Dr. Joseph Farrell: Tajemství III. Říše - Technologie Bell - Tajná věda (3)

J.F: Sporrenberg také popisuje účinky onoho zařízení na rostliny. Rostliny vystavené působnosti pole, které bylo v chodu, zvadly a uhynuly, až z nich bylo po několika hodinách, dnech nebo týdnech jen šedavé mazlavé bláto – to bylo různé.

BR: Rozložily se.

JF: Ano, doslova se rozpadly, zbyla z nich jen břečka, a to, prosím, aniž by shnily. Když nacisté tuto technologii testovali poprvé, něco se ošklivě nepovedlo a sedm původních vědců přišlo o život. Později se naučili zhoubné a smrtící účinky poměrně spolehlivě kontrolovat.

To jsou vstupní informace. A možná ještě jednu na konec… Když zařízení testovali pod zemí, muselo to být v místnosti, která byla zevnitř obehnána keramickými cihlami, na nichž byly umístěny gumové pláty. Po každém pokusu byli dovnitř vpuštěni vězni z koncentračních táborů, kteří gumové pláty sundali, spálili je a keramické cihly oškrábali solným roztokem. To se z nějakého důvodu muselo dělat po každém testu.

BR: Radioaktivita?

JF: Ano, myslím, že ano. Říkám to proto, že je to klíčový bod našeho dalšího povídání. Když zařízení testovali venku, bylo to vždycky uvnitř již zmiňované kruhové stavby bez střechy, která stojí poblíž všech podivných zařízení a svoji elektrárnu má hned vedle.

Tato kruhová stavba stála v jakési prohlubni – jakoby bazénu – který byl zřejmě naplněn nějakou tekutinou. V okolí tohoto bazénu se nacházely… a to je hezky vidět v dokumentu s Nickem Cookem, který šel na History Channel. Igor vezme Nicka dolů do útrob této stavby a tam jsou jasně vidět všechny vstupní porty pro ony tlusté elektrické kabely, které snesou vysokou zátěž.

Když bylo zařízení testováno v noci, vězni z koncentračních táborů vypovídali, že barelům podobné věci vydávaly slabou bleděmodrou záři, která vystoupala nad linii stromů, tam chvíli seděla a pak zase opadla dolů, stáhla se.

Takže teď máme všechna vstupní data. Na současném stupni svého výzkumu se domnívám, že parametry zařízení byly funkčně specifické, takže nyní přejděme ke kryogenickému chlazení, dobře? Už víme, že máme co do činění s přístrojem, který používá dva protisměrně se otáčející válce, a já mám podezření, že s tím měla co dělat technologie odstředivky izotopů, protože je tam použito velice vysokých mechanických otáček.

Jinými slovy jde o precizní a delikátní zařízení, které je kryogenicky ochlazováno. A proto první věc, která mě napadne, je supravodivost. Systémy o vysokých otáčkách, malý odpor… Je to jakási nezávislá a uzavřená bublina…

BR: Znala tehdejší fyzika supravodivost?

JF: No jistě, ano. Další věc, kterou probereme, je ona záhadná substance, kterou dávali do válců a vysokými rychlostmi roztáčeli. Domnívám se, že přítomnost nedaleké elektrárny a zvuk Bellu připomínající včelí úl napovídá skutečnosti, že celé zařízení bylo živeno elektrickými pulsy extrémně vysokého napětí stejnosměrného proudu.
A válce byly nastaveny tak, že – a v tomto bodě se mnou Igor souhlasí, ve skutečnosti si tady trochu půjčuji data z jeho analýzy – obsahovaly katodu a anodu, které se obloukovitě stáčely doprostřed. A jak se to celé točí a drží pohromadě okolo společné osy otáčení, a proudí do toho pulsy, elektrické pulsy, vytvářejí se malé plazmoidy a o to větší spin toto zařízení vyvine.

Takže jak já si vysvětluji funkčnost toho přístroje: nakonec se jednalo o zařízení, jehož prostřednictvím se snažili maximalizovat silné torzní účinky. O to jim přesně šlo. Chtěli zjistit, zde můžou manipulovat a ovlivňovat předivo prostoročasu.

BR: Za jakým účelem?

JF: Já si myslím, že ty důvody jsou přinejmenším tři. Nad Bellem měly dohled tři různé skupiny.

Jako první tu bylo spojení s Forschung Inviclum Inpatento, což byla supertajná entita SS, která měla pod palcem všechny patenty ve Třetí říši a později opanovala i Evropu, což mělo důsledky pro národní bezpečnost.

Za druhé, zařízení spadalo pod entitu zvanou SS Entwicklungstelle vier (Vývojová oblast čtyři). Úkolem tohoto oddělení bylo zajistit nezávislost Německa na energiích ze zahraničí a bylo to právě toto oddělení, v němž se zkoumala kontrolovaná fúze, energie nulového bodu a tak podobně. Takže je tu spojení i s touto sekcí.

