Antoine Prioré: Velká záhada magnetického přístroje z Bordeaux (1)

Dnes se zdá, že jeho primárním využitím by mohlo být léčení rakoviny u zvířat, v kteréžto oblasti byla za lék prohlašována celá řada látek, jak bude popsáno podrobněji níže. Konečným cílem je samozřejmě možnost léčení rakoviny u lidí.

Přístroj se podle dochovaných dokumentů skládal z následujících součástí:

• 1. z velké trubice na plazmu vybuzené napětím 430 V.

• 2. z magnetronového oscilátoru (9,4 GHz, maximum 40 kW), jehož pulsy se opakovaly každou mikrosekundu na frekvenci 1 kHz.

• 3. ze dvou vysokofrekvenčních oscilátorů (17,6 a 15,8 MHz)

• 4. a magnetického pole (1200 G), které poutalo plazmu a do něhož vcházel puls padesátkrát do minuty (G = gauss, jednotka síly magnetického pole)

Magnetronový signál a dvojice signálů o vysokých frekvencích se v plazmě smísí, takže signál o frekvenci 9,4 GHz je dvěma zbývajícími vysokofrekvenčnímu signály modulován. Magnetické pole na desce, na níž je umístěn subjekt, je kolem 600 G. (Byl vyroben ještě druhý přístroj, který dokázal vytvořit aktivní magnetické pole o síle až 1200 G.)

Bylo provedeno několik experimentů. Některé z nich jsou shrnuty níže:

1. Laboratorním krysám byla implantována rakovinotvorná tkáň. Během 22-30 dní zemřelo 24 těchto krys. U krys, které byly vystaveny záření a magnetickému poli Priorého přístroje, byla rakovinotvorná tkáň buď zcela absorbována, nebo, pokud se s léčbou začalo až poté, co se rakovina začala šířit, ustoupila až do bodu úplného vyléčení.

Nebyly pozorovány žádné negativní vedlejší účinky a rakovina se u žádného ze subjektů neobnovila.

2. Krysám byla implantována odlišná a velice zhoubná varianta rakovinotvorné tkáně, tzv. leukémie, která může způsobit smrt za dobu kratší než dva týdny. U krys vystavených záření v magnetickém poli opět došlo ke kompletnímu útlumu růstu rakovinných buněk, nebo, pokud nemoc naplno vypukla před začátkem léčby, k její totální regresi.

3. Myši byly naočkovány mikroskopickým krevním parazitem (Trypanosomou equiperdum), který způsobuje spavou nemoc a brzkou smrt. Průběh experimentu byl podrobně sledován – každý den byly odebírány a analyzovány krevní vzorky. Všechna kontrolní zvířata zemřela během pěti dnů. Myši denně vystavované záření a magnetickému poli přežily (38 ze 46 jedinců), přičemž všichni krevní parazité jim z krevního řečiště zcela zmizely.

Vyvinula se u nich také imunita vůči opětovnému nakažení. U zvířat vystavených účinkům několik dní před očkováním se dokonce vytvořila následná imunita.

4. Králíci, u nichž se po očkování trypanozomou, na níž obvykle během několika dní umírají, rozvinula chronická choroba, byli testováni ozařováním v magnetickém poli s naprosto stejnými pozitivními výsledky, jaké jsme popsali výše.

Dvacetičlenná komise složená ze známých osobností vědy, medicíny, práva a z jiných oblastí začala a stále ještě pokračuje v prošetřování všech tvrzení, která se v tomto záhadném výzkumu objevila. Komise byla schopná potvrdit výsledky experimentů, ale nikoliv už vysvětlení toho, jak Priorého přístroj přesně funguje.

Francouzská vláda zafinancovala patřičné kruhy, aby mohla být vyrobena třetí a ještě silnější varianta přístroje, jež stála celkem 3,5 milionů dolarů. Byla pojmenována M-600 a fungovala asi týden, než její obří trubice explodovala. Kvůli stoupající inflaci na počátku sedmdesátých let by její nahrazení stálo více než 1 milion dolarů, což bylo pociťováno jako příliš vysoká částka, pročež byl celý projekt pozastaven.

Příběh o tomto pozoruhodném vynálezu se začal psát v roce 1944, kdy si Antoine Prioré povšiml několika pomerančů, které někdo nechal ležet v místnosti vedle elektrického zařízení. Tyto pomeranče zůstaly čerstvé, zatímco jiné, které neležely v blízkosti žádného spotřebiče, brzy shnily a zkazily se.

Tato anomálie podnítila Priorého zájem o výzkum magnetických a elektromagnetických účinků na různé rostliny. Jedním z jeho ranějších experimentů bylo vystavení semen čočky magnetickému poli o síle 225 gaussů, při elektromagnetických frekvencích 80, 32, 3 a 10 hertzů.

To způsobilo, že rostliny vyrostlé z těchto semen dosáhly výšky 12-15 cm, zatímco normální rostliny ze semen, kterým se nedostalo této úpravy, byly vysoké jen nějakých 5 centimetrů. Stejné účinky vykazoval chřest, tulipány a jiné rostliny. Slepičí vejce vystavená stejným energiím se vyklubala za 19 dní oproti běžným 21 dnům.

Pozdější výzkum zahrnující nasazení rakovinotvorných tkání přinesl překvapující výsledky – jakmile bylo rakovinné bujení vystaveno výše popsaným energiím, zcela ustoupilo. Podobné zprávy o mizení nádorů se ozývaly i od Kennetha McLeana, který používal magnetické pole o síle 3000 gaussů nebo ještě silnější. Pozdější testy prováděné na nádorech T-8 Birabenem a Delonem za použití síly pole 4500 gaussů ovšem ani tu nejmenší tendenci k nádorové remisi nevykázaly. To napovědělo, že kromě magnetického pole tu je důležitého ještě něco jiného.

