MATRIX 2001
Internetové stránky spisovatele, publicisty a badatele Jaroslava Chvátala

---

---

Jsou zvířata svobodná?...asi tak, jak většina lidí, vždy náleží někomu a ten rozhodne o jejich osudu...

23.12.09   Karel Larysch

Myslím, že milovat, znamená ponechat je přirozenému, jim vlastnímu vývoji. Budeš mi oponovat, chápu, ale musela bys dojít až ke kořenům tohoto počinu v minulosti. Jen se pokus pochopit. Nikoho neviním, není to možné, sám se toho svým způsobem zúčastňují. Také jsem neměl jasnost a podílel se na tom, proto nelze vinit, jen si uvědomovat a přetvářet realitu, která nám byla vnucena. Je to neustálý proces, proto žijeme v čase. Nedělám rozdíly mezi čímkoli a kýmkoli (člověk, zvíře, strom atd.) vše je živé, má stejnou podstatu a druhovou inteligenci, jen jsme v různé etapě vývoje. Beru vše jako celek, jako jeden propojený organizmus.

---

Dopis příteli, který poukazoval na týrání zvířat v Asii, ale neviděl?, co se děje kolem něho. Možná tím i někoho osloví :-)

Věnuj si teď trpělivost a pozornost tomu co bych chtěl osvětlit, ohledně zvířat. Hodně přehlížíte a rozdělujete zvířata na 2 skupiny, poživatelné a nepoživatelné. Vše se mění, když se člověk ocitne v Evropě, Asii, Indii či Africe.

Ale vrátím se k nám. Jaký je rozdíl mezi kuřetem, krávou nebo psem a kočkou? Já nevidím žádný, vše má stejnou podstatu, určité vědomí, jak člověk. Tak proč se přikláníte a hýčkáte jen vámi (nevědomě) vyvolené? Proč vidíte nespravedlnost a týrání někde jinde, ale né na svém talíři? Kde se bere ta odvaha a poukazování vždy na druhé? Copak necítíš a nevidíš, co se děje denně a v milionech provedení se zvířaty na jatkách, v zoo a v různých chovných, pěstitelských ústavech a následně prodejnách (jak k požitku, tak k zábavě)? K tomu ale „ochránci“ zvířat většinou mlčí. Asi nemají odvahu zajít si do velkochovů a na jatka a vidět na vlastní oči, jak se zachází se zvířaty po celý jejich život a při usmrcení.

Možná si jako ostatní nevidíš do talíře (spíše nechtějí vidět) a soudí, myslím, že by měl každý začít od sebe, až začne, bude mlčet a soucítit, začne konat. Většinově se chováme ke zvířatům bez jakékoli zodpovědnosti. Určité druhy povyšujeme a tím zabraňujeme jejich přirozenému růstu, jiné zatracujeme se stejným efektem (nějak mi to připomíná naší lidskou společnost, je to jen výsledek, zrcadlení našeho stavu vědomí). Nedokážeme připustit, aby zvířata „existovala“, rostly ve vší přirozenosti, a tak sami sobě vnucujeme hesla o pravdivosti a milujícím přístupu k nim.

Myslím, že milovat, znamená ponechat je přirozenému, jim vlastnímu vývoji. Budeš mi oponovat, chápu, ale musela bys dojít až ke kořenům tohoto počinu v minulosti. Jen se pokus pochopit. Nikoho neviním, není to možné, sám se toho svým způsobem zúčastňují. Také jsem neměl jasnost a podílel se na tom, proto nelze vinit, jen si uvědomovat a přetvářet realitu, která nám byla vnucena. Je to neustálý proces, proto žijeme v čase. Nedělám rozdíly mezi čímkoli a kýmkoli (člověk, zvíře, strom atd.) vše je živé, má stejnou podstatu a druhovou inteligenci, jen jsme v různé etapě vývoje. Beru vše jako celek, jako jeden propojený organizmus.

Pobýval jsem s lidmi v Africe, viděl celé rodiny, osady, a zvířata, žijící v symbióze (africké kmeny, žijící daleko od „civilizace“), měl jsem možnost to procítit. A zaplakat nad sebou, jak člověk, jenž byl ne-vědomě vtahován do nepodstatných a klamných problémů, který se neustále vzdaloval přirozenosti. A míjel s přítomností. Měl bys chodit víc do přírody (v zajetí to nikdy neuvidíš) a pozorovat tamní zvířata: jaká je v nich ladnost, krása, plachost, inteligence, soběstačnost… Sami bychom se od nich měli učit.

Nazýváme se lidské bytosti… ale jak jsme tomuto oslovení ještě vzdálení!

Prosím, neber to jako odsudek, ale můj pohled, jeden z mnoha. Píši Ti to proto, že jsi přítel, všichni jste mi přátelé, ať s tím souhlasíte nebo ne, nejde to jinak, jen budete přicházet nebo odcházet.
 

---

(c)2009 Karel Larysch

    9.6 (16 hodnocení) zobrazeno: 1916x (dnes: 2x)

Související články

• Budúcnosť
• Čaká ľudstvo "veľké upratovanie"?
• ....nezapredáš