelnou kulturu. Jejich písmo se skládá ze symbolů, které definuje spíše ideje, nebo koncepty než fonetické zvuky, jako např. angličtina. Se stovkami různých dialektů, kterými se mluví v Číně, by si lidé, byť z nedaleko sousedících oblastí nerozuměli.

Ačkoliv zvukově a foneticky se jednotlivé jazykové struktury odlišují, písemným čínským symbolům rozumí každý. Proč jsou tyto informace důležité? „I-ťing“ by se v konceptu západní logiky asi nejvíce blížil pojmu „věštění“.

Ale přesto tu je propastný rozdíl. On vám nepoví, koho si vezmete za manžela, nebo manželku, nesdělí vám, kdy zemřete a ani jaká čísla budou tažená v loterii příští týden. „I-ťing“ předpovídá tzv. „model události“, který bude řídit a utvářet to, čemu říkáme osud. V řeči abstraktní charakteristiky popisuje univerzální (archetypální) vliv na konkrétní „blok času“.

„I-ťing“ je charakteristický jistými symboly, které se skládají ze šesti možností variant. Tyto vzory jsou zastoupené buď přerušovanou čárou (jin), nebo pevnou linkou (jang). Jednoduchou matematikou lze dojít k závěru, že počet všech možností, které nabízí tento systém je definován číslem 64. „I-ťing“ se tedy skládá ze 64 tzv. „hexagramů“.
Asijská forma „I-ťingu“ je postavená na šesti hodech minci, přičemž vždy jsou jen dvě možnosti. Buďto padne panna nebo orel. Prostřednictvím tohoto mechanismu jsme schopni určit konkrétní hexagram, který je zase svým významem provázán s určitou archetypální tendencí.

Nyní bychom si měli ozřejmit fakt, proč je „I-ťing“ tak důležitý pro „Time Wave Theory“ (Teorii časové vlny). „I-ťing“ možná dnes může být chápán jako jistý druh salonní, nebo společenské hry. Jenže tato „hra“ se vyvinula z něčeho podstatně hlubšího a významného před mnoha a mnoha tisíci lety.

To ono se nakonec postupně vytratilo v následných staletích nevědomosti a politických otřesu. Teprve v roce 1970 Terence McKenna v podstatě znovuobjevil to, co bylo dávno zapomenuto.



Hexagramy

Zkoumáním hexagramů u královského „Wen I-ťingu“ si Terence McKenna všiml zvláštního skrytého vzoru. První hexagram obsahuje šest nepřerušovaných linií, druhý hexagram šest přerušovaných linií. Haxagramy tři a čtyři se zdají být vzájemně podobné, ale zároveň jakoby otočení o 180 stupňů. Totéž platí pro většinu ostatních hexagramů. Vždy jde o páry, přičemž druhý hexagram v tomto páru je jakoby o 180 stupňů otočený.

Zároveň si uvědomil, že pro některé hexagramy platí pravidlo, že i kdyby byly otočeny o 180 stupňů, jejich konfigurace by se nijak nezměnila. To je příklad hexagramu číslo 27 a platí ještě pro dalších sedm hexagramů (1, 2, 28, 29, 30, 61 a 62). Když toto nastane, pak následující hexagram v pořadí je zrcadlově přesně opačného charakteru.
McKenna také zaměřil svou pozornost na počet řádků, které se mění každým hexagramem v pořadí. Tak například u hexagramů 1 a 2 je změněno všech šest linií, u hexagramu 2 a 3 pak jde o dvě linie atp. McKenna nakonec všechny tyto změny nanesl do grafu, který vytvořil zcela jedinečný vzor.

Stále však nechápal, o co tu běží. Především potřeboval pochopit, proč byl „I-ťing“ sestaven právě ze šesti linií a proč byl uspořádán v párech, které se otáčí o 180 stupňů. Průlom přišel ve chvíli, když si všiml, že levý a pravý kraj grafu obsahuje tzv. charakteristický „pilový – zubový vzor“.

Pokud okopíroval uvedený graf a otočil ho o 180 stupňů oba dva vzory se až neskutečným způsobem vzájemně překryly. Takto pokračoval s dvěma páry až šesti páry, čímž vytvořil komplexní tvar grafu. Ale co to všechno znamená?


Prostřednictvím matematiky a počitačových možností bylo možné dospět ještě dál. Terence McKenna věřil, že se mu podařilo odhalit jisté tajemství, které bylo zakódováno za originálním designem „I-ťingu“. Onen výsledný graf se stal nakonec známým jako „Timewave“.



Zmatení?

Možná je obtížné pro západní mysl pochopit tyto abstrakty. V našem každodenním životě jaksi přehlížíme věci, které pro nás nemají bezprostřední význam a mnoho věcí zároveň bereme jako samozřejmost.

Dobro a zlo, světlo a tma, láska a nenávist, to všechno jsou si vzájemně protikladné archetypy sil, u kterých můžeme mít problém je popsat ve vzájemné binární fúzi. Dokonce i ve fyzice operujeme s protiklady (kladné a záporné energie, hmota a antihmota atd.).

V asijském taoistické filozofii se vzájemně polaritní koncepty nazývají jin a jang. Oba dva tyto koncepty jsou přítomné ve všem a tedy i jeden v druhém. Již samotný grafický archetyp těchto sil poukazuje na onu, pro západní mysl tak nepochopitelnou binární fůzi polarit.

-pokračování-
Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly