Vědci již vědí: Nejsme odtud!

Při použití množství dat z rozsáhlého projektu Two-Micron All Sky Survey (2MASS), který měl za úkol prozkoumat oblohu za použití infračerveného světla a který byl veden na University of Massachussets, astronomové zodpovídají otázky, které vědce mátly po desetiletí a potvrzují, že naše vlastní Mléčná dráha konzumuje jednoho ze svých sousedů a to dramatickým způsobem – neustálým galaktickým kanibalismem. Studie, která byla publikována v Astrophysical Journal, je první, která mapuje plný rozsah galaxie Střelce a vizuálně velmi jasně ukazuje, jak její trosky obklopují a prochází naší Mléčnou dráhou. Hmotnost galaxie Střelce je 10,000 krát menší než Mléčné dráhy, která ji rozpíná, trhá a polyká.

Nový infračervený digitální průzkum celé oblohy proběhl v r. 2003. Týmy z University of Virginia a Massachusetts použili superpočítač, který prozkoumal půl miliard hvězd a vytvořil novou hvězdnou mapu, která ukazuje, že naše Sluneční soustava (žlutý kruh) je přesně na rozmezí dvou galaxií, které se slučují.

„Je jasné, kdo je v tomto vztahu rváčem,“ řekl Steven Majewski (viz. obr. vlevo), profesor astronomie na University of Virginia a hlavní autor studie, která popisuje výsledky průzkumu.

„Pokud by lidé měli oči citlivé na infračervené záření, útroby Střelce by byly prominentními stálými útvary, které by se táhly přes celou naši oblohu „. řekl Majewski. Ale vzhledem k vlnovým délkám lidského zraku, zůstávají pohřbeny mezi bezpočtem hvězd a zatemňujícím prachem. Obrovský rozsah galaxie Střelce byl našim zrakům skryt.
Nikdy více. Při použití infračerveného záření, astronomové odfiltrovali milión hvězd v popředí a zaměřili se na typ hvězd, které se nazývají M giant.

Tyto obrovské jasné infračervené hvězdy jsou početné v galaxii Střelce, ale nejsou obvyklé ve vnější Mléčné dráze. 2MASS infračervená mapa M giant hvězd, která byla zanalyzována Majewskim a spolupracovníky je první, která nám dává kompletní přehled chodů galaxie Mléčné dráhy, vytvořených z hvězd Střelce, které se obtáčí jako špageta okolo Mléčné dráhy. Ještě před tímto výzkumem, astronomové odhalili pouze několik roztroušených kusů zničeného trpasličího Střelce. Dokonce samotná existence Střelce nebyla známa do té doby, než tým britských astronomů objevil v r. 1994 srdce této nejbližší galaxie Mléčné dráhy.

Skutečnost, že Mléčná dráha je vidět na obloze šikmo, mátla astronomy. Pokud bychom pocházeli z Mléčné dráhy, byli bychom orientováni ke galaktické ekliptice, s planetami seřazenými okolo našeho Slunce ve stejném úhlu, v jakém je naše Slunce zarovnáno s Mléčnou dráhou. Místo toho ten divný úhel, jak poprvé naznačil výzkumník Matthew Perkins Erwin, vypovídá o tom, že Slunce je ovlivněno nějakým jiným systémem. S pomocí dat z 2MASS průzkumu víme nyní, co to je. Ve skutečnosti patříme do trpasličí galaxie Střelce.

"Vybrali jsme několik tisíc zajímavých hvězd z katalogu, kde jich bylo půl miliard," řekl spoluautor Michael Skrutskie (viz. obr. vpravo), profesor astronomie, University of Virgina a šéf výzkumníků 2MASS projektu. "Díky tomu, že jsme naše mapy oblohy nasměrovali na správný typ hvězdy, vynořila se před našimi zraky galaxie Střelce."

Jsme z jiné galaxie, která nyní prochází procesem slučování se s Mléčnou dráhou. Mléčná dráha není ve skutečnosti naše domovská galaxie. Nikdy nebyla zodpovězena záhada, proč je na noční obloze Mléčná dráha šikmo -- až nyní.

