"ZÓNA ZASVĚCENÍ": Uvolnění informací týkající se prognostických utajovaných analýz vývoje lidské společností po roce 2012 - 2022 a dalších oblastí související s problematikou "2012", přednáška č.6

Vítejte na černém kontinentu přátelé. Nyní budeme krátce hosty jednoho z velmi tajemných domorodých kmenů, kterému je již několik desetiletí věnována prakticky permanentní pozornost. Řeč je o africkém černošském kmeni Dogonů.

Astronom a výzkumník Robert Temple (obr. dole vlevo) napsal svého času velmi ojedinělou publikaci detailně popisující mytologické a kosmologické koncepce dogonského domorodého národa. Tato kniha byla vydána pod názvem: „Sirius Mystery“ (obr. dole vpravo).

I když jde o materiál, který co do kvality zpracované problematiky a jejího rozsahu nemá doposud obdoby, nebyl bohužel zatím oficiálně přeložen do českého nebo slovenského jazyka, tak aby si její obsah mohl prostudovat našinec neznající anglického, nebo jiného světového jazyka. Pakliže budete mít možnost, prostudujte si prosím tento spis. Jeho znalost pro náležité pochopení esoterní mytologie a kosmologie národů „černého kontinentu“ je zcela žádoucí.

Národ Dogonů žije na území státu Mali v západní části Afriky. Tento národ již po staletí má k dispozici informace, že Sirius čili tzv. „Psí Hvězda“ je součástí binárního systému. Tento prostý negramotný přírodní národ je schopen velmi detailním způsobem fyzikálně popsat jak hlavní hvězdu „Sirius A“ stejně tak jako druhou menší hvězdu „Sirius B“ o kterém moderní společnost ví, že spadá do kategorie tzv. „bílého trpaslíka“.

Základní kalendářní systém Dogonů, který se nazývá „Sigui“, je odvozen od oběžné doby Síria B kolem Siria A. Zkuste si někde na internetu najít obrázky klasického zástupce kmene Dogonů. Zcela určitě vás napadne otázka, jakým způsobem se proboha tento přírodní národ mohl dostat k takovým znalostem, které nemá k dispozici ani dnešní vysokoškolsky vzdělaný jedinec, pokud tedy nestudoval astronomii či astrofyziku?

Jistou odpovědí nám pak může být tvrzení samotných Dogonů, kteří stále dokola s vytrvalou zarputilostí sdělují, že všechny potřebné informace získali jejich předkové od návštěvníků z hvězd – konkrétně právě ze systému Síria.

Mimochodem pokud budete studovat Roberta Templeho, nezapomeňte se podívat i na spisy od Marcela Griaule (obr. dole vlevo) a Germaine Dieterlenové (obr. dole vpravo) dvou vynikajících etnologů, kteří celý svůj život zasvětili výzkumu mytologie a kosmologie dogonského národa.

Jako jediní byli oficiálním způsobem přijati do jejich sociální komunity, což se nikomu před nimi ani po nich nepodařilo. Zároveň bych upozornil na jejich stěžejní spis, který se jmenuje „The Pale Fox“ v originále „Le Renard Pale“.

Původně se myslelo, že dogonský kalendář „Sigui“ je koncipován na cyklus 49 až 50 dní, ale později byl reformován na periodu šedesáti let. V roce 1976 ve svém prvním vydání knihy „The Sirius Mystery“ hovoří Temple o tom, že Dogonové měli informace ještě o dalším tělese v systému Siria. Jeho existence však v tehdejší době nebyla potvrzena. Temple byl přesvědčen, že by mohlo jít těleso „Sirius C“ v podobě tzv. „červeného trpaslíka“.

Robert Temple v tu dobu ve vědeckém světě u svých kolegů platil za všeobecného blázna. Jenže…. V roce 1995, tedy celých dvacet let po prvním vydání „The Sirius Mystery“ oznámili francouzští astronomové Daniel Benest a L. Duvent v „Journal of Astronomy and Astrophysics“ objev červeného trpaslíka – „Sirius C“. Tuto skutečnost zveřejňuje Robert Temple v šestém nebo sedmém vydání své knihy v roce 1998.

Je skutečně fascinující si uvědomit, že negramotný černošský kmen v Mali si astronomický objev z roku 1995 předává již po generace z pokolení na pokolení. Na tomto místě bych vsunul ještě jedno malé vysvětlení.

Je zřejmě, že si Dogonové neuvědomují podstatu informací, které jsou součástí jejich kosmologické koncepce posvátné mytologie. Je to podobné, jako kdyby se člověk naučil nějaký rozsáhlý text zpaměti, aniž by jen tušil, jaký obsahový rozměr v sobě skrývá.

Součástí mytologie Dogonů je také informace o tom, že v pradávných dobách v jejich domovině přistála velká loď, ze které vystoupili bytosti Nommo. Tyto bytosti, jež pocházely ze systému Siria, jim předaly mnoho informací o jejich domově.

Odtud mají Dogonové tak vynikající poznatky o tomto hvězdném uskupení. Podle hlavní datové mytologické větve tohoto národa vychází na povrch skutečnost, že bytosti Nommo by se měly na naši planetu vrátit v období mezi roky 2012 až 2022.

Pozoruhodné na tom je fakt, že tato informace naprosto přesně souvisí s poselstvím národa Ulema, které nás informuje o tom, že v období mezi roky 2012 – 2022 se na Zem vrátí bytosti Anunnaki. Takže můžeme nyní rozjímat nad otázkou, zda inteligence Nommo a inteligence Anunnaki je jedno a to samé či nikoliv.

Je možné, že za pár let budeme mít v této záležitosti již jasno. Z dešifrované kosmologie Dogonů vyplývá, že pro jejich pohyb v naší Sluneční soustavě je poměrně důležitý desátý měsíc Saturnu, který se jmenuje Phoebe (nezaměňujme za měsíc Marsu, který se nazývá Phobos).

