Elegantní Bůh (6)

Pojem Bytosti

Při velkém zjednodušení by se dalo říct, že Nadjá je esenciální část Bytosti, která je neustále ve "spojení" s jednotlivými částmi (možná lépe řečeno formami) Bytosti a je jakýmsi řídícím centrem Bytosti a zároveň je tou částí Bytosti, která je „nejblíže“ k Bohu.

Jak jinak, než velmi zjednodušeně se dá říct, že pro tuto úroveň pravdy je určujícím hlediskem vývoj. Vývoj Bytosti, vývoj Vesmíru, vývoj Světa od forem nejnižších po formy nejvyšší.

A tady hned na počátku narazíme na zásadní problém. Formy vědomí, které se pohybují v blízkosti úrovně člověka, jsou pro nás jakž takž pochopitelné. Čím více se však vzdalujeme oběma směry, naše představy jsou mlhavější a mlhavější.

Vývojové formy Bytosti

Co označit za nejnižší formu?

Vezmeme-li do úvahy teorie soudobé fyziky, asi bychom mohli hovořit o subatomárních částicích jako o nejnižší formě. Hezkým příkladem se mi zdá foton. Dle Einsteinovy teorie relativity se fo-ton pohybuje pouze rychlostí světla, a proto mu neplyne čas. Představa vědomí fotonu, je však i pro moji přebujelou fantazii obtížná. A věda už mezitím pokročila dále a našim představám nabízí ještě nižší a základnější formu "hmoty" struny. A podle dosavadního vývoje vědy se domnívám, že ani ty nebudou konečnou stanicí, zejména jestliže vycházím z hypotézy, že všemi směry je nekonečno.

Pojetí základních forem hmoty jakožto jednorozměrných strun, které podle toho jak vibrují, jsou tou nebo onou částicí, se velmi blíží pojetí Bytostí, které je uvedeno v této knize. Ty jako rovněž jednorozměrné struny podle toho jak vibrují, jsou tou nebo onou formou Bytosti (nerostem, rostlinou, živočichem, člověkem apod.).

Abychom se však mohli pokusit o vytvoření nějakého modelu, musíme vyjít z předpokladů jakýchsi hraničních forem.

Považujme tedy pro účely našeho modelu vývoje Bytosti za nejnižší formu subatomární částice a třeba již zmiňovaný foton. Vědomí fotonu, pro které neplyne čas, je velmi blízké vědomí Absolutna, dalo by se říct, že je stále ve stavu zažívání Absolutna - transcendentálního aspektu Boha. Snad by se dalo říct i ve stavu, kterému říkáme u člověka osvícení.

Pro zjednodušení přeskočíme formy, jako jsou atom či molekula a postoupíme k formě se souhrnným názvem nerosty. Zde už dochází k vnímání času a prostoru v našem slova smyslu. Stále tu však je velmi úzké sepětí s Bohem, stav vědomí je podobný Absolutnu svou neměnností, bezvývojovostí. Je tu ještě naplno pociťována sounáležitost s celkem.

Je to však forma ještě zcela pasivní, bez možnosti volního rozhodování.

Zajímavou podskupinou jsou kapaliny obecně. Na naší Zemi speciálně voda (v tomto případě nelze zaměňovat s konkrétní řekou, jezerem či mořem, jež mají též svoji formu vědomí, ale odlišnou od této úrovně) hraje významnou roli a dalo by se říct, že je někde na hranici mezi touto formou (nerosty) a formou vyšší.

Vyšší formou jsou rostliny, které jsou ovlivňovány morfickou re-zonancí rostlinstva. Míněno je vždy převažující ovlivňování, ne ve smyslu výlučnosti. Stále je ještě pociťována sounáležitost s celkem. Objevují se však již první prvky svobodného rozhodování. Stále je však u rostlin omezen pohyb, možnost aktivně výrazně ovlivňovat svůj, popř. cizí život.

Další formou jsou živočichové, kteří jsou ovlivňováni morfickou rezonancí svého druhu. Také se tomu říká kolektivní duše. Ty už plně chápou svoji individualitu a mají možnost volby. Samozřejmě se to vztahuje především na vyšší formy, jako jsou savci.

Od průměrného člověka v jeho dnešní podobě se odlišují vyšší mírou napojení na vyšší dimenze, schopností mimosmyslového vnímání, nižší mírou možnosti svobodného rozhodování a nižší mírou intelektu.

Nám nejsrozumitelnější formou je samozřejmě člověk, který je ovlivňován morfickou rezonancí danou jeho konkrétní inkarnací. Sdílí karmu své rodiny, národa, země, člověka jako takového, člověka jako obyvatele Země. Většinou má během inkarnace pocit  pocit naprosté oddělenosti od Boha, ztotožňuje se se svým tělem. Má plnou svobodu rozhodování.

Pokud se pokusíme o zpřesnění, plnou svobodu má člověk, který je přibližně někde uprostřed na vývojovém žebříčku kategorie člověk. Směrem k oběma pólům tato svoboda klesá.

Osobně nesouhlasím s naukami i ezoterickými, které považují člověka za střed všeho. Někdy je to dokonce předkládáno tak, že bůh stvořil svět jen proto, aby se měl člověk kde projevit. Mám za to, že tvrzení, že člověk je jediný, který má svobodu rozhodování, je zase jen výsledkem těchto samostředných tendencí a ne odrazem skutečnosti.

Člověk však zdaleka není nejvyšší formou vědomí. Jsou zde bytosti, které jsou na vyšším vývojovém stupni.

