Kruhy v obilí - komata a středníky (4)

Závěry tedy nepřinesly v podstatě nic. Tyto výsledky se ovšem shodují se závěry proutkaře, který v rámci útvaru v poli naměřil v jeho různých částech podobné energie.

Následuje zpráva od W.C. Levengooda z laboratoře Pinelandia Biophysical Laboratory v Grass Lake ve státě Michigan, v níž Lindě Moulton-Howe z Earthfiles napsal:

„Tento útvar v obilí byl velice matoucí, protože jsem nikdy předtím neviděl žádný, který by se nedržel konzistentního vzoru. Na první stránce mé zprávy se například nachází tabulka 1 prezentující značně pozměněné délky kolínek u kontrolních exemplářů rostlin odebraných z různých kvadrantů formace.“

První  strana zprávy W.C. Levengooda s názvem Zpráva o výzkumu provedeném v laboratoři Pinelandia Biophysical Laboratory 12. srpna 2007 (pozn. – jedná se o .pdf soubor vhodný i pro stažení).

Jednou z charakteristik pšenice je to, jak pravidelně roste a jak se při zjišťování, co se na poli dělo, může člověk spolehnout na její určité znaky. Ale u vzorků z pole East Field tomu tak nebylo. Exempláře, které Charles Mallett nasbíral v severozápadních kvadrantech se ukázaly být statistický významné pokud šlo o délku kolínek a snížený faktor vývoje semen.

Ale opět ani jeden z nich (míněno kontrolních vzorků) neměl vykázat žádný podstatný rozdíl mezi severozápadem a jihovýchodem, a přesto rostliny nasbírané na těchto místech – na stejném poli, ale mimo vlastní obrazec – byly rovněž silně ovlivněné.

Dvojitě vypouklé (bimodální) tvary křivek v testech klíčení semen z pole East Field.

Jednoduché bimodální rozvrstvení, v tomto případě vzniklé smícháním dvou normálních rozvrstvení se stejnou odchylkou ale rozdílnými způsoby jejího dosažení. Číslo poukazuje na funkci pravděpodobné hustoty (f.p.h.), která je průměrem dvojitě vypouklých frekvencí p.h. u dvou normálních rozvrstvení.

Jim Lyons k tomu říká:

„Četl jsem analýzu růstu semen. Bimodální efekt mě nijak nepřekvapuje. Existuje řada důkazů (ještě ovšem ne naprosto neprůstřelných), že základním mechanismem formování jsou ve skutečnosti dvě fáze. Jako první nastává spouštěcí efekt, kterým je elektrostatický výboj do země (přesně jako blesk).

Zdá se, že ten byl na poli East Field velmi dramatický, a proto by člověk čekal, že obilí bude ovlivněno bezprostředně po něm. Tento efekt ovlivňuje hladinu růstu. Popsaná první fáze ovšem není tak důležitá. Druhým efektem v pořadí je uvolnění podzemní vody – to je klíč ke všem účinkům zemské energie, nejen výlučně v případě kruhů v obilí.

V oblasti pole East Field se nachází značný počet podzemních proudů, které se na mnoha místech kříží a dávají tak vzniknout mnoha možným centrům výronů energie. Stoupající energetické bubliny, které se zvětšují, jak vyvěrají na povrch, jsou běžnými projevy mechanismu energetizace plodin. Vycházejí z mikrovlnných frekvencí spojených s rotací elektronů kolem linií magnetického pole. Tento mechanismus je běžný v ionosféře, která se v těchto případech úspěšně rozšiřuje až na zemský povrch.

Proto tady neprezentujeme žádnou novou fyziku, pouze rozšiřujeme běžný operační režim té staré. Tímto procesem je elektronová lavina, kterou též studujeme v souvislosti s jinými plazmatickými jevy.