Testy rakovinných tkání prováděné s Priorého přístrojem přinesly celkovou remisi VŽDY – veškerá tkáň vystavená fialkové barvě květu broskvoně, kterou přístroj vydával, byla vyléčena. Priorého přístroje však byly demontovány krátce po jeho smrti na počátku 80. let.

Až čas ukáže, zda to byla jen obrovská kachna – zda francouzská vláda a řada známých vědců podporovala jen šarlatána, nebo zda lidstvo narazilo na revoluční vědecký objev.

Jak vlastně Priorého „přístroj“ fungoval?

Obrovskou potíž představovalo, že nikdo, dokonce ani sám Prioré, nerozuměl aktivnímu mechanismu, který v přístroji probíhal.

V plazmové trubici obsahující rotující plazmu Prioré zkombinoval několik běžných příčných elektromagnetických záření – některá na radarových frekvencích, jiná na mikrovlnných frekvencích. Dnes již víme, že některé plazmy vytvoří příčné vlnění, jestliže dovnitř vpustíte vlnění podélné a naopak. Prioré byl schopen přinejmenším vytvořit „hlučné“ podélné elektromagnetické vlnění. Tyto vlny byly „zavinuty“ do nosičů pulsního magnetického pole – překvapivě souhlasně s Whittakerovým teoretickým výzkumem. Takže Prioré ve skutečnosti opravdu využil – alespoň do určité míry – do té doby stále do důsledků neprozkoumanou „vnitřní Whittakerovu elektrodynamiku“.

Mechanismus je zásadním rozšířením nelineární optiky, které ji posouvá do říše času a vyúsťuje v nucené přenesení nahuštěné buněčné hmoty – včetně její genetické složky – do časové sféry. Proto je poškozená nebo chorobná buněčná hmota pomalu vrácena zpět do předchozího (nepoškozeného) stavu. Nejde o přenášení v trojrozměrném prostoru, ale přenos probíhá zcela a výlučně v říši času. Využívá při tom skrytou a velice mocnou obecnou relativitu „vnitřního prostoru“, která tvoří základ přítomného elektromagnetického pole.

Články, jejichž autory jsou Rodrigues a Lu na stránkách Národní laboratoře v Los Alamos, a také v časopise Foundations of Physics, shrnují současný vývoj v teoretických znalostech o tom, čemu se říká „nezdeformované postupné vlnění“ (undistorted progression waves), které je svojí podstatou „hlučným“ příčným elektromagnetickým vlněním se zbytky jiných polarizací. Čistě podélné vlnění bez jakýchkoliv zbytkových součástí vlnění příčného by mělo nekonečnou energii a nekonečnou rychlost.

Skutečné podélné vlnění, které zbytkové součásti vlnění obsahuje, se může pohybovat buď podsvětelnými nebo nadsvětelnými rychlostmi.

Celosvětové zamlčování a potlačování těchto „přístrojů“

Léky na rakovinu hodně vydělávají. Výdaje pacienta léčeného na rakovinu vyjdou ve Spojených státech průměrně na 300 000 dolarů. Tudíž je zamlčení tohoto „přístroje“ k nezaplacení.

Priorého vlastní doktorská práce shrnuje pozoruhodné výsledky tisíců jeho experimentů na různých druzích zvířat s dočasnými nádory, spavými nemocemi atd. Toto potlačování naneštěstí nabralo takových rozměrů, že v tehdejším politickém klimatu na Univerzitě v Bordeaux se vedení shodlo, že práci je třeba zamítnout a její obhajobu neumožnit. Prioré tak doktorát nikdy neobdržel.

Perisseho doktorská práce o 11 let později už přijata byla – na stejné univerzitě – a Perisse doktorát získal. Zajímavé je, že i jeho práce shrnovala významné výsledky experimentů na zvířatech prováděných za použití Priorého přístroje. Toho se ale Prioré nedočkal, neboť zemřel o dva roky dříve po dlouhém a vleklém oslabení organismu způsobeném záchvatem či mrtvicí.

Když byl ovšem Prioré ještě naživu, pokoušel se jeho tým déle než rok sromažďovat kapitál ke znovuvyvinutí Priorého přístroje. Po úspěšných jednáních s francouzskou vládou tu ale byla opět silná snaha je umlčet a práce na přístroji uložit k ledu. Týmu se nicméně podařilo získat příslib 16 milionů dolarů od několika bohatých penzionovaných doktorů a vše se chystalo ke znovuzhotovení přístrojů v Bordeaux přímo pod Prioirého patronátem. Vše se mělo otestovat a poté prodat velkým lékařským výzkumným společnostem, aby mohlo být pomoženo na smrt nemocným pacientům, jimž již nešlo pomoci nijak jinak. Tito pacienti měli mít právo si sami zvolit, zda léčbu podstoupí – jak to umožňuje zákon.

Jenže když došlo na fázi sepisování klíčových smluv a papírů, jejichž podepsáním se mělo vše finalizovat, byli všichni příznivci tohoto obchodu kontaktováni neznámou skupinou lidí, která jim začala vyhrožovala, že zabije všechny žijící členy jejich rodin, včetně žen a dětí, pokud se skupině kolem Prioirého peníze skutečně pošlou. Ředitel skupiny zajišťující financování se nemilosrdně oprostil od všech svých závazků ve všech společnostech a byl ze strachu o svůj život donucen opustit zemi a skrýt se v zahraničí.

Dnes je stále ještě naživu, po všech těch letech žije kdesi na území USA, ale zcela pochopitelně v naprosté tichosti.

-pokračování-