"ZÓNA ZASVĚCENÍ": Uvolnění informací týkající se prognostických utajovaných analýz vývoje lidské společností po roce 2012 - 2022 a dalších oblastí související s problematikou "2012", přednáška č.1
Tzolkin je starobylý mayský kalendářní systém, který je založen na cyklech o 260 dnech. Jeho vnitřní posvátnou matematickou koncepcí jsou cykly spojené s lidským stavem těhotenství. Tento kalendářní systém byl nejčastěji používán tou částí mayského národa, který žil v oblasti guatemalských vysočin.
Jak asi mnozí z vás velmi dobře víte, skládá se tento systém z bloků čítající dvacet dnů, přičemž každému dni je přiřazen jeden speciální symbol. Navíc má každý symbol potenciál celkem 13-ti variant obsahující přesně stanovené povahové vlastnosti a tzv. „časově harmonické sekvence“. Svým způsobem to tak trochu připomíná západní astrologii, ale s tím rozdílem, že se „Tzolkin“ netýká pohybu planetárních těles.
Lze tedy konstatovat, že každý 260 denních kombinací obsahuje ve svém archetypálním poli jedinečnou kvalitu pro příslušný den a tyto specifické denní vibrace se opakují každý 260-tý den. Podle dr. Johna Majora Jenkinse (jeden ze skupiny odborníků na mayské kalendářní systémy, o kterých bude ještě řeč) (obr. vlevo) je přesvědčen, že určité planetární souvztažnosti však v tomto kalendářním systému vysledovat lze.
Jde především o interval průchodu Slunce zenitem v oblasti, která se nazývá „Izapa“, (obr. vpravo) dále pak o tzv. „synodický“ cyklus Marsu (což je v podstatě doba jednoho oběžného cyklu Marsu kolem Slunce ve vztahu k planetě Zemi), který přesně odpovídá třem tzolkinům což je 780 dnů. Mimo to dva měsíce roku planety Jupiter trvají opět přesně jeden kalendářní cyklus „tzolkin“, čili 260 dní.
Zdá se, že je „tzolkin“ velmi zajímavým způsobem korespondující i s cykly Venuše (jitřenka - večernice), které trvají v průměru 263 dní. Tomuto aspektu se detailním způsobem věnuje výzkumník Anthony Aveni (obr. vlevo dole). Na druhou stranu do určité míry s tímto tvrzením nesouhlasí právě John Major Jenkins, který výchazeje z „Drážďanského Kodexu“ (viz. obr. dole vpravo) - (existuje ještě Madridský Kodex a Pařížský Kodex) hovoří o tom, že tyto cykly by měly v průměru trvat nějakých 258 dní.
Pokud nebudeme bazírovat na každém jednom dnu, pohybujeme se + 3 dny nebo -2 dny od číselného časového axiomu „260 dní“. Navíc cyklus 260 dní koresponduje s dobou výsadby a sklizně kukuřice, která činila jednu z hlavních položek mayské stravy.

Ovšem zřejmě nejdůležitější faktor, který je spojený s cyklem 260-ti dní kalendářního systému „tzolkinu“ je (jak jsem uvedl již na začátku) doba lidského těhotenského období. I když je tato skutečnost pro pochopení vnitřní podstaty „tzolkinu“ a dalších souvisejících fakt velmi důležitá, málokdo z širší veřejnosti si je této skutečnosti vědom.
Bohužel i celá řada populárních publikací zabývající se astronomicko-matematickými konsekvencemi v návaznosti na mayské kalendářní systémy tuto skutečnost jaksi přehlíží. Vyjdeme-li z klasického měsíčního cyklu, který je spojen s 28 dny a vynásobíme-li tento cyklus devíti (devět měsíců těhotenství) dostaneme se k hodnotě 252 dní. Vzhledem k tomu, že měsíční cyklus ve skutečnosti o kousek déle než čístých 28 dní, pak s vynásobením číslem devět se dostáváme skutečně velmi blízko hodnotě „260“.
Pakliže by se někdo z vás chtěl o tuto problematiku zajímat podrobněji, pak bych jistě odkázal na výzkum a materiály Bruce Scofielda, (obr. dole vpravo) který se především v období od roku 1980 do roku 1990 zabýval významy jednotlivých dnů v mayském 260-ti denním kalendáři.
Svůj výzkum postavil na velkém množství konkrétních historických dokumentů, zpráv vycházející z dodnes dochovaných ústních tradic, specializovaných psychicko-archeologických technik, ale i prostého čistého zdravého rozumu.
V množině 260 symbolů se snažil nalézt podmnožinu společného kódování, skupinu spojujících principů. Určitě si od Bruceho Scofielda prostudujte, především jeho publikaci „Day-Signs“. Stojí to určitě za to. Možná budete překvapeni jak hluboké vnější i vnitřní psychologické rozměry své osobnosti objevíte.


Pojďme se ale vrátit zpět k Mayům. Velmi rychle zjistíme, že „tzolkinem“ naše putování po kalendářních systémech tohoto starověkého národa zdaleka nekončí. V jejich kultuře byl také velmi rozšířený kalendář popisující cyklus o 365 dnech. Ten je oficiálně znám pod označením „Haab“. Z detailnějšího anatomického pohledu je postaven na rytmu 18-ti měsíců každý po 20-ti dnech, což nám dává dohromady sumu 360-ti dnů – plus dalších pět speciálních dní zvaných Uayeb.
Pro „Haab“ je charakteristické, že i když má každý z měsíců jiný název, postupuje se v něm v klasické numerické posloupnosti, tak jak jsme zvyklí v prostředí našeho gregoriánského kalendáře. To znamená, že máme např. 1. leden a pak bude následovat 2. leden atp. Konkrétně v prostředí „Haabu“ to bude 1. Pop a následuje 2. Pop atd. Ovšem v „Tzolkinu“ to je jinak. Systém posloupnosti je zde nastaven takto: např. po 1. Imix následuje 2. Ik, 3. Akbal a 4. Kan.


