Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí !! Zdá se, že nám skutečný potenciál této molekuly byl úmyslně zatajen. Pravda nebo fikce? (22)

Vzorec lidské bioenergie

Věda zabývající se testováním svalů (kineziologie) využívá testů reakcí svalstva, díky nimž identifikuje alergie, emocionální bloky, a dokonce i pravdu či lež předkládaných tvrzení. Od svého vynalezení v roce 1960 se kineziologie stala velice populárním odvětvím jak alternativní tak mainstreamové péče o tělesné zdraví. Po celém světě se jí zabývá řada profesionálů z obou táborů. Pro účely tohoto článku je nezbytné zdůraznit, že správně zužitkované testování svalstva může být důležitým zdrojem shromažďování a vyhodnocování informací, které byly již v minulosti empiricky dokázány v řadě studií.

Moje partnerka Leigh mi asistovala při vyvíjení zcela nové techniky aktivace DNA s názvem „metoda regenetiky“. Máme za sebou stovky hodin testování svalů různých lidí – šlo doslova o desítky tisíc jednotlivých testů – jak k nám chodili klienti trpící různými chronickými neduhy. Tehdy, před několika lety, jsme jim nabízeli energetickou formu eliminace alergií, která vycházela ze dvou zdrojů: z techniky eliminace alergií dr. Nambudripadové, a z odnože NAETu (Nambudripad's Allergy Elimination Technique) jménem BioSET, jehož vývojářkou byla Ellen Cutlerová.

Jedním z našich nejdůležitějších zjištění týkajících se energetických pročišťování, jako jsou například ta využívaná v rámci NAET a BioSET, bylo, že tyto techniky jsou orientovány typicky „západním způsobem“ na hmotu – a to i přesto, že samy pracují jen s čistou energií. Ve světle této vnitřní protikladnosti jsme se začali zajímat o energetická pole lidského těla: zejména pak o elektromagnetická čili aurická pole.

Elektromagnetická pole můžete považovat za do sebe zapadající sadu vysokofrekvenčních „silových polí“, z nichž každé je zodpovědné za správnou funkci příslušné žlázy, meridiánu, orgánu, emoce, atd. Přestože se dále chci koncentrovat na pole elektromagnetická, měl bych poznamenat, že jelikož se s těmito poli spojují také čakry, řada stejných pozorování může být připsána také jim. Aurická pole spolu se soustavou čaker tvoří vzorec lidské bioenergie, který si lze představit jako elektromagnetickou mřížku – jako hologram – křížících se vodorovných a svislých siločar.

Vzorec bioenergie lidského těla. Z pohledu kvantové biologie je lidské tělo hologramem složeným z křížících se bioenergetických čar. Obrázek výše znázorňuje jak se vertikálně uložené, světlo vydávající čakry uvádějí v soulad s horizontálními, zvukem vygenerovanými elektromagnetickými poli, a společně tvoří geometrickou matrici (matrix) nezbytnou pro fyzický projev lidského těla

Existenci bioenergetických polí lidského těla již potvrdila řada výzkumníků. Kirlianova fotografie zachycuje tato pole již po několik desítek let. V 80. letech 20. století vyvinul dr. Hiroši Motojama, japonský vědec, přístrojovou techniku schopnou měřit bioluminiscenční elektromagnetismus – například světlo vycházející z čaker jogínských mistrů. Valerie Huntová, profesorka na Kalifornské univerzitě UCLA a autorka knihy Infinite Mind: Science of the Human Vibrations of Consciousness, úspěšně použila k zachycení aurických polí encefalografu (EEG). Dr. Huntová jde ve svých úvahách dokonce tak daleko, že podle její teorie mysl nespočívá v mozku, ale právě v elektromagnetických polích – což v důsledku vede k závěru, který ještě v dnešní době nedokážeme docenit a pochopit, totiž že elektromagnetická pole ve skutečnosti mohou být naší myslí.

Židovská alchymistická a mystická nauka zvaná kabala nazývá aurická pole kolektivně nefish, termínem často používaným pro duhově zbarvenou bublinu obklopující tělo. John White a Stanley Krippner ve své knize Future Science upozorňují na to, že bezmála stovka kultur po celém světě poukazuje na lidskou auru bezmála stovkou různých pojmenování. Aura se dokonce objevuje jako svatozář (gloriola) na středověkých vyobrazeních křesťanských svatých. Jedním z důvodů, proč západní věda auru ignoruje, jsou její extrémně vysoká frekvenční pásma (která ve skutečnosti pocházejí z vyšších dimenzí), kvůli kterým je obtížné ji jakkoliv kvantifikovat.

