A proč o tom hovořím? Protože každý takový cyklus v našem životě nám dává zažít nové a nové zkušenosti. Je jen a pouze naší odpovědností si je uvědomit, přijmout a skrze hloubku jejich pochopení jimi obohatit cyklus následující.
Někdy je to v podstatě jediná cesta, pomoci které se můžeme vymanit z neustále opakovaného kolotoče analogických událostí. A tak sedící na břehu potoka se ptám sám sebe, kolikrát ještě budeme muset jako lidstvo procházet událostmi přinášející utrpení a bolest.
Kdysi jsem slyšel, že to je odvěký osud člověka – zažívat utrpení a bolest. Hned tady se vám přiznám dámy a pánové, že nevěřím na „odvěký osud“ a už vůbec nevěřím v nutnost utrpení a bolesti. Nevím, jak jste na tom vy přátelé. Zda tomuto tvrzení věříte či nikoliv?
Je zima, ale přesto mi nedá, abych nepohladil hladinu vody v potoku. Je fantasticky chladivá a vlídná. Je léčivá už jenom svou přítomností. Dokáže odvádět to, čemu říkám „spalující žár nitra“. Je to on, který tak často způsobuje bolest srdce u sebe nebo u druhých.
Chladivá voda mi stéká po kapkách rukou a padá k zemi. Loučím se s potokem a vím, že to není napořád. Přestávka končí a já se vracím ke svým blízkým.
Zkuste třeba právě dnes ráno, anebo jen tak přes den, napít se chladivé vody. Odvádí vnitřní žár zloby, závisti, žárlivosti, hněvu. Zkuste, aby právě tento váš den byl jedním z těch, ve kterém nebude přítomna bolest. Ve kterém bude proudit pouze čistota vašeho Lidství, tak jako voda v mém potoce…..
partner Matrix 2001