Elegantní Bůh (14)

Ego a egoismus

Z trochu jiného zorného úhlu Ego není nic jiného než vědomí ur-čité postavy v kosmické hře se všemi jejími vlastnostmi, minulostí, přítomností a potencionální budoucností a pokud bychom se tohoto zbavily, zmizí i postava a hra. To, co zbude, je pouze základní vědomí Bytosti – jin a jang.

Za předpokladu takovéhoto pojetí ega, nelze ego omezovat pouze na lidské bytosti. Z regresních terapií máme mnoho informací o tom, že vědomí „já“ mají i nižší vývojové formy Bytosti. Jsem přesvědčen, že většina lidí, kteří jsou společníky (zdůrazňuji společníky, ne majiteli) domácích zvířat jako jsou psy, kočky a koně o tom ostatně vůbec nepochybuje. Mnozí lidé mají podobný postoj i ke stromům, keřům nebo rostlinám.

Nyní, když jsem zavedl toto vymezení ega, pokusím se vyjasnit, jak je to s jeho požadovaným ukřižováním, smrtí nebo jeho odstraněním.  Z uvedeného pojetí ega plyne, že to z podstaty věci není možné. Ego je nedílnou součástí konkrétní inkarnace (transinformace – vysvětlení tohoto pojmu je v kap. VI. – odd. „Pojem inkarnace“). Tvoří nezaměnitelnou osobnost.

I ve stavech hlubokého spánku, bezvědomí, klinické smrti a do-konce i po smrti mysl pracuje, „je při vědomí“ a je si vědoma sebe sama. Ani po smrti se nevytratí vzpomínky na uplynulý život a dokonce ani touhy a přání., i když ty se většinou do určité míry mění. Ega se není možné zbavit, není možno se zbavit sebe.

Ego je role, kterou jsme si přišli zahrát a té se nemůžeme zbavit. Čeho se ale můžeme zbavit, je egoismus, což není nic jiného, než ztotožnění se s touto rolí, určitá forma závislosti na této roli.  A opět, abychom se ho mohli zbavit, je nutné pochopit, co to egoismus ve své podstatě je. Egoismus nelze redukovat pouze na uspokojování vlastních potřeb bez ohledu na zájmy druhých, na stav (pocit) zdánlivé oddělenosti jednoho ega od jiného ega nebo jiných eg. Podstatou egoismu je stav zdánlivé oddělenosti od Boha. Ego se musí zbavit egoismu. Musí se zbavit pocitu, že nejá je od-dělené od já. Musí pochopit, že já je součástí nejá. A musí to nejen pochopit, ale musí to i žít.

Aby toho dosáhl, musí prohlédnout základní omyl, kterým je ztotožnění „já“ s tělem. Pravou podstatou „já“ je Bytost, přesněji její „část“ Nadjá.

Samostřednost člověka

Samostřednost člověka dnešní civilizace je zvláštní jev, mající jeden z pramenů v egoismu. Naše západní civilizace a kultura má neustále tendence takřka ve všech oblastech se považovat za střed. Střed Vesmíru, střed času, střed vývoje civilizací, vývoje člověka jako Bytosti, což je možno vystopovat i v ezoterních naukách. Z toho pak bohužel často pramení pocit výjimečnosti a výlučnosti člověka a této západní civilizace.

Při zkoumání této otázky jsem si vytvořil pro sebe pracovní hypotézu, že tato iluze může pramenit z jedné vědomě či podvědomě vnímané skutečnosti.  Ať už se jedná o prostor nebo čas, dá se říct, že všemi směry je od nás nekonečno (více než dvěma směry i u času, připustíme-li více časových dimenzí - viz kapitolu 6.). Z toho se pak podvědomě vyvozuje závěr, že když jedním směrem je nekonečno a druhým rovněž, je na oba konce stejně daleko, a proto my jsme uprostřed. Tuto zvláštní iluzi středu podporuje i to, že nekonečno jako nekonečno na první pohled nevypadá. Vždy, když nějakým směrem pohlédnu, ať už v prostoru nebo čase, vidím na první pohled nějaký obzor, i když třeba hodně vzdálený.

Lucidní snění, OBE

Lucidní snění (bdění ve snu) není zcela přesně to samé, co tzv. OBE (out of body experience - to znamená zážitky mimo tělo). Při lucidním snění (pro nějž se také používá název astrální cestování) se vědomí člověka dostává do astrálního světa, výjimečně i do vyšších světů, zatímco při OBE se vědomí člověka pohybuje v tomto našem hmotném, tzv. reálném světě. V obou případech je společné to, že duše opouští tělo. Toto dělení je však také pouze otázkou definování pojmů a oba pojmy mohou být chápány i jinak.

Přesněji by se tento jev však dal popsat spíše jako přesun kon-centrace vědomí mimo tělo (přesněji mimo vědomí těla), protože žádné tělo neexistuje a proto ho duše ani nemůže opustit. Není nic jiného než Vědomí.

Proto i toto dělení není úplné dogma, protože pro vyspělé bytosti, popř. při mimořádných stavech jako např. NDE (near death experience - zážitky blízké smrti) nebo po požití silných psychotropních látek (ayahuasca, iboga apod.) je možné přecházet mezi tě-mito dvěma stavy vědomí. To znamená z astrálního světa do fyzického světa a obráceně.

Vždy a zcela bez výjimek vše v dějinách lidstva bylo zneužito a to většinou k získání moci nebo peněz. I takové vznešené věci ja-ko víra v boha, láska k bohu, láska obecně i mateřská láska, vše bylo zneužito.

Z tohoto zorného úhlu je nutno přistupovat i k prostředkům slou-žícím k dosažení stavů rozšířeného nebo změněného vědomí. I ty jsou zneužívány ke zcela jiným účelům, než byly původně zamýšleny. To by však nemělo být důvodem k jejich apriornímu odsouzení. Vždy je nutno posuzovat k dosažení jakého cíle jsou prostředkem. A zda jsou vůbec ještě prostředkem, zda se již nestaly cílem.

Jeden jediný důvod může jejich použití ospravedlnit a to je du-chovní rozvoj člověka. K tomuto účelu také byly lidstvu původně dány.  Aby nedošlo k nedorozumění, upozorňuji, že v žádném případě nelze prostředky k dosažení stavů rozšířeného nebo změněného vědomí zúžit na psychotropní látky nebo dokonce drogy včetně alkoholu.