"První úplná mapa Střelce ukazuje jeho rozsáhlou interakci s Mléčnou dráhou,"  říká Majewski. "Dvě hvězdy a hvězdokupy ve vnějších částech Mléčné dráhy byly 'ukradeny' Střelci, když je gravitační síly Mléčné dráhy uhryzly svému trpasličímu společníkovi. Tento jasný příklad ukazuje, že Mléčná dráha roste tím, že pojídá své menší sousedy." Studijní mapa M giant zobrazuje 2 miliard let dlouhé odstraňování Střelce Mléčnou dráhou a ukazuje, že Střelec se ocitl v kritické fázi, kdy dotančil svůj tanec smrti.

"Po pomalém, neustálém uhryzávání Mléčnou dráhou, Střelec zeslábl a dosáhl bodu, kdy už sám sebe nemůže udržet pohromadě, " řekl vědecký člen týmu 2MASS a spoluautor studie Martin Weinberg, University of Massachusetts. "Vidíme celistvý systém Střelce na úplném konci jeho života."

Znamená to, že se nyní nacházíme v jedinečném okamžiku života naší galaxie? Ano a ne.

"Astronomové neustále tvrdí, že se nenacházíme ve speciálním čase ani místě ve vesmíru." Říká Majewski. "Vzhledem k historii Mléčné dráhy, která již trvá 14 miliard let, je velmi nepravděpodobné, že bychom byli svědky krátké události jako je úmrtí Střelce. Domníváme se, že takové události musí být v životě velkých spirálních galaxií jako je naše obvyklé. Mléčná dráha si již v minulosti pravděpodobně smlsla na několika trpasličích galaxiích."

Na druhé straně jsou Majewski a jeho kolegové překvapeni, jak blízko k Zemi jsou části trosek Střelce.

"Dráha naší Sluneční soustavy přes trosky Střelce trvá pouze několik procent z 240 miliónů let dlouhé oběžné dráhy okolo galaxie Mléčné dráhy," řekl Majewski. "Za povšimnutí stojí, že se nyní hvězdy ze Střelce sypou na naši současnou polohu v Mléčné dráze. Hvězdy z cizí galaxie jsou relativně blízko nás. Musíme přehodnotit naše domněnky o galaxii Mléčné dráhy, abychom vysvětlili tuto kontaminaci."

Nové poznatky pomohou astronomům změřit totální hmotnost galaxií Mléčné dráhy a Střelce a prozkoumat kvantitu a rozdělení neviditelné černé hmoty v těchto systémech.
"Tvar dráhy trosek Střelce nám ukazuje, že neviditelná černá hmota Mléčné dráhy je sféricky distribuována. Je to výsledek, který se nedal očekávat," řekl Weinberg.
"Pozorování poskytují nové poznatky ohledně tajemné černé hmoty," řekl Spergel. "Buď je naše galaxie neobvyklá nebo má černá hmota více vlastností, než se uvádí v konvenčních modelech."

Účast na globálním oteplování?

Předpokládá se, že toto je hlavní důvod globálního oteplování, protože vyšší úrovně energie Mléčné dráhy mohou zcela určitě způsobit, že sluneční aktivita bude vyšší a slunce bude vyzařovat vyšší energie. Teploty se opravdu na všech planetách naší soustavy zvýšily. Tento jev nesouvisí se skleníkovými plyny atd..

Tento obrovský obrat je pravděpodobně zásadní příčina pro přerušení Mayského kalendáře (nejpřesnější kalendář na planetě), protože 'čtecí bod' plejádské hvězdokupy, na kterém je, jak mnozí věří, kalendář postaven, už nemůže být konstantní, protože se začínáme vzdalovat od dřívěji předpovězené dráhy pohybu.