Nejbližší vývojově vyšší formou jsou bytosti, které jsou ještě jako člověk zajatci čtyřdimenzinálního časoprostoru a mohou nám být i podobné, ale jsou na vyšším stupni vývoje. Běžně používají mimosmyslové vnímání, jsou napojené na kolektivní vědomí a ovládají síly, o jejichž existenci a principech máme zatím spíše matné tušení.
Z našeho pohledu jsou osvícené a někdy se též inkarnují zpátky do naší úrovně, aby pomáhaly lidem při jejich duchovním růstu - návratu k Bohu. Jedná se o kategorii bytostí, která má mnoho společného s kategorií živočichů, ale na vývojové spirále jsou o řád výše, díky zkušenostem s prožitými principy v roli člověka. Jsou obohaceni o intelektuální složku.

Abych dodržel škatulkové označení každé kategorie, použil jsem pro tuto formu pojem nadčlověk - superman.

Vyšší formy již neprocházejí reinkarnacemi a jejich vývoj probíhá v jiném časoprostoru než je náš.

Základním omylem je, když si někdo myslí, že po dosažení tako-vého stavu vývoje Bytosti, který je již mimo dosah reinkarnačního  a karmického zákona, že si pak může dělat, co chce. Není to tak, protože on již nemůže konat v rozporu s "božím zákonem". A je nutno si také uvědomit, z jaké úrovně pravdy se teď na věc díváme. Zase to není ta nejvyšší úroveň pravdy transcendentálního Boha a imanentního Boha. Je to z úrovně pravdy č. 3 - "Bytost - reinkarnace".

Jejich poznání a popis je mnohem obtížnější, protože jsme odkázáni na informace získané ve stavu rozšířeného vědomí, ať už vlastního nebo zprostředkovaně někoho jiného. Ti, kteří jsou méně citliví na přímé získávání informací méně senzibilní, jsou odkázáni na víru v důvěryhodné zdroje. Protože nejsem vyznavačem detailních popisů různých druhů elementálů, démonů, andělů, či dalších druhů a poddruhů těchto bytostí včetně jejich přesných jmen, omezím se pouze na výčet vývojových forem Bytostí, které logicky zapadají do mnou navrhované struktury vývoje Bytosti.

Další vývojovou formou by měly být bytosti, které mají mnoho společného s kategorií rostlin. Pro zjednodušení nazývám tuto kategorii andělé. I oni stále ještě procházejí vývojem, ale již ne formou inkarnací. Jako rostliny mají vyšší pocit sounáležitosti s jednotou a proto jejich svoboda rozhodování je již opět omezena.

U dalších kategorií se mi pro popis nedostává dostatek informací a pouze analogicky předpokládám, že jedna kategorie má spo-lečné atributy s kategorií nerostů a dal jsem jí pracovní název nižší bohové. Do této kategorie by se daly zařadit formy vědomí typu vědomí Země (dnes již opět tak populární Gaia), vědomí Slunce, vědomí Galaxie. Další kategorie, v mnou navržené struktuře nejvyšší, je kategorie mající společné atributy s kategorií částic a dal jsem jí pracovní název vyšší bohové. Do této kategorie by se daly zařadit formy vědomí typu vědomí Vesmíru, vědomí soustavy paralelních vesmírů vesmírů. Tyto formy vědomí jsou z našeho pohledu už tak vysoko, že se nám zdají vševědoucí a všemohoucí a takřka nám splývají s Bohem. Hranice mezi touto kategorií a Bohem je pro nás nezřetelná.

Při kategorizaci vývojových forem vědomí jsem se dopustil samozřejmě velkého zjednodušení a mnoha nepřesností, ale účelem této kapitoly není přesná kategorizace vývojových stadií Bytosti, ale pokus o vysvětlení vývoje Bytosti na jednoduchém a srozumitelném modelu.

Při tomto zjednodušení se mi přihodilo to, čemu se snažím vždy vyhýbat. Kategorie "člověk" se mi dostala do středu vývoje, kam pravděpodobně nepatří (i když ani to nechci apriori vylučovat, abych jedno dogma nenahradil druhým).

Je možné a pravděpodobné, že mezi živočichy a člověkem je další kategorie formy vědomí. Pro ty, co nutně potřebují nějakou představu, např. vývojový stupeň odpovídající neandrtálci, který se sice na naší planetě už nenachází, ale v minulosti se nacházel a nachází se na jiných planetách.

Kromě toho tu mohou být ještě bytosti, které nejsou lidmi, ale jsou na jakémsi paralelním vývojovém stupni (vyskytují se na jiných planetách, možná i jiných vesmírech).
Je nutno si uvědomit, že při jednotlivých inkarnacích nejsme zdaleka odkázáni pouze na planetu Zemi, dokonce ani na naši Galaxii či náš Vesmír. Z regresních terapií dostáváme informace i o bytostech s formou vědomí přibližně na úrovni člověka, které se nevyvinuli z živočichů, ale z rostlin.

Kromě toho u kategorie, kterou jsem pracovně nazval nadčlověk, možná došlo k velkému zhuštění a možná by se měla skládat z 2 nebo 3 kategorií. Všechny tyto možnosti by posouvaly člověka ze středu vývoje.

Na druhé straně nemohu zcela opomenout fakt, že takřka všechna velká náboženství a mytologie člověka do středu kladou a z pohledu člověka to tak i opravdu vypadá. Asi použiji i tentokrát svoji oblíbenou zaklínací formulku - platí vše, záleží pouze na tom, z jakého zorného úhlu je konkrétní tvrzení hodnoceno.

-pokračování-