Jakožto náš bioenergetický vzorec fungují elektromagnetická pole jako kompendium veškerých dat týkajících se našeho tělesného i duševního blaha. Ve své knize The Holographic Universe Martin Talbot vysvětluje: „Jelikož se nemoc může v energetickém poli objevit celé týdny nebo dokonce měsíce předtím, než se projeví v těle, domnívají… se mnozí… že choroby mají původ v energetickém poli. To naznačuje, že je toto pole primárnější než tělo fyzické-hmotné.“ Přírodní léčitel Stephen Lindsteadt, autor knihy The Heart of Health: The Principles of Physical Health and Vitality, vysvětluje, že: „porucha nebo deformace v rozsahu, síle nebo spojitosti elektromagnetické soustavy lidského těla vede ke kolapsu tělesných samoléčebných mechanismů.“

Lékař Richard Gerber ve své knize Vibrational Medicine jde ještě o krok dále, když tvrdí, že kdyby lékaři přišli na způsob, jak léčit elektromagnetická pole, dosáhli by vždy celkového vyléčení. Do doby, než se jim to podaří, píše dr. Gerber, „nebudou mnohé léčebné postupy trvalého charakteru, protože jejich prostřednictvím nedojde ke změně základního tělesného vzorce.“

Podobně i Natalia Dobrovová ze skupiny Galaxy Wave popisuje lidského jedince jako „složitý emocionální bio-energetický informační systém: mikrokosmos, který odráží makrokosmos – vesmír. Všechny orgány daného člověka mají své vlastní elektromagnetické rytmy. Disharmonie v této rytmické aktivitě značí chorobu.“ Dr. Dobrovová pokračuje ve vysvětlování, jak je tato „nerovnováha úzce spojená se strukturálními nebo funkčními problémy nacházejícími se v orgánech nebo tělesných soustavách daného jedince. Pokud se někomu podaří obnovit rytmickou harmonii v nemocném orgánu, pak se mu podaří obnovit i jeho správnou funkčnost.“

V podstatě identická myšlenková linie se objevuje v jednom z klasických děl oboru léčení zvukem – v knize Healing Sounds: The Power of Harmonics, jejímž autorem je Jonathan Goldman. „… je možné obnovit přirozené vibrační frekvence tělesa, které je rozladěné nebo v disharmonii. Když nějaký orgán nebo jiná součást těla vibruje rozladěně, říkáme tomu „choroba“, „nemoc“.“ V sílu zvuku, která může vyléčit lidské tělo od nemoci, věří i dr. Leonard Horowitz, jehož výzkum v oblasti kymatiky (nauky o účincích zvuku na fyzické formy) popsaný v knize DNA: Pirates of the Sacred Spiral, ho přivedl k následujícímu tvrzení: „harmonické frekvence zachovávají zdraví, podporují růst a léčení, zatímco nelibozvučné a disharmonické frekvence vytvářejí stres, nedostatek kyslíku, překyselení, elektrochemickou nerovnováhu, nemoci a smrt.“

Z pohledu kymatiky čili vibrací je disharmonie skutečně nemoc. Kritickou koncepcí k uchopení tu je to, že veškeré projevy nemoci, ať už „fyziologické“ nebo „psychologické,“ vycházejí z poruchy (ve formě toxicity nebo traumatu) primárních elektromagnetických harmonií a rytmů aurických polí a korespondujících čaker. Jak uvidíme, mají tato bioenergetická centra blízký vztah s DNA, což jim umožňuje přímý regulační přístup ke všem funkcím buněk. Jestliže se nám tedy podaří najít způsob, jak „resetovat“ (správně přenastavit) své bioenergetické vzorce díky harmonické rezonanci, můžeme získat přístup přímo k podstatě a původu chorobných procesů.

Mapování bioenergetického vzorce

Poněvadž jsem téměř osm let trpěl chorobou, která se v mnohém podobala chronické únavě (chronickému únavovému syndromu) a fibromyalgii, jsem nesmírně vděčný průkopnické práci dr. Nambudripadové a dr. Cutlera, bez kterých nevím, kde bych dnes byl (pokud bych tu byl vůbec). Jejich technika mě inspirovala a posloužila mi jako nenahraditelný odrazový můstek k vytvoření své vlastní regenetické metody. Nyní zde ale musím upozornit na dvě slabá místa v koncepci tradičních energetických pročišťování, alespoň pokud jde o jejich kompetenci k „přenastavování“ elektromagnetických vzorců lidského těla.

