Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí !! Zdá se, že nám skutečný potencál této molekuly byl úmyslně zatajen. Pravda nebo fikce? (6)

Navíc se zdá, že DNA vzniká z dříve nezachytitelného druhu světelné nebo úmyslem vedené energie (jež je vyzařována z vyšších dimenzí a je odlišitelná jako od gravitace tak od elektromagnetického záření) a již dr. Eli Cartan v roce 1913 poprvé pojmenoval „torze“ – díky jejímu klikatému pohybu skrz předivo prostoročasu. O mnoho desetiletí později byla koncepce torzní energie stále aktuální a dařilo se jí dobře na to, aby inspirovala celou jednu generaci ruských badatelů, kteří na toto téma jen v devadesátých letech dvacátého století napsali tisíce odborných článků. „Sjednocené podprahové pole potenciálně univerzálního vědomí očividně existuje,“ píše o ruském bádání Horowitz, „a může být vysvětleno tak, že se vynořuje z dříve přehlíženého fyzikálního vakua.“

Staří Řekové si byli existence této mocné energie dobře vědomi, nazývali ji „éter“ a chápali ji jako přímo zodpovědnou za všesvětové projevy. V padesátých letech dvacátého století nezvratně prokázal existenci této životodárné podprostorové energie ruský vědec Nikolaj Kozyrev (obr. vlevo dole). Potvrdil, že stejně jako čas, i ona plyne ve spirále posvátné geometrie, která byla nazvána fí, zlatým řezem (the Golden Mean) (obr. vpravo dole) a Fibonacciho posloupností.

Tváří v tvář zdrcujícím důkazům hovořícím pro jeho existenci se moderní vědci k éteru vracejí a používají pro něj fráze jako „energie nulového bodu“ a „potenciál vakua“. Nedávno dokonce zašli fyzikové Richard Feynman a John Wheeler tak daleko, že vytvořili výpočet, podle něhož je množství torzní energie v jedné jediné žárovce tak velké, že by mohlo doslova přivést k varu všechny světové oceány!

Tento průlomový výzkum v oblasti fyziky času a podprostoru potvrzuje, že torzní energie prostupuje celou vícedimenzionální galaxii a nejen, že je schopna reagovat na podněty, ale může se vědomě chovat kreativně, zakoušejíc sama sebe v čase. „Podáno tak bez obalu, jak jen to jde,“ píše uznávané médium a nadaný vědecký výzkumník David Wilcock, „vědomí a torzní vlny od sebe nelze oddělovat – je to totiž jedna a ta samá věc. Když používáme naši mysl, vytváříme v mozku pohyby elektrických impulsů, a jakmile se nějaká elektrická energie pohybuje, vytvářejí se zároveň i torzní vlny.“

V souvislosti s ruskými poznatky poznamenává spisovatel Wynn Free (viz. obr. vlevo): „tato spirálovitě rotující „torzní“ energie by ve skutečnosti mohla být podstatou našich lidských duší, a předchůdkyní molekuly DNA… Existuje v předivu prostoročasu ještě před tím, než se utvoří jakýkoliv fyzický život.“ Jinde Free poznamenává o transpozonech, že tyto malé segmenty DNA mohou cestovat po geonomu a během toho aktivovat jeho části, pokud je k tomu vědomí vybídne. V souladu s Garjajevovou teorií „geonomu založeného na vlnění“ činí Free závěr, že DNA funguje „trochu jako počítačový čip, jehož různé části mohou být buď ,zapnuté´ nebo ,vypnuté´“. Takže si můžeme snadno představit, jak mohou torzní vlny lidského vědomí programovat nebo přeprogramovat binární kód DNA.

Podobně skupina kolem Garjajeva dokázala, že chromozomy se chovají téměř jako (pře)programovatelné holografické biopočítače, protože používají záření DNA. Tento výzkum jednoznačně poukazuje na to, že lidská DNA je doslova genetickým „textem“ – chromozomy informaci obsaženou v těchto textech jak vytvářejí, tak přijímají, aby ji mohly buď zakódovat nebo dekódovat; a že se chromozomy spojují do holografické mřížky, určené k vytváření a vyhodnocování vysoce stabilních stojatých vln zvuku a světla, která mají spirálovitý tvar a řídí všechny biologické funkce.

Jak o tom ve svém skvělém článku „From Helix to Hologram“ , který částečně vychází právě z Garjajeva, píší dlouholetí výzkumníci v oblasti DNA Iona a Richard Alan Millerovi, „kód DNA je transformován na fyzickou hmotu a je řízen světelnými a zvukovými signály.“

Desetiletí výzkumu dr. Kikuo Čišimy, japonského vědce, nasvědčují tomu, že červené krvinky se netvoří v kostní dřeni, jak se má všeobecně za to, ale ve střevních klcích. Zdá se totiž, že červené krvinky jsou:

1) řízené systemickými (týkajícími se těla jako celku) oscilačními frekvencemi, projevujícími se v bioenergetické předloze

2) schopné slučovat DNA za účelem jejího rozmístění do specifických typů buněk, které pak cestují 150 000 km dlouhým systémem kapilár na místo, kde jsou potřeba.

Lindsteadt píše: „Tento neuzavřený systém, který je napojen na systém lymfatický, meridiánový a na pojivovou tkáň, zajišťuje komunikační kanály pro tok informací a buněčných příkazů z elektromagnetické energetické matrice.“

Jedním z mnoha revolučních výsledků tohoto výzkumu je, že k tomu, aby člověk aktivoval DNA a podnítil léčení na buněčné úrovni, stačí využít pouze vrcholná schopnost tvořivého vědomí našeho druhu – a sice schopnost vytvářet slova. Zatímco západní vědci neohrabaně oddělují a zase spojují jednotlivé geny, Garjajevova skupina vyvinula sofistikované nástroje k ovlivňování buněčného metabolismu prostřednictvím radiových a světelných vln ladících s frekvencemi lidské řeči. Za použití této průlomové metody dokázal Garjajevův tým pokusně ověřit, že chromozomy poškozené například rentgenovým zářením mohou být opraveny neinvazivní cestou. Dosáhli toho jednoduše: aplikovali na DNA vibrace a jazyk, nebo zvuk a úmysl, či prostě ta správná slova.

Podle Iony a Richarda Millerových je „život ve své podstatě elektromagnetický, spíše než chemický. DNA předloha funguje jako biohologram, jež slouží jako řídicí matrice pro uspořádání fyzické podoby.“ Tím nejdalekosáhlejším důsledkem výzkumu, o němž pojednává tento článek, je bezesporu fakt, že DNA může být aktivována prostřednictvím vědomého jazykového projevu (jako jakousi anténou), který přenastaví bioenergetická pole, takže pak mohou (jako komunikační satelity na oběžné dráze) přenášet radiové a světelné signály k obnovení buněčné struktury a funkcí lidského těla.