Z tohoto důvodu měl každý den jméno a číselnou kombinaci jinak nastavenou v systému „Tzolkin“ a v systému „Haab“. K synchronnímu překřížení v jeden konkrétní den pak došlo 1x za 52 let (v režimu „Haab“), nebo 1x za 73 „Tzolkinů“. Toto speciální období 52 let se nazývá „Kolo Kalendáře“ (nazývá se ještě několika jinými synonymy, ale já při výkladu používám tento název).
Snad se mi podařilo informace ve výše uvedených třech odstavcích vysvětlit tak, aby byly dostatečně dobře pochopeny. Věřím, že nejde o nic složitého. Na obrázku dole máme k dispozici symboliku k základní mayské množině 20-ti dní.
V překladu máme k jednotlivým dnům k dispozici tato označení: Krokodýl, Vítr, Noc, Kukuřice (nebo také Ještěrka), Had, Smrt, Jelen, Venuše (nebo také Hvězda, nebo Králík), Voda, Pes, Opice, Déšť (nebo také Tráva), Kukuřice, Jaguár, Orel, Sova, Země, Zrcadlo, Bouře a Slunce.
Mayové měřili tzv. „Dlouhý Čas“ prostřednictvím „Dlouhého Počtu“ ve kterém jeden rok o 360-ti dnech se nazýval „tun“ a skládal se z dvaceti osmnáctidenních cyklů, neboli měsíců (unialy). Dvacet „tunů“ se transformuje v „katun“, dvacet „katunů“ se transformuje v „baktun“ (období zhruba odpovídající našim 400 rokům).
Cyklus 13-ti „baktunů“ odpovídá 1872000 dní což je suma 5200 „tunů“, čili asi 5125 let. Nultý den, když 13 baktunů je dokončeno se v přepisu do arabských číslic píše takto: „13.0.0.0.0“ a je určitým ekvivalentem k zápisu „0.0.0.0.0“.
Ještě vás z toho hlava nebolí? Tak budeme pokračovat dál. Souhlasíte? Nyní zaměřím svou pozornost na tzv. „korelační aspekty“ mezi mayským kalendářním systémem a našim gregoriánským kalendářem. I tyto informace jsou pro nás důležité.
Učenci, kteří se specializují na mayskou kulturu, snažili se již od počátku 20.stol o vytvoření nějakého dobře fungujícího korelačního nástroje mezi „Dlouhým Počtem“ a „gregoriánským kalendářem“. Samozřejmě, že od té doby došlo i v této oblasti k poměrně rozsáhlým změnám. Již v roce 1897 byl Josephem Goodmanem navržen výchozí rok, od kterého se odráží systém „Dlouhého Počtu“ a tímto časovým bodem byl rok 3114 př.n.l.
V roce 1905 byla realizována poměrně rafinovaná korelace k číslu „584280“ (toto číslo vyjadřuje počet dnů odpovídající nultému dnu juliánského kalendáře). V roce 1926 však badatel Juan Martinéz Hernandéz tento údaj opravil na index „584281“ dnů.
Ovšem ani to dlouho nevydrželo a hned rok na to známý výzkumník Eric Thompson použil časovou skladbu cyklů Měsíce a Venuše k dalšímu upřesnění, tentokrát o čtyři dny, čimž vešel v platnost index „584285“. Tento údaj byl v roce 1935 potvrzen Floydem Lounsburym, který našel křížové souvislosti mezi jistými astronomickými událostmi a údaji zaznamenanými v „Drážďanském Kodexu“.
Díky těmto zjištěním mohl dále upřesnit, že tzv. „nultý den“ „Dlouhého Počtu“ odpovídá 13.srpnu 3114 let př.n.l. a konec připadá na 23.prosinec roku 2012 n.l.
V roce 1950 se Thompson odhodlal ještě jednou precizně prověřit Goodmanovi závěry, přičemž použil nejnovější poznatky, které měl v této době k dispozici a korelační index upřesnil na „584283“. Ten platí dodnes a v odborné literatuře se mu říká „Druhá korelace Goodman – Martinez – Thompson“, ve zkratce „GMT-2“. Tato korelace klade začátek cyklu třináctého Baktunu (den 0.0.0.0.0.) na 11.srpen 3114 let př.n.l. a konec tohoto cyklu na datum 21.12.2012 n.l.
Tato korelace se shoduje se souvislým počtem dní, který je v současné době známý jako „Pravdivý Počet“, nebo také „Původní Počet“ se kterým pracoval mayský národ a to, jak jsem již řekl na začátku, především v oblasti guatemalských náhorních výšin.
-pokračování-
1) John Major Jenkins: "Tzolkin", vyd. Borderland Sciences Research Foundation (1994)
2) John Major Jenkins: "Maya Cosmogenesis 2012: The True Meaning of the Maya Calendar End-Date", vyd. Bear & Company (1998)
____________________________________________________________________________
Studijní otázky:
1) Definujte základní časovou matematickou koncepci mayského kalendářního systému "Tzolkin" a "Haab"
2) Definujte základní principy "Goodman – Martinez – Thompsonovi korelace"
3) Popište postupnou genezi této korelace
4) Zkuste definovat základní podstatu tzv. "Juliánského dne"
5) Co znamená termín "Velký Počet"?