Prvním přehlédnutím a nedostatkem je, a to opakuji, dominantní zaměření pozornosti na fyzické záležitosti, bez toho, aby byl brán na zřetel jejich původ v našich bioenergetických polích. Druhým problémem je, že nervová soustava (používaná k tradičním energetickým pročišťováním) prostě nedokáže zpracovat všechny frekvence zakódované v našich elektromagnetických strukturách. Ty v nich spočívají jako rádiové vlny, a nervová soustava tím pádem není schopná poškozený vzorec transformovat. Tento stejný nedostatek se týká většiny – jindy prospěšných – energetických postupů, jako jsou například reiki nebo radionika, které oproti postupům na bázi DNA fungují na poměrně „povrchové“ úrovni nervové soustavy. Jinak se to také dá také říci tak, že většina energetických terapií je „založena na světle,“ a zvuk – tento transformační aspekt vlivu na geny – v nich nijak nefiguruje.

Oproti konzervativnímu paradigmatu, které trvá na tom, že léčení může postupovat pouze „po malých krůčcích,“ moje vlastní zkušenost a pozorování spíše naznačují, že zejména chronická onemocnění si žádají radikální a simultánně provedený bioenergetický reset – takový, kterého lze dosáhnout výhradně prostřednictvím DNA. „Rádi bychom pro sůl kyseliny ribonukleové (DNA) navrhli uspořádání. Toto uspořádání má novátorské rysy, které jsou z biologického hlediska nesmírně zajímavé,“ prohlašovali objevitelé DNA, James Watson (obr. dole vlevo) a Francis Crick (obr. dole vpravo), v roce 1953. Tehdy si ještě neuvědomovali nesmírný dosah svého objevu. Jak tato slavná citace napovídá, DNA je tu označována za sůl, protože tou také technicky skutečně je – sodíkovou. Sodík je lidským elektrolytem a skvělým vodičem elektrického proudu. Proto nemůže nikoho překvapit, že řada vědců určila, že DNA přímo reguluje tělesný elektromagnetismus.

Díky rozsáhlému kineziologickému výzkumu jsme s Leigh v tělesně-myšlenkově-duchovním kontinuu lidského energetického vzorce identifikovali více než 3000 energetických signatur. Jde pravděpodobně pouze o špičku ledovce, ale i toto číslo stačilo k tomu, abychom dosáhli často ohromujících výsledků. Tradiční pročišťování o tomto rozsahu by dalece předčilo kapacitu jakékoliv (byť) zdravé nervové soustavy. Když je ale správně aktivováno zvukem a úmyslem, pak supravodič, jímž je DNA, znovu zharmonizovat celý bioenergetický vzorec dokáže.

Jedním z mých mentorů byl prominentní badatel a známá osobnost na poli radioniky, chiropraktik jménem David Tansley. Dr. Tansley mi poskytl některé podklady a základy pro mé vlastní teorie o elektromagnetických polích. Následoval jsem příkladu dr. Tansleyho, a jakožto podpora mi sloužilo holografické pojetí těla, které zastávají kvantové vědy. Postupem času jsem začal aurická pole vnímat jako elektromagnetické šablony – jako vzory (vzorce) naší fyzické podoby. Moje teorie byla ta, že díky „zmapování“ se tato pole ukážou být „ekosystémy“, v nichž pracuje řada vzájemně na sobě závislých faktorů buď harmonickým způsobem, což má za následek vitalitu, nebo disharmonicky, což vyvolává nemoc.

Postup, který jsme s Leigh ke zmapování elektromagnetických polí využili, byl poměrně přímočarý. Za použití kineziologie na nás samotných a na našich klientech jsme začali testovat svalstvo, abychom zjistili, které elementy (genetické, fyzické, mentální, emocionální, atd.) byly řízeny kterými konkrétními poli. Ve způsobu, jakým byla pole organizována a jak souladně pracovala, jsme objevili úžasnou symetrii, posvátnou geometrii téměř dech beroucí krásy.

Trvalo to celé měsíce svalového testování, než se nám podařilo zmapovat všechny hlavní energie v elektromagnetických polích lidského těla. Leigh a já jsme strávili půl roku v Jižní Americe, kde jsme rozpracovávali své nápady a kde jsme také uskutečnili první aktivaci DNA regenetickou metodou – tzv. potenciační elektromagnetické převzorování (Potentiation Electromagnetic Repatterning) – na sobě. U mne došlo ke zlepšení fyzického stavu a u Leigh se tento proces postaral o její astma a alergii na prostředí. Poté jsme začali potenciaci nabízet i ostatním, přičemž mnozí, kteří ji absolvovali, hlásili její znamenité výsledky.

Abychom ale svoji práci na metodě regenetiky zkompletovali, museli jsme nejprve odsunout stranou to, co nás doposud o DNA učili (tedy že je to pouze biochemicky kódované uspořádání bílkovin), a pochopit zásadní reciproční vztah DNA a tělesného elektromagnetismu. Jen tak jsme se zvládli dostat do fáze, kdy jsme mohli prošlapávat nezmapované cestičky stimulování potenciálu neobyčejné sebeléčby lidského genomu.