Další změny, které se dějí v našem systému

"Sňatek" naší rodné galaxie s galaxií Mléčné dráhy způsobuje energetické posuny, které jsou všude zřetelné. Zde jsou některé změny, které vysledovali vědci:

• * Růst tmavých bodů na Plutu

• * Pozorování polární záře na Saturnu

• * Posuny pólů na Uranu a Neptunu (jsou to magneticky konjugované planety) a náhle výrazně rostoucí intenzita magnetosféry Uranu

• * Změna intenzity světla a dynamiky světlých bodů na Neptunu

• * Zdvojení intenzity magnetického pole na Jupiteru (na základě dat z r. 1992) a série nových vlivů a procesů, které byly pozorovány na této planetě jako důsledek série explozí v červenci 1994 (příčinou byla "Comet" SL-9). Došlo k uvolnění plasmoidu a to narušilo magnetosféru tak, že zahájila nadměrnou tvorbu plazmy, která se poté uvolnila stejným způsobem jako u slunečních koronárních děr. Přitom vyprodukovala radiační pás vyzařující v decimetrovém pásmu (13,2 a 36 cm) a došlo k výskytu rozsáhlých anomálií polární záře, včetně změny proudů v systému Jupiter – Io.

Aktualizace

Proud ionizovaného vodíku, kyslíku, dusíku, atd., míří k Jupiteru ze sopečné oblasti na Io indukční trubicí v rozsahu milion ampér. To má velký vliv na charakter magnetických procesů na Jupiteru a intenzitu vzniku jeho plazmy. .[Z.I.Vselennaya "Earth and Universe" N3, 1997 plo-9 by NASA data]

• *Série změn atmosféry Marsu zvýšila kvalitu jeho biosféry. Především jde o zvýšený výskyt mraků v rovníkové oblasti a neobvyklý růst koncentrace ozónu.

• Aktualizace:

• Satelit Mars Surveyor se setkal při vstupu na oběžnou dráhu Marsu s dvojnásob hustší atmosférou než předpokládala NASA. Tato větší hustota ohnula jedno z ramen držáku slunečního kolektoru satelitu až za zarážku úplného rozevření. Tato souhra událostí způsobila zpoždění stanoveného počátku fotografické mise o jeden rok.

• * První stádium vzniku atmosféry na Měsíci, kde byla zjištěna narůstající atmosféra sodíku, která dosahuje až 9,000 km výšky.

• * Významné fyzické, chemické a optické změny, které byly pozorovány na Venuši; bylo poprvé pozorováno převrácení tmavých a světlých bodů a prudký pokles sirných plynů v její atmosféře.

• * Změna v kvalitě meziplanetárního prostoru, která směřuje ke zvýšení vlastností, které umožňují přenos v meziplanetárním prostoru a mezi planetami a Sluncem

• Hovoříme-li o nových energetických a hmotných kvalitách meziplanetárního prostoru, musíme se zmínit zejména o zvýšení energetického náboje v meziplanetárním prostoru a úrovni nasycení hmoty. Tato změna typického průměrného stavu meziplanetárního prostoru má 2 příčiny:

• * Nabídka/příliv hmoty z mezihvězdného prostoru. (Radioaktivní materiál, ionizované prvky a kombinace)

• * Pozdní účinek aktivity Slunečního cyklu 22, především důsledek rychlého vypuzení koronární hmoty [CME] - magnetizované sluneční plazmy

Co to vše znamená?

My z překlenující se trpasličí eliptické galaxie Střelce (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy) jsme nakonec dorazili až k nesmírně silnému spirálnímu rameni rovníkové roviny galaxie Mléčné dráhy.

Naše Země na své pouti prostorem začala již nyní plně odpovídat na silnější galaktické energie a elektro-gravitaci robustní Mléčné dráhy. Dosáhli jsme vyšší energie rovníkové oblasti obrovského spirálního ramene. Nyní jsme byli "adoptováni" novým systémem, silnějším a mocnějším systémem a můžeme očekávat změny na téměř každé úrovni energie.

Ať jsou tyto změny jakékoliv, jsou součástí přirozeného zrodu, smrti, znovuzrození a transformace vesmíru. Jak se zvětšují naše znalosti o vesmíru, začínáme rozumět tomu, jak dalece ještě věcem nerozumíme. Takový je život.

[Více informací najdete na stránkách: Matthew Perkins Erwin's blog; abc.net.au , které posloužili jako základ pro tento článek.]