Dědictví Anunnaki a tajemství Genesis: část 1. Nový začátek

Nelze zpochybnit záslužnou práci Zecharii Sitchina, avšak je nutné upozornit či rozvést celou řadu velmi podstatných skutečností, které díky mohutnému rozvoji nových paradigmat v oblasti výzkumu lidské evoluce zásadním způsobem rozšiřují celé schéma o původu a vzniku moderního člověka. Samotná potenciální skutečnost, že lidstvo bylo na své evoluční cestě ovlivněno cizí rasou, představuje doslova multi-dimensionální problém, který nelze smysluplným způsobem analyzovat pouze na základě práce jediného badatele bez ohledu na jeho bravurní znalosti či schopnosti.

Otázka původu a vzniku člověka je v podstatě jakousi alfou a omegou lidského bytí v tomto projeveném Universu, jelikož v momentě, kdy lidská bytost odhalí svůj duchovní původ a z něho plynoucí poslání, bude schopna své manifestace v dalších evolučních cyklech pomyslného božského plánu tvoření. Ve chvíli, kdy odhalíme tajemství svého původu, budeme schopni nacházet další a další řešení, jakým způsobem eliminovat působení systému manipulace, jenž spoutal lidskou přirozenost či duchovní podstatu ve stále nekončícím koloběhu lidského utrpení.

Tento předpoklad je zcela zásadní, jelikož přináší pochopení existence určitého „systému“ manipulace, který formuje činnost lidské mysli takovým způsobem, aby směřoval ohnisko pozornosti lidské individuality daným směrem a tím ji pochopitelně znemožnil - položit si ty správné otázky.Nelze ani na moment pochybovat, že podobná aktivita systému desinformace je ve své pestrosti používána v různých oblastech lidské kultury. Je rovněž zřejmé, že antropogeneze a samotná otázka evoluce životních forem na Zemi nebyla a není v tomto ohledu výjimkou.

V minulosti i v době současné je veřejnosti předkládán koncept evoluce člověka ve zdánlivě dvou protichůdných názorových proudech.Jedná se samozřejmě o onen nekončící a nesmiřitelný duel mezi teoriemi evolucionismu a kreacionismu s nově přidruženou teorií inteligentního plánu. Opět je jistě příhodné, položit si obligátní otázku – komu tento zdánlivý „souboj“ prospívá? Záměrem tohoto článku není analýza teorií kreacionismu či evolucionismu, jelikož tyto informace jsou dostupné v dostatečném množství a rovněž není mým cílem vršit pomyslnou horu argumentů pro nebo proti těmto názorovým proudům - především z důvodu vlastního přesvědčení, že to postrádá jakýkoliv skutečný smysl.

Charles Darwin, autor „The Origin of Species“a „Descent of Man“

V naprosto elementárním základu, můžeme říci, že tento spor je veden v otázce prvotní příčiny a samotných principech evoluce životních forem na Zemi.Evolucionismus se opírá o vědecký koncept vycházející z předpokladů britského vědce Charlese Darwina, je založen na těchto základních předpokladech :

• Veškeré životní formy jsou evolučně odvozeny od jednoho společného předka
• Základní hybnou silou evoluce je přírodní výběr v rámci akumulace náhodných odchylek
• Evoluce živých forem je otázkou nahodilosti v rámci neřízených přírodních procesů

Nabízí se však celá řada argumentů, které je dobré brát v úvahu:

• • Evolucionismus klade svůj veškerý důraz pouze na fyzicky projevený stav skutečnosti a zcela tak opomíjí duchovní vývoj životních forem.Z toho vyplívá zcela mylný závěr, který redukuje nejenom evoluci člověka na jakýsi náhodný fyzikální proces s naprostou ignorancí vývoje vědomí či duchovní – esenciální podstaty člověka.

• • Teorie evolucionismu je v naprostém rozporu s přirozenými zákony Universa, které představuje multi-dimenzionální projev vědomí ve své nekonečné a různorodé manifestaci.

• • Důraz pouze na fyzikální rovinu vnímané skutečnosti v samém důsledku odvádí lidskou individualitu od pochopení své multi-dimenzionální podstaty a tudíž jí znemožňuje naplnit plán své vlastní evoluční realizace .

• • Teorie evolucionismu není schopna vysvětlit celou řadu nepochopitelných evolučních skoků v rámci procesu antropogeneze.Onen pomyslný „chybějící článek“ mezi člověkem a opicí je pouhým zbožným přáním v již dopředu vytvořeném teoretickém rámci.

