Mexická chřipka: špatný a možná i hodně nákladný vtip

Pokoušejí se získat více dotací na výzkum? Nebo snad viděli film Epidemie s Dustinem Hoffmanem více než bylo zdrávo? Kdo ví? Jedno je jisté: většina katastrofických scénářů téměř výhradně spočívá na spekulacích a fantazii, než na tvrdých faktech.

Podívejme se na samotnou chřipku. Jde o virus, který u nás způsobuje – obvykle mírnou – infekci dýchacích cest, což u postiženého vyvolá horečku, kašel a bolesti svalů. U starších nebo u lidí se sníženou odolností či nějakým srdeční anebo plicním onemocněním, může chřipka dále zhoršit zdravotní stav a nakonec může dojít i k úmrtí. V chřipkovém období například umírá na infarkt výrazně více lidí než jindy. Někdy na chřipku zemřou i zdravé osoby, pokud u nich dojde k infekci spojené s bakteriálním zápalem plic. Úmrtí v důsledku samotné chřipky jsou extrémně vzácná.

Nevzdávejte se své dovolené

To jistě není obraz, který nám vykreslovali v posledních několika týdnech, že? Mnozí mediální virologové se až do úpadu dovolávali španělské chřipky. Nejznámější holandský virolog, Ab Osterhaus, nedávno v televizním pořadu řekl; cituji: „Když si porovnáte, co se dělo v roce 1918 s tím, co se děje nyní, je to téměř totožné. Tehdy zemřelo 50 až 100 milionů lidí.“

Co je to za gigantický nesmysl! Porovnávat letošní rok s rokem 1918, kdy nebylo známo, co chřipku způsobuje a lidé se shromažďovali v kostelech, aby se modlili za uzdravení (a přitom se vzájemně nakazili kapénkami z kašle), to chce opravdu silný žaludek. Také hygiena tehdy byla mizerná a světová populace byla vyčerpaná a podvyživená v důsledku první světové války. A především – tehdy ještě neexistoval penicilín.

Televizní virologové to neradi zmiňují, ale pravdou je, že více než 95% obětí španělské chřipky zemřelo na různé komplikace, především na bakteriální zápal plic. Dnes lze takový zápal plic, je-li ošetřen včas, snadno vyléčit penicilínem. Antibiotika odsunula tehdejší scénář španělské chřipky do minulosti stejně tak, jako se v ní ztratil mor nebo možnost být sežrán šavlozubým tygrem.

Lidé používající události z roku 1918 jako pesimistický scénář, vážně potřebují rozšířit perspektivu. Reálný scénář pesimistům nabízí hongkongská chřipka (1968), vyvolaná rozšířením dříve neznámého a pozdě detekovaného podtypu chřipky A, takzvané varianty H3N2. Ta v roce 1969 jen v Holandsku zahubila 1018 lidí, z nichž bylo 243 mladších 65 let.

To byla spousta obětí, zcela jistě dost na to, aby se vyplatila vhodná bezpečnostní opatření. Ale, abychom věci uvedli do správné perspektivy, představovalo to méně než 1% ze všech úmrtí v Holandsku ve stejném roce. Poctivý přístup k nebezpečí chřipkové pandemie by měl vypadat takto: „Nová pandemie chřipky by mohla být závažná, protože by zvýšila roční míru úmrtnosti v Holandsku u věkové skupiny 0 – 65 let z 0,275 na 0,277%.“ To je opravdu seriózní, ale pravděpodobně by vás to nepřimělo k zrušení dovolené v Mexiku.

Science fiction

Kromě zavádějících vyvolávání duchů z minulosti jsou po ruce už jen čiré spekulace. Bylo nám například řečeno, že stávající pandemické viry (velmi nakažlivé, ale nepříliš život ohrožující) by se mohly nějak zkombinovat s virem ptačí chřipky (velice letální, ale abyste ji dostali, museli byste v podstatě vdechnout ptačí exkrementy), a vytvořit tak nový, velmi smrtící a velmi nakažlivý virus. Ačkoliv je to jako teorie velmi zajímavé, patří to do říše science fiction; stěží mezi argumenty, na nichž lze stavět politiku.

Někteří virologové ctí dogma, že se dříve nebo později objeví jakýsi nový podtyp chřipky, který vyvolá pandemii. Pro to mají následující odůvodnění: roku 1918 jsme tu měli H1N1; 1956 to byl H2N2 a v roce 1968 H3N2… Ale dále už důkazy nesahají. Jediné, co víme jistě je, že tyto tři podtypy tady jsou asi 130 let. Nelze vyloučit, že jsou jediné, které mají schopnost vyvolat pandemii u lidí, protože H2N2 pravděpodobně způsobil pandemii i roku 1889, a existují jisté náznaky přítomnosti virů H3 už na konci 19. století. Je to pečlivě monitorováno, takže pokud se toto dogma ukáže pravdivým, budeme to okamžitě vědět.

Zdá se, že mexická chřipka se i přes veškerá opatření nevyhnutelně rozvine v pandemii. To slovo sice má osudový nádech, ale znamená jen tolik, že se nějaké infekční onemocnění rozšířilo na několik kontinentů. Žijeme ostatně v nepřetržité chřipkové pandemii a v loňské zimě nás dostalo chřipku pěkných pár tisíc, aniž by kolem toho vznikl nějaký humbuk.

Co se týče chřipky, je vždy moudré být opatrný a ostražitý (a někdy i zasáhnout), ale vždy v kombinaci s jistým smyslem pro realitu. Teď, když umělý rozruch opadá a mnoho vládních opatření se stále víc a více jeví jako špatný vtip, můžeme jen doufat, že holandský ministr zdravotnictví Ab Klink (a nejen holandský!! Pozn. red.) ještě může zrušit objednávku na 34 miliónů dávek vakcíny. Jinak to nebude jen špatný, ale také velmi nákladný vtip.

Dodatek

Dnes již minulá vláda na svém posledním zasedání v pondělí 4. května schválila bez výběrového řízení odkup 12 milionů dávek vakcíny proti prasečí chřipce od americké farmaceutické firmy Baxter. Jenom za rezervaci těchto očkovacích látek pro potřeby ČR zaplatíme z peněz daňových poplatníků v příštích pěti letech 300 milionů korun. Baxter je prý jediná farmaceutická firma, která je schopna tuto vakcínu vyrobit do tří měsíců.

Měli bychom možná pochválit vládu, že myslí na blaho svých občanů, a chce být připravena na hrozící pandemii, kdybychom nevěděli, že právě firma Baxter je zapletena do skandálu, při němž v jejich podniku v rakouském městě Orth an der Donau vznikla smrtící směs současného chřipkového viru H3N2 a viru ptačí chřipky H5N1. Takto kontaminovanou látku poslali firmě Avir Green Hills Biotechnologie, která ji následně rozeslala do Česka, Slovinska a Německa. Na tento „omyl“ se přišlo poté, co výzkumné pracoviště v Bohumili u Kolína naočkovalo fretky. Všechna pokusná zvířata zemřela, což by se po nakažení lidskou chřipkou stát nemělo.

Na firmy Baxter a Avir jsou v Rakousku podány žaloby. V ČR si však nikdo nestěžuje.