Průlom do budoucnosti (1)

Třetí tisíciletí našeho letopočtu se rychle blíží a zdá se, že touha vědět, co pro náš svět přinese budoucnost, výrazně nabývá na obrátkách. Od děl takových slavných proroků z dávné minulosti jako je Nostradamus, Matka Shipton či svatý Malachiáš k publikacím moderních věštců Edgara Cayce a Gordona Michaela Scalliona, a astrologů Noela Tyla a Edwina Meeceho, vzrůstá všeobecný zájem o esoterické proroctví v době, kdy nejistá a čím dál více nervóznější veřejnost čelí nejasně se rýsujícímu Velkému zlomu.

Joseph („Joe“) McMoneagle, prokazatelně nadaný a vysoce uznávaný praktik parapsychologického umění mimosmyslového vnímání na dálku (remote viewing), přispěl do této oblasti svou novou knihou The Ultimate Time Machine: A Remote Viewer‘s Perception of Time and Predictions for the New Millenium, (viz. obr. dole uprostřed) kterou nedávno vydalo nakladatelství Hampton Rhodes Publishing. To, co udělal futurolog John Naisbitt pro vizionářství budoucnosti pomocí obsahové analýzy ve svých knihách Megatrends a Megatrends 2000, dělá Joe McMoneagle ve své knize prostřednictvím mimosmyslového vnímání na dálku – a něčeho víc.

McMoneaglovo dílo, vybrané ze záznamů profesionálního dálkového pozorování, kterým se zabývá více než 20 let, nejprve pro americkou vojenskou zpravodajskou službu a pak soukromně, prochází příštími 100 lety světové historie v širokém, avšak komplexním, záběru. A pak, jako zlatý hřeb, osvětluje tisíc let budoucnosti a nabízí pohled na život na planetě Zemi v roce 3000.

Avšak, co činí tuto knihu obzvlášť zajímavou, je to, že se jedná o víc, než o pouhý souhrn více než 150 explicitních a často precizních předpovědí o naší budoucnosti. McMoneagle zahrnuje také provokativní příklady historických pohledů – včetně přepisů z jednání v laboratořích – na takové závažné věci jako původ lidstva, ukřižování Ježíše Krista a stavbu Velké pyramidy v Gíze v Egyptě. Také se zabývá tím, kdo, jak a proč byl zapleten do zavraždění prezidenta Johna F. Kennedyho. Vše je skutečně fascinující – dokonce i neúprosně logické.

Fenomén mimosmyslového vnímání na dálku tak, jak jej vyvinul a praktikoval McMoneagle, velmi podrobně prozkoumával ve své první knize Mind Trek, (viz. obr. vlevo) poprvé vydané v roce 1993 a pak revidované a publikované v roce 1997.

Ve své nové knize použil McMoneagle v rámci předmluvy ke svým předpovědím přehled projektu STAR GATE. McMoneagle byl původním členem této parapsychologické jednotky vojenské zpravodajské služby, ze které v roce 1984 odešel do výslužby. Dále pak pokračuje vyvracováním populárních mýtů o vzdáleném pozorování a vysvětluje skutečné protokoly pro jeho používání jako účinného paranormálního prediktivního nástroje. Jeho dlouholeté, často potvrzené zkušenosti jako člověka, který je schopen v mysli cestovat časem a prostorem, mu umožňují předložit také některé neotřelé, neobyčejně zasvěcené pohledy na minulost, přítomnost i budoucnost; fyzickou realitu; a na to, co nazývá „Vernovým efektem“, pojmenovaném po úžasně předvídavém francouzském spisovateli 19. století.

Vernův efekt navrhuje teorii, že místo toho, že byla budoucnost „předpovězena“ v minulosti, může budoucnost být (a je) tvořena v přítomnosti prostřednictvím jednotlivců, kteří ji aktivně a vědomě konceptualizují v Mysli jako již existující, a pak následně prostřednictvím jiných jedinců, kteří podnikají kroky k tomu, aby tomu tak bylo. McMoneagle věří, že moderní vizionáři, jako Jules Verne v minulém století, kteří jsou schopni „proaktivně“ sdílet své vize, vytváří shromaždiště v rámci „nevědomého konsenzu“ (nevědomě řízený, „předpokládaný řád“ událostí a okolností ve světě) pro ostatní, aby se inspirovali, reagovali a tím pomáhali dávat najevo fyzickou realitu toho, co bylo jinak a podrobně představeno.

Zdá se tedy, že McMoneagle je otevřeně v táboře vynořujících se kosmologů „Nového věku“, kteří navrhují, kromě jiných věcí, že naše myšlenky vytváří naši realitu, a to buď implicitně (nevědomě) nebo podle plánu (vědomě). V nedávném rozhovoru  přiznal: „Mám silný pocit, že jsme prostřednictvím našich myšlenek přímo zodpovědní za to, co se stane v budoucnosti. Chci dokázat, že vzdálené pozorování budoucnosti to změní; toto chci dokázat svojí knihou."