• • Ať teologický koncept kreacionismu nebo pozitivistický koncept neodarwinismu zcela opomíjejí informační zdroje starých kultur, které prostřednictvím svých mytologií sdělují tajemství svého vzniku či původu.(Bibli nelze v tomto smyslu brát jako hodnověrný informační zdroj, jelikož je zcela jasně a prokazatelně odvozeninou či kompilátem daleko starších historických pramenů)

Teorie kreacionismu pak vychází z přesvědčení, že existence veškerých životních forem je výsledkem božského či vědomého zásahu blíže neurčené síly resp. Boha, který je jakousi prvotní příčinou veškeré evoluce života. Zde se nabízí možná úvaha o definici „božství“, jelikož v tomto úhlu pohledu se teorie evolucionismu a kreacionismu liší pouze ve zmíněné definici, kdy jedna strana jej chápe ve smyslu záměru a druhá ve smyslu nahodilosti.

V souvislosti s teorií kreacionismu lze připomenout rovněž velmi podstatné skutečnosti:

• • Kreacionismus - opírající se o svůj teologický rámec – se v průběhu historie lidských kultur opíral o přesvědčení „oddělenosti“ Boha od jeho stvoření a tudíž stál za vznikem jiného a zcela mylného předpokladu, že Bůh – Stvořitel se nachází mimo rámec samotného stvoření a je tedy jakousi izolovanou jednotkou v celém tomto procesu evoluce života.Kreacionismus chápe Boha jako „nadpřirozenou“ sílu, kdy toto slovo je i klíčem, jelikož nám poskytuje informace, že onen Bůh je „nad“ tím…co je přirozené a tudíž se nachází mimo tuto přirozenost resp.přírodu.Postupem času manipulativní vliv náboženských systémů vytvořil „entitu trestajícího boha“ se stále silnějším důrazem na dualistní chápání podstaty projevené reality.

• • Tento mylný názorový proud značně prohloubil pomyslný pád vědomí lidské bytosti do „iluze oddělenosti“, což sebou přineslo především izolaci člověka od jeho vnitřní – duchovní esence božství a následně jej počalo vést cestou iluze oddělení vlastní podstaty od zbytku projevené reality.Člověk se stal osamoceným, podobně jako jeho vlastní Bůh….

• • Lidská globální civilizace tudíž nastoupila cestu separace od přírody a jejích projevů v podobě dominance a vykořisťování na úkor původní koexistence, jelikož ztratila svoji přirozenou schopnost cítit se součástí okolního prostředí.

Je jistě velmi zajímavé, zamyslet se nad tím, jaká prvotní příčina stála za vznikem pomyslného odklonu lidstva od své přirozenosti a koexistence s prostředím? Byla tato příčina vedena prostřednictvím vnější síly např.v podobě přírodních katastrof či genetické modifikace lidské bytosti nebo šlo o čistě duchovní pád lidského vědomí?Byl tedy součástí těchto potenciálních modifikací cizí faktor či nikoliv? Do jaké míry je otázka evolučního směřování lidských bytostí otázkou svobodné vůle? Jsou to jistě velmi palčivé, ba přímo bolestivé otázky, osobně jsem však přesvědčen, že je nelze odstavit na vedlejší kolej, jelikož jejich pravdivé zodpovězení umožní lidem nastoupit cestu zpět ke své globální duchovní obnově.

Celý problém je pochopitelně manifestován i na fyzické rovině v podobě rozštěpení lidské přirozenosti v projekci tzv.dvoukomorové mysli, která si doslova podmanila a zotročila lidskou bytost. Přeneseně jsou právě i zmíněné názorové proudy kreacionismu a evolucionismu výsledkem rozštěpení lidské mysli, jelikož nejsou schopny nahlížet na problematiku lidské evoluce ve své celistvosti a přirozenosti v rámci universálních zákonů tvoření. Z toho vyplývá zjištění, že oba proudy jsou aspekty zrcadlící dotyčný problém pouze z jedné strany bez schopností uvědomění si strany druhé. Boj kreacionismu s evolucionismem je ve své základní úrovni chápan jako jakýsi argumentační střet, avšak tento fakt je jen další fikcí v repertoáru systému iluze, jelikož podstatou či samotným jádrem tohoto „sporu“ je především neschopnost lidské bytosti dosáhnout své vlastní duchovní integrity či celistvosti.