Ještě jedna věc; možná si vzpomenete na podivné proutkařské výsledky, o nichž jsem mluvil. Distribuce energie nad každým kruhem na poli East Field nebyla stejná, jaká bývá u ostatních formací v obilí, tj. ve tvaru střechy. Výsledky byly nad všemi kruhy podezřele stejnorodé. To bylo poměrně unikátní! V tomto útvaru také bylo velice složité vůbec se na samotná měření soustředit, což se mi normálně nikdy nestávalo!

Pole East Field je neobvyklé tím, že se pod ním nachází mnoho křížících se podzemních proudů. Proto se pod polem vytváří tolik slepých pramenů a vírů, z nichž každý je potenciálním zdrojem pro další kruh. Proto nacházíme v této lokalitě tolik mnohoprvkových útvarů.

Výsledky rozboru vody se snažím získat tak rychle, jak jen to půjde.“

(Pringle:) A skutečně, výsledky rozboru vody, kterou jsem v lahvích ponořila do půdy v kruhu samotném i mimo něj korespondují s výsledky, jež naměřil Levengood.

Celkové rozdíly mezi vzorky byly velice malé.

Průměrná změna nebyla vyšší než 18,3 %, což není nic dramatického.

Zvýšila se i sledovaná hodnota u zahrabaných lahviček, což je zajímavé, ale nikoliv překvapivé. Přinejmenším tři výsledky jsou kompatibilní s povšechným dojmem, že velké množství energie bylo rozptýleno poměrně rovnoměrně.

Za normálních okolností bych přinejmenším očekávala, že alespoň jeden výsledek vzorku z blízkosti středu kruhu vykáže hodnotu řekněme blížící se nějakým 4 mg/l. Díky těmto výsledkům jsme se rozhodli provést další testy. Prvním z nich mělo být zaslání na otestování jednu z mých 100mililitrových lahviček s vodou, která pocházela ze stejné várky jako ty, které jsem v poli zahrabala do země, až na to, že tato v zemi zahrabaná nebyla.

Výsledky byly následující:

• - Provedli jsme ještě jeden test vody z neotevřené lahve, kterou jsme s Christopherem Weeksem zahrabali do země uvnitř obilného obrazce v Ogbourne St. Geroge v červnu 2003. http://www.lucypringle.co.uk/articles/change/

• - U těchto výsledků si všimnete extrémně zvýšených hladin, což jen prokazuje, jak nezvyklý útvar to byl. http://www.lucypringle.co.uk/articles/commas/

Jim Lyons k tomu říká:

„Spektrální analýza je velice podobná té, kterou jsme prováděli dříve v NIR oblasti (v oblasti téměř infračerveného záření – Near InfraRed). Použijeme vodu a ze spektra určíme, který minerál je který a jaké je jejich poměrné zastoupení v obilném útvaru.

Analýza vody (test ADAS SA3) už po několik let potvrzuje značné změny v hladině dusičnanů ve vodě z lahví, které byly zahrabány do půdy uvnitř obrazců. Výsledky jsou analogické vůči testům na dusičnany prováděným se stébly i s půdou.

Co se týče vzorků vody, tam je situace trochu složitější na pochopení. Z chemického hlediska je jediný možný proces proveditelný se vzduchem v lahvičkách, obsahujících 80 % dusíku a 19 % kyslíku, jeho vstřebání do vody, v níž se rozloží. Jak k tomuto procesu dochází si žádá další zkoumání. Změny v hladinách draslíku i sodíku naznačují, že jejich dusičnany obsažené v roztoku podstupují nějaký rozklad.

Nyní už se ví, že pro budoucí testování vody, jako je to výše, je jako kontrolního srovnávacího elementu potřeba dalšího vzorku původní vody, který s lahvičkou nebyl umístěn v půdě. Kvantitativní změny dusičnanů a jejich zdrojových prvků musí být připsány nějakým dobře možným a pravděpodobným mechanismům. Navíc se tu zdá být vhodné provést další testování vzorků za použití analýz hmotnostní spektrometrie."