Předvídáním něčeho a tím, že o tom mluvíme, se generuje energie, která to vytváří. A věřím, že energie, kterou investujeme, musí být pozitivní. Má kniha je pokusem vyvážit síly negativity (které v současné době utvářejí budoucnost).“ Překvapivě McMoneagle konstatuje, že jeho dnešní největší kritici, pochází z tábora, odkud by to nečekal: od stoupenců Nového věku. Tvrdí, že mnozí jsou nahněvaní, protože jeho občas pozitivní předpovědi neodpovídají jejich mnohem pesimističtější vizi budoucnosti.

McMoneagle již viděl důkaz toho, že předpovědi, které ve své knize předložil, dále umocňují jeho reputaci vysoce přesného vzdáleného pozorovatele. S potlačovaným smíchem poznamenává, že mu již někteří vědci telefonovali, aby mu sdělili, že jeho předpovědi týkající se technologického vývoje ve skutečnosti nastiňují jejich současnou práci, práci, která ještě nebyla zveřejněna!

Navíc tvrdí, že díky tomu, že některé předpovědi uvedené v knize se již vyplnily během časového období od předložení rukopisu do vydání knihy, cítil se povinen nahradit je dalšími, novými, které ještě nenastaly, jinak by byl zranitelný vůči tvrzením, že provedl své předpovědi v důsledku toho, že o těchto věcech již předem věděl. V každém případě, McMoneagle vysvětluje, že největším vzrušením, co se týče vzdáleného pozorování, pro něj není v samotném vzdáleném pozorování, které považuje za téměř automatické, ale v přijímání pozitivních, potvrzujících reakcí poté, co k předpověděné události došlo. Je zřejmé, že k těmto ohlasům již na základě obsahu jeho knih došlo.

Takže, co nám McMoneagle předpovídá? Paradoxně, na prahu nového tisíciletí, se většina čtenářů může těšit z toho, co autor předpověděl ohledně minulosti. Zvláště pak ohledně Atlantidy a objevení bájné Síně záznamů. Její objevení pod levou přední nohou Sfingy do konce 20. století prorokoval ve 30. letech slavný věštec a mystik Edgar Cayce. McMoneagle předpovídá, že do roku 2010 skutečně tým průzkumníků objeví zapečetěnou místnost, podobnou hrobce, a to ve vzdálenosti do 68 m od levé přední tlapy. (A tak se také stalo, poz. red.).

Nicméně vše, co naleznou, budou jen nějaké zvětraliny a místnost plná starého vzduchu. McMoneagle však v rozhovorech podotýká, že právě tento vzduch by mohl být nejdůležitějším nálezem ze všech, protože by mohl nějakým způsobem ukázat, že tato místnost byla zapečetěna před 12 tisíci lety – důkaz, který by mohl pomoci potvrdit kontroverzní teorie egyptologů „nové vlny“ Johna Anthony Westa (viz. obr. vpravo),  Dr. Roberta Shocha a dalších. Je zajímavé, že autor vyjádřil, na základě údajů do té doby shromážděných, svou předběžnou domněnku, že pod touto místností pravděpodobně existují i „další struktury“.

Snad důležitější je McMoneaglův výklad významu Sfingy a toho, co to znamená pro skutečné umístění starodávné hrobky s původními, fyzickými záznamy. McMoneagle, který pohlíží na význam Sfingy jako na alegorický, jako na lva ochraňujícího zem, se domnívá, že levá tlapa Sfingy, v tomto širším smyslu, spočívá nad městem Alexandrie. Věří, že právě tam bude v letech 2030-33 nalezena velká hrobka hliněných tabulek. Co se týče samotného ztraceného kontinentu Atlantidy, prohlašuje McMoneagle, že bude nalezen dokonce ještě dříve, mezi lety 2012-14, v Egejském moři, někde jižně od řeckého města Pireus. Na souši se důkaz o jeho existenci nachází na ostrovním městě Aoyina.

Čtenáře  by také mohla velice zajímat McMoneaglova předpověď, že do roku 2010 budou provedeny nové antropologické objevy v Africe týkající se toho, že neandrtálec a moderní člověk pochází z oddělených linií; mnohem později bude nakonec určeno, že člověk pochází z virů přinesených na kometě. Kromě toho prorokuje, že v Nova Scotia bude před rokem 2022 objeven nový důkaz o tom, že Severní Amerika byla navštívena již v roce 1100.

Kromě poslední kapitoly, která podrobně popisuje život v tisíciletí od té doby, se McMoneaglovy předpovědi vztahují až do roku 2075. Rozsah prognostik je široký, přičemž jsou všechna témata a otázky roztříděny do šesti skupin, které použila organizace World Future Society za účelem klasifikace všech světových otázek k diskuzi: Demografie, Ekonomie, Životní prostředí, Vlády, Sociální (která zahrnuje archeologii a antropologii) a Technologie.

Nevyhnutelně se tyto kategorie do určité míry překrývají. V kategorii Demografie například McMoneagle nabízí konkrétní předpovědi rozmíšek a disharmonie mezi etnickými skupinami po celém světě, zejména v Africe a Asii, přičemž očekává, že mnohé nastanou během příštích zhruba 22 let.

-pokračování-