No a třetím oddělením, které s tím mělo něco společného, byla skupina expertů kolem generála Hanse Kammlera, která sídlila na jihu v Plzni ve škodováckých závodech (tehdy zbrojních). A jejich úkolem byl brainstorming ohledně vývojového postupu od první generace zařízení ke generacím dalším: druhé, třetí a čtvrté – a s tím spojených nezbytných kroků na technologickém stromě. Tato zařízení měla být vyráběna.

BR: Mhm.

JF: Takže Bell má napojení na všechna tři oddělení zmíněná výše. A vzhledem k tomu, o jakou fyziku se tu jedná, mám podezření, že se chystali vytvořit prototyp nějaké technologie. A rád bych zdůraznil toto: nejednalo se o UFO, nebyla to sama o sobě zbraň a nebylo to ani zařízení pracující s energií nulového bodu.

Šlo zřejmě o prototyp technologie nějaké brány, kterou chtěli využít pro vývoj ve všech třech odděleních, o nichž jsem mluvil. O to šlo v projektu především. Ale výsledky zřejmě předčily jejich očekávání, a proto dali této technologii už v roce 1944 nálepku kriegsentscheidend – rozhodující pro výsledek války.

Takže tehdy si uvědomili i vojenský potenciál té věci. Jedná se o potenciál systému polí (propulsion field) s neskutečnými možnostmi. A stejně tak je tu i vojenský potenciál s neskutečnými možnostmi. Šlo o jakousi spojenou, sjednocenou technologii.

BR: No a teď…

KC: Ale zní to tak, jako by to byl i stroj času. Vytváří to něco, s čím se setkala a do čeho vstoupila Jodie Fosterová ve filmu Kontakt.

JF: Ano. Použiji tu termín „dilatace času“, ale nechci tu vyvolat žádné relativistické asociace ani vzbudit v divácích dojem, že jde o zařízení, které je možné použít jako stroj času – tedy k cestování časem do minulosti nebo do budoucnosti. Klíčové tu jsou, podle mě, ony účinky na okolní rostliny.A ještě bych měl zmínit jednu věc: Mám pocit, že jedním z důvodů, proč bylo použito „Xerum“ a nějaký izotop rtuti a nukleární izomery, bylo přesně to, že pokud by chtěli nacisté skutečně dosáhnout účinku časové dilatace, pak nejlepší způsob, jak ji změřit, je právě sledováním procesu chřadnutí způsobeného radioaktivitou.

BR: [Otázce není rozumět.]

JF: Ano, myslím, že to je další důvod, proč tu věc roztáčeli a pouštěli do ní pulsy. Je to v jistém smyslu zároveň palivo a také referenční substance, podle níž zjišťovali, co vychází ven.

KC: Ale je to možné, dvě věci...

JF: Mhm.

KC: V jedné. Že když rotace otevírá nějaký portál, kolem se zároveň tvoří torzní pole...

JF: Ano, v okolí se tvoří jev “zmuchlané plechovky”.

KC: Ale říkal jste, že to mělo vliv na rostliny, které rostly okolo.

JF: Ano.

KC: Je možné, že uvnitř to ten samý efekt nemělo?

JF: Dobrá otázka. Pokud já vím – a mám pocit, že Igor Witkowski by mě v tomto bodě podpořil… Pokud vím, tak neexistuje žádný důkaz, že zařízení by bylo zkonstruováno za účelem, aby se do něj dovnitř dalo cokoliv umisťovat – ať už lidé, rostliny nebo zvířata. Ale to ještě neznamená, že…

Představme si sami sebe v kůži nacistů a trochu si zaspekulujme. Na přelomu let 1942/43 byl tento projekt tak úspěšný, (a z dokumentů, které shromáždil Igor, to vyplývá zcela jasně,) že ho mohli rozdělit na dvě sekce – sekci fyzikální a sekci medicínskou. Což napovídá, (jak si myslí Igor a já mu v tomto případě dávám za pravdu,) že v ten moment se nacisté rozhodli říci si: Dobře. Už jsme tu pokročili tak daleko, že je načase zjistit, jak omezit účinky tohohle zařízení na živé bytosti.

Pokud to bylo takhle, pak nacistům nic nebránilo vybudovat zařízení nové nebo přestavět to staré, aby splnili přesně to, co si předsevzali. Byl by to i logický krok. Ale my dnes nemáme jediný přímý důkaz, že by to udělali. Nic víc k tomu nemám. Takže ano, v poli okolo byly účinky přímo smrtící.

BR: Teď bych ovšem rád skočil trochu jinam…

JF: Ovšem.