Ta by měla to, jak se během procesu zahrabávání lahviček pod zem mění hladiny dusičnanů, vysvětlit o poznání jasněji.

www.lsbu.ac.uk/water/index2.html

www.yaravita.com/content/analysisau-servicespecial.aspx

Zbytek sezony kruhů v obilí bylo oproti výše popsané úrodě spíše nenaplněným očekáváním.

I přesto jsme měli možnost zažít několik krásných událostí, jako například sledovat „Motýla“ z Ashbury. Majitel polnosti, na níž se tento útvar objevil, laskavě svolil, aby lidi na jeho pole po dohodě s ním vstupovali a účtoval si za to drobný poplatek. Cestu k obrazci v poli vyznačil a díky tomu jsme se k obrazci bezpečně dostali, zatímco nepolehlé obilí zůstalo ze strany lačných zvědavců ušetřeno pošlapání. Přála bych si, aby tuto metodu zavedlo více zemědělců, protože je výhodná pro obě strany.

Osoba, která měla v obrazci ze 7. července zážitek, při kterém jako by ji hodil na zem nějaký zápasník, tu zažila něco podobného, ovšem v daleko slabším měřítku.

Další úžasné obrazce se objevily na kopci Martinsell Hill u tzv. Chutského chodníku v hrabství Wiltshire.

Úctyhodný krychlovitý obrazec Escherovy krychle, který se objevil u kopce Sugar Hill u městečka Upper Upham, také provázely neobvyklé projevy:

„Obávám se, že útvar na Sugar Hill byl hřebíčkem do rakve mého skvělého mobilu!“

Obrazec jsem navštívila včera před obědem (4. srpna). Chtěla jsem zavolat kamarádce, že to tam stojí za to, ale měla jsem jen slabý signál a tak jsem šla vyjetými kolejemi dál a dál, ale pořád nic, tak jsem usoudila, že je to terénem, protože pole bylo v mírné proláklině. Signál se mi už ale chytit nepodařilo, zkoušela jsem to na různých místech po cestě domů, ale nic, pouze jednou se objevila zpráva Přístup zamítnut, a to bylo vše.

Baterie byla v pořádku, jen mi prostě nešel chytit signál. Zkusila jsem ho ještě jednou nabít, když jsem se vrátila domů, ale nic! Zkusím ho vzít do servisu a zjistit, co mi tam řeknou. Pak bych vám dala vědět.

Dodatek o tři dny později:

Zvláštní věci se dějí – zkusila jsem mobil ještě několikrát zapnout a nic. Dnes ráno to samé. Pak jsem šla na oběd s kamarádkou a celou anabázi s mobilem jí vyprávěla, a při té příležitosti jsem ho opět zapnula a hle, najednou tu slabý signál byl, ale nebyl dost silný na to, aby šlo někam zavolat.

To samé za deset minut. Ale už za půl hodiny se mi vrátil plný signál a operátor fungoval tak, jak měl. Takže byl mimo provoz asi 48 hodin a pak se zřejmě vrátil do normálu.

(Pringle:) Celkově vzato to tedy byl zajímavý a podnětný rok a výsledky zkoumání vody nám přinesly některé vzrušující výsledky, které nám pomohou přijít s některými dodatky a úpravami k metodologii, již budeme využívat příští rok.

Znovu tímto děkuji všem, kteří mi laskavě zasílali zprávy o svých zážitcích. Jsem vám nesmírně vděčná, že jste si našli čas a vyplnili to, co vám muselo připadat jako dlouhý a podivný formulář. Prosím, neumdlévejte a posílejte mi je stále, protože jak víte, vychází z toho můj výzkum.

Díky vaší pomoci mám nyní největší databázi svého druhu na světě – tedy databázi tohoto typu vlivu elektromagnetických polí na živé systémy.

-konec-