Pojďme se nyní přesunout na jih afrického kontinentu. I zde na nás čekají související informace s obsahovým námětem naší přednášky. Zde se nachází zřejmě nejlegendárnější a nejtajuplnější starobylý národ černého kontinentu, který je skutečným tvůrcem tarotového systému v podobě tzv. „Velké Arkány“ (dlouho poté ve Starém Egyptě vzniká přídavek v podobě Malé Arkány). Řeč je o domorodém kmeni Zulu.

Jejich soudobý nejvyšší šaman, který se v zulské řeči nazývá „sanusi“ je Credo Mutwa. Měl jsem štěstí se dvakrát s tímto nádherným člověkem setkat osobně a projít s ním iniciaci do Velké Arkány Tarotu. Všechny zkušenosti, které jsem tímto způsobem mohl získat, se snažím předávat svým studentům, kteří se účastní kurzu „Zulského Tarotu“, který mám již několik let zařazen do nabídky studijních akcí.

Byl to právě Credo Mutwa, autor vcelku pozoruhodné knihy „Song of the Star: The Lore of the Zulu“, který 2. října 1999 promluvil na konferenci Living Lakes“ v Kalifornii, kde mimo jiné uvedl několik velmi zvláštních informací. Zde jsou jeho slova, tak jak si je pamatuji:

„Dovolte mi, abych vám sdělil poslední dvě skutečnosti. Tak především naši velcí vypravěči kmene hovoří o tom, že pitná voda ve skutečnosti nepochází z naší planety. Hovoří o tom, že před mnoha tisíci lety se k naší planetě přiblížilo těleso s „velmi dlouhým ocasem“, které se v tradičních legendách naše národa nazývá „Mu-sho-sho-no-no“. Přiblížilo se tak blízko, že se celá naše planeta „obrátila vzhůru nohama“. Slunce vycházelo na jihu a zapadalo tam, kde byl sever.

Po nějaké době začaly z oblohy padat kapky něčeho, co připomínalo roztavený dehet, které spálily vše, co jim přišlo do cesty- Poté přišly ohromné větry s obrovskou povodní. Nakonec začaly padat obří kusy ledu, tak velké jako kopce samotné. Tento led pokryl celou planetu po mnoho generací.

Teprve, když vše pominulo, naskytl se přeživším lidem úžasný pohled. Viděli řeky, potoky a vodopády vody, kterou mohli pít. Spatřili množství ryb, které unikly z moře do těchto řek. Tak toto je úžasný příběh našich předků. Ovšem proč o tom hovořím. Naši mudrcové nám sdělují, že toto těleso se má opět vrátit a to v období „Červeného Býka“ (2012 – 2018).

Na americkém kontinentu jsme se seznámili s poselstvím „Modré Hvězdy Hopiů“ na které jsou navázané jejich astronomické znalosti a kalendářní systém. Analogická situace panuje v Jižní Africe. Zde existuje kamenný kruh, který se nazývá „Timbavati“. Je zajímavé, že v jazyce Zulu tento název znamená „Padající hvězda“. Tento artefakt je ve skutečnosti úžasný kamenný kalendář se zvýrazněnými fázemi rovnodennosti.

Ale to není všechno. Podobný kamenný kalendář byl nalezen v jižních oblastech egyptské pouště. Byl koncipován tak, že využíval synchronicity mezi východem slunce a bodem jarní i podzimní rovnodennosti v době 6000 let př. n.l. Tento artefakt je nestarším astronomickou pomůckou, která byla na naší planetě objevena.

V Keni se nachází prastará kamenná observatoř Nomoratunga, která je spojená s kalendářním systémem Borana, jenž je založen na pozici několika specifických hvězd v době jarní a podzimní rovnodennosti a měsíčních fází. Další podobné kamenné artefakty existují na území Etiopie, Maroka, Gambie, Senegal nebo Toga.

Rozepisuji se zde o tom z toho důvodu, že zde existuje hned několik point. Jedna z nich například souvisí s již dobře známým „Dlouhým Počtem“, který spojen s oblastí Izapa. V této lokalitě se nacházela prastará civilizace Olméků.

Tento národ se velmi proslavil svými obřími tesanými kamennými hlavami, které jsou pro dnešní archeologii velkou záhadou. Pro tyto artefakty jsou velmi charakteristické zcela zřetelné africké negroidní prvky.

Takže si můžeme shrnout. Nyní víme, že jak na americkém, tak i na africkém kontinentu máme u mnoha místních kultur co dočinění s velmi propracovanými kalendářními systémy, které jsou v drtivé většině případů spojené s cyklickým pohybem pro nás zatím více méně tajemným kosmickým tělesem, které zanechává v prostředí naší planety poměrně silné účinky a s největší pravděpodobností pro nás zatím ne zcela objasněným způsobem ovlivňuje činnost našeho slunce.

Víme, že toto těleso by se mělo k naší planetě opětovně přiblížit někdy v následujících deseti letech. Víme také, že v posledních patnácti letech se naše Slunce chová velmi podivně. Víme také, že historické artefakty mnoha středoamerických národů, především pak Olméků vykazují zřetelné africké rysy. Nejde pouze o tváře.

Na mnoha lokalitách jižní, střední i severní Ameriky se vyskytují obrazy zvířat, které jsou charakteristická pouze pro Afriku, alespoň v dnešní době. V dalších částech naší přednášky budeme s těmito poznatky dále pracovat.

Znalost základní koncepce kalendářních systému předvěkých národů včetně jejich astronomické a významové koncepce je pro pochopení skutečného rozměru „faktoru 2012“ velmi zásadní.