Plán pro prezidenta Obamu - odhalení zásadních skutečností

Isley Niara Terela

Isley Niara Terela

autor

16.09.2009 Společnost

1. krok: Zrušit National Security Act (zákon o národní bezpečnosti) z roku 1947

Tento zákon vstoupil v platnost v momentě podpisu prezidentem Harry S. Trumanem, a to ve stejném měsíci – v červenci 1947, ve kterém se odehrála havárie UFO u Roswellu. Tento legislativní krok byl zčásti učiněn evidentně proto, aby se před veřejností utajila skutečnost, že fenomény UFO/E.T. jsou reálné, a aby mohlo dojít k (tajnému) zkoumání a zpětnému vyrábění (back-engineering) technologií, které byly tímto způsobem získány.

Tento zákon umožnil, že toho před veřejností zůstalo mnoho skryto, a to „Z DŮVODŮ NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI“.

Se zákonem z roku 1947 byla ta potíž, že jeho znění velice rychle vyústilo v „carte blanche“ (neomezenou volnou moc) ambiciózních jedinců toužících po osobní moci a bohatství. Začali se zabývat širokým spektrem činností za hranicí legality, a to pod rouškou tajemství, takže se jich nikdo nemohl dopátrat ani je vyšetřovat právě z „důvodů“ již zmíněné „národní bezpečnosti“.

Tím spadla zcela nebývalá moc do klína lidem, které jejich totální nedotknutelnost ze strany veřejnosti naprosto zkazila a zkorumpovala. Tito lidé začali své moci hojně zneužívat a onu roušku tajemství používat k maskování svých morálně nechutných aktivit, či jiných odporností, jako bylo například převezení německých vědců do Spojených států po druhé světové válce v rámci Projektu Paperclip, což vedlo k experimentům s ovládání mysli a jiným zlořádům, a také k rozsáhlému monitorování lidské populace už od dětství skrze standardizované zkoušení ve školách, v jehož rámci byla hledána individua, která by mohla být zneužita osobními agendami těch, jež byli pod ochranou a záštitou zákona o národní bezpečnosti z roku 1947.

Zákon o národní bezpečnosti postupně přestával být o „národní bezpečnosti“ a naopak stále více sloužil agendám těch lidí, kteří za touto zákonem vystavěnou a udržovanou zdí působili na vysoko postavených mocenských pozicích.

V této zdi se ale tvoří trhliny, kterými pronikají ven informace následujícího znění: počínaje zprávami o nyní dobře známých experimentech s LSD, které mají za úkol vytvořit všeho schopného a poslušného supervojáka, až po experimenty s kontrolou mysli, jež se prý podle informací některých donašečů a vybraných dokumentů – včetně toho vysílaného na programu History Channel – čím dál více využívají i v mainstreamu.

Přidejte si k tomu pravdu o mimozemských technologiích, kterou schovávají v izolovaných vojenských instalacích a pracují na ní v rámci černých vládních projektů, přičemž její uvolnění mezi lidi a zapojení do běhu společnosti možná mohlo odvrátit nebo zmírnit důsledky environmentální krize, jež se nyní hrozivě vznáší nad celým světem. Vidíme tedy, že přijetím zákona v roce 1947 byl odstartován řetězec událostí, který upřednostňoval zájmy několika málo vybraných jedinců nad zájmy a dobro národa a světové populace jako celku.

Ve státě s pečlivě sestavenou ústavou a listinou lidských práv, jejichž veškerá ustanovení jsou směřována k z předejití případnému nabytí moci jedním člověkem nebo skupinou lidí, jsou ke zrušení nešťastného zákona o národní bezpečnosti z roku 1947 více než příhodné podmínky, neboť je to zákon protiústavní a představuje skvrnu na cti země, která samu sebe nazývá „zemí svobody a domovem statečných.“



2. krok: Potlačit odpor

Kdyby měl prezident Obama čelit odporu nebo odmítavému postoji ze strany vojensko-průmyslových komplexů, mohl by povolat více než 400 svědků sdružených v projektu Disclosure, kteří se zúčastnili této konference vysílané na národní televizní stanici a webu. Na této akci se sešli zástupci zemí z celého světa, kteří veřejně prezentovali dříve utajené složky a případy vztahující se k UFO.

Přizvána by též mohla být i celá řada dřívějších pracovníků vlády a lidí „zevnitř“, jichž by se jistě našlo nemalé množství. Informace by se tak dostaly mezi lidi, tedy tam, kam patří a kam měly zřejmě patřit vždycky.



3. krok: Amnestie výměnou za pomoc při zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí

Nabídka amnestie (omilostnění) by mohla být rozšířena na všechny, kdo by byli ochotni předstoupit s tím, co vědí o mimozemských nebo jiných utajovaných technologiích – s informacemi, jak fungují a jak mohou být zavedeny do běžného provozu společnosti, aby došlo k takové změně v převádění energií, že bude rezolutně ukončeno užívání všech ropných a uhelných technologií.