Pojďme se však podívat na nejdůležitější aspekt obou těchto zdánlivě protichůdných myšlenkových proudů. To, co je oba spojuje, je především společný ideologický ráz.Ač se evolucionismus, seč mu síly stačí, snaží sám sebe presentovat jako vědu a nikoliv ideologii, je to právě naopak.Jak bylo naznačeno výše, samotná rozumová analýza paleontologických artefaktů nemůže být dostačující k pochopení tajemství evoluce člověka, jelikož je stále a jen jednou polovinou mince.Je zcela zřejmé, že oba názorové proudy jsou především a hlavně ideologiemi, které v samém důsledku formovaly a bohužel stále formují vědomí lidstva tím „správným“ směrem. Přesto je však patrný poměrně značný posun v chápání procesů evoluce s rozšiřujícím se duchovním potenciálem lidstva, teorie inteligentního plánu je toho jasným důkazem, přesto že je evolucionisty chápána pouze jako nová forma kreacionismu. Přesvědčivou podporou tohoto tvrzení je i zcela převratná modifikace teorie inteligentního plánu vědce Carla Johana Callemana, který světu představil zcela nový pohled na chápání posvátného majského kalendáře jako evolučního plánu vědomí lidstva.

Abych mohl lépe ilustrovat skutečnou podstatu tzv. „pravé vědy“, přikládám zde malou ukázku ze Stručného výkladového slovníku českých skeptiků, který v následujícím odstavci hodnotí teorii kreacionismu resp. inteligentního plánu:

"Přijatelná není ani poslední podoba kreacionismu, intelligent design. Ten lze považovat za typickou pseudovědu, i když je akceptován v akademických, humanisticky vzdělaných kruzích. Naproti tomu ve světě přírodních věd, především biologie, je dnes už téměř všeobecně přijata představa, že svět vznikl a dále se vyvíjí přirozeným způsobem a že platí neodarwinistická teorie evoluce."

Tento „slovník“ slavného inkvizičního spolku (patronů jediné pravdy a bojovníků proti tzv.“blátivému myšlení“) je ukázkovým příkladem stavu současné vědy nejenom o vzniku a vývoji živých forem, kdy velmi zřetelně a jasně ukazuje, co je tato věda.Nejde zde o nezbytnou výměnu a přirozenou konkurenci rozličných názorových proudů, ale o „všeobecně přijatou představu“ jediné a možné pravdy. Jakákoliv alternativa je odsouzena do říše jakési „pseudovědy“ bez ohledu na její skutečnou vypovídací hodnotu. Celý tento rituální inkviziční tanec různých pánů Grygarů a Heřtů je pouhou nevědomou snahou zakrýt prostou skutečnost, že současná věda o evoluci života je mrtvá resp. nikdy!...živá ani nebyla. Nejde zde samozřejmě o tvrzení týkající se činnosti vědeckých individualit, ale o tvrzení týkající se ideologické podstaty systému v jeho celistvosti, který postrádá jakoukoliv flexibilitu a ochotu přijímat nové impulsy.

Osobně předpokládám, že je vcelku namístě, zabývat se otázkou v obecné rovině – komu nebo čemu současná věda slouží? Nebo k čemu slouží tzv. vědecký pokrok, kterého jsme svědky? Jedná se skutečně o evoluční progres v rámci přirozených zákonu Universa nebo jde o jakýsi produkt rozštěpené lidské mysli, která vsadila veškeré úsilí na kartu materialismu a fyzikálně projevené skutečnosti? Nabízí se i možná horší varianta – je současná věda skutečně produktem lidské mysli nebo jde o umělé implementovaný program manipulace lidské mysli?

Slovník pavěd – aneb odpovědi snadno a rychle…díky Mistře!!!

Podívejme se například na „moderní technologie“, které jsou nejzřetelnějším projevem současné vědy. Alternativní zdroje informací bohužel v této oblasti ukazují k našim nejhorším obavám…věřte…nevěřte???:

• • Pozemské technologie mají záměrný oslabující vliv na přirozený projev světelné formy lidské DNA

• • Mají rovněž vysoce negativní vliv na aktivaci endokrinního systému žláz v lidském organismu a tudíž mají tendenci poutat lidské vědomí do 3. dimenze projevené reality.

• • Zesilují existující mutace v genetické struktuře člověka a zeslabují účinnost přirozeného imunitního systému.

• • Vytvářejí distorze uvnitř systému astrálního těla a usnadňují potenciální astrální manipulaci,myšlenkovou kontrolu či infiltraci bio-pole v rámci globální - masové realizace.

• • Disponují funkcí „napojit se“ na přirozené funkce v souvislosti s činností a projevem lidského mozku či krevních nebo hormonálních systémů, aby mohly v konečném důsledku neustále posilovat současné zachycení lidské bytosti uvnitř biologické formy.