Závažné zločiny, jako například vražda nebo ovládání mysli, spáchané pod záštitou zákona o národní bezpečnosti z roku 1947 budou jeden po druhém přehodnoceny. Jedinci, kteří tyto závažné zločiny páchají a navíc inklinují k tomu v nich pokračovat – pod rouškou nějakého podobného utajení – bude kvůli obecné bezpečnosti nezbytné uvěznit.

V těchto případech amnestie nebude udělena.



4. krok: Uplatnění „výsadního práva“ („Eminent Domain“), transparentnosti (průzračnosti) technologického vývoje a jeho zavádění na všech úrovních a stupních

Jestliže je odhalena nějaká nová technologie, je třeba uplatnit vládní privilegium „výsadního práva“ a klíčové informace a technologie podřídit směrnicím. Výrobu je také nezbytné přesunout do zařízení, kde je bude možné pro veřejné blaho zdokonalovat. Nadto je nutné zajistit celkovou transparentnost všech aspektů tohoto energetického přechodu (z ropy a uhlí na alternativní zdroje energie), což se v minulosti nedělo.

Musí se skončit s přístupem: „pracujte pouze na tom, na čem pracovat máte, a o ničem jiném nepotřebujete nic vědět,“ a naopak je požadováno zapojení všech členů výrobního týmu do projektu tak, aby pracovali součinně a ve shodě a práce byla vykonávána co nejefektivněji. Celek (hotový produkt) by pak mohl být vnímán všemi zúčastněnými a projektu by v jeho komplexnosti všichni rozuměli. Navíc by všichni angažovaní byli schopní bez problému proniknou do jeho podstaty.

Aby byly na straně korporátních zájmů zmírněny jakékoliv ztráty nebo cokoliv, co by mohlo být jako ztráty vnímáno, bude majitelům těchto společností, členům představenstev a výkonným ředitelům, (kteří si byli plně vědomi důsledků svých činů a zároveň zatajovali a zabavovali technologie, které mohly zabránit níže uvedeným katastrofám,) nabídnuta amnestie – výměnou za upuštění od obvinění z trestných činů, včetně stíhání za jejich úsilí o vědomé a bezohledné ničení životního prostředí pro osobní zisky. Tito lidé jsou zodpovědní za ztráty na životech, které doposud dosáhly milionů a potenciálně až miliard, když započteme přírodní katastrofy.



5. krok: Ukončit používání jaderných zbraní a provoz jaderných elektráren

Přestat zacházet s jadernými zbraněmi a zastavit chod jaderných elektráren. Zároveň navázat dialog se všemi zeměmi majícími k dispozici počátky jaderného programu nebo jeho plně vyvinutou verzi, a přesvědčit je o odzbrojení a zavření elektráren, výměnou za nabídku alternativního řešení výroby energie.



6. krok: Připravit veřejnost na kontakt

Všechny informace, oficiální i neoficiální, vztahující se ke kontaktu s mimozemskými bytostmi jakéhokoliv druhu, budou probírány veřejně na tiskových konferencích, což pomůže připravit veřejnost na skutečnou existenci těchto bytostí a na kontakt s nimi. Mohou být zřizovány občanské skupiny a spolky, kde se bude o možnosti a vyhlídkách takového kontaktu otevřeně hovořit.

Během let byly natočeny již stovky filmů, které předkládají myriády různých variant setkání s mimozemšťany, od přátelského kontaktu až po agresivní invazi. Mohlo by dojít k vytvoření nových dokumentárních filmů, které oddělí možnou pravdu od fikce, a tyto snímky poté distribuovat mezi lidi, aby se tito skutečné existenci cizích bytostí dokázali přizpůsobit a omezili své obavy a strach.

Tyto přípravy na kontakt by pomohly milionům lidí po celém světě, jež byly uneseny nebo zažily setkání s mimozemšťany a musely si své vzpomínky nechat pro sebe kvůli strachu ze všeobecného odmítnutí a výsměchu. Těmto jedincům by měla být projevena podpora a jejich vzpomínky by měly být brány zcela vážně a v širším kontextu událostí.

V závislosti na stupni možného začlenění těchto informací do celku by je někteří z nich mohli začít šířit na veřejnosti a mohly by s nimi být natočeny rozhovory pro „dokumenty“ o kontaktu. Jinými slovy by se tito lidé mohli o své zážitky a vzpomínky na tyto bytosti z jiných světů podělit s ostatními.



7. krok: Rozšířit pozvání ke globálnímu a otevřenému kontaktu s mimozemšťany

Ukončení jaderných aktivit by mohlo k mimozemským inteligencím, které se lidstvem zaobírají, vyslat signál, že tentokrát jsme již na otevřený kontakt skutečně připraveni.


Prostřednictvím veřejně vysílané televizní tiskové konference bychom mimozemšťany pozvali a přijali vůdčí pozici v iniciování veřejné diskuse s těmito našimi mimozemskými sousedy ohledně navázání přátelských a oboustranně přínosných vztahů.

Jelikož existují mimozemšťané, kteří vypadají přesně jako my, určitě by naslouchali.

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.