• • Mají nepopiratelnou schopnost odvádět lidskou pozornost pouze k fyzikálně projevené skutečnosti a rovněž také zvyšovat závislost lidské bytosti na externích technologiích, což v důsledku vede ke stagnaci vývoje přirozených sil mysli a ducha.

• • Nedá mi, abych v této souvislosti nepřipomněl - onu „velkou slávu“, která se na nás chystá v podobě digitální formy televizního vysílání.Bude to vskutku velký počin na cestě k vytouženým světlým zítřkům v područí Nového řádu …. Budete se této slávy také účastnit???

•  

Vraťme se však zpět k původnímu tématu tohoto článku. Mějme na paměti, že ideologie samy o sobě a bez ohledu na jejich pomyslnou „pravdivost“, slouží především k implementaci cizích názorových či myšlenkových forem do vědomí člověka, čímž je opět formována lidská přirozenost a schopnost vlastní iniciativy v hledání a pokládání důležitých otázek. Je tak zamlžována jedna zcela zásadní skutečnost, že pouze skrze vlastní vnitřní duchovní uvědomění může člověk pochopit a rovněž zodpovědět otázky týkající se jeho původu a poslání. Jakákoliv ideologie, která si činí výsadní právo na otázku vzniku a vývoje člověka je od samého počátku odsouzena k zániku, jelikož slouží především jako nástroj kontroly a vlivu různých mocenských struktur v rámci naší společnosti…..

S příchodem blížících se událostí v souvislosti s rokem 2012 si lze položit dle mého mínění zcela zásadní otázku. Co je onou pomyslnou základní otázkou nebo esencí (v rámci lidské evoluce) ve vztahu s tímto časovým bodem? Tato otázka se na první pohled zdá velmi složitá, avšak její řešení je ve své podstatě velmi prosté. Základní esencí paradigmatu 2012 může být pouze a jedině „volba lidské bytosti“ jakým směrem hodlá postupovat na své vlastní cestě vývoje, přičemž žádná z cest není tou správnou či špatnou, pouze různé cesty vedou k realizaci různých zkušeností.Jaké zkušenosti resp.jakou cestu si lidská bytost vybere, může být tedy otázkou pouze a jedině jejího svobodného rozhodnutí.

Popření tohoto principu svobodné volby je tudíž samotným popřením universálních zákonů tvoření, které vychází z paradigmat vědomí „starého světa“. Nabízí se rovněž otázka o skutečné podstatě systému manipulace lidské mysli. Můžeme jej chápat jako pomyslnou zkoušku nesoucí možný potenciál osvobození, avšak nachází se zde ještě o něco horší varianta, která je postavena na předpokladu, že systém manipulace byl vytvořen z toho důvodu, aby v konečném důsledku znemožnil lidské bytosti učinit onu svobodnou volbu. Myslím, že oba předpoklady jsou ve své podstatě „pravdivé“, záleží však na úhlu pohledu, se kterým k danému problému přistupujeme.

Právě v těchto okamžicích se systém manipulace snaží vyvinout rozhodující tlak na lidskou bytost ve snaze udržet či opět strhnout lidskou individualitu do soukolí vědomí duality. Tudíž je a bude vyvíjena extrémní snaha implantace cizích dualistních forem vědomí či informací skrze jednotlivé podsystémy v podobě médií, politiky, náboženství, vzdělávání a dalších. Vše za účelem zabránit lidské individualitě v přístupu k vědomí celistvosti a své vnitřní přirozenosti, jelikož právě tam leží klíč k lidské evoluci v souznění s přirozenými zákony Universa.

V momentě, kdy bude lidská bytost odtržena od své přirozenosti, hrozí zde bohužel zcela devastující hrozba v podobě ztráty svobodné volby. Důsledky vítězství systému manipulace nad přirozeností lidské individuality tak v sobě obsahují pověstný „damoklův meč“, který zbavuje lidské bytosti svobody a možností volby v rámci vlastní evoluce. Dnešní dobu tak lze charakterizovat jako období boje za samotnou lidskou duši, která se nachází na konci jednoho (či mnohých) evolučních cyklů. Proto se nesnažme směřovat k dobru či ke zlu, ale snažme se svobodně zvolit mezi svobodou a otroctvím, mezi láskou a nenávistí, mezi soucitem a bezohledností, tyto esence nejsou samy o sobě antitezí k sobě navzájem, nýbrž představují odpovídající úrovně vědomí.

Nenechme se odvést od pochopení té nejdůležitější skutečnosti, že (jak řekl jeden moudrý muž) „pouze my lidé jsme klíčem k tomuto světu“. Myslím, že to nelze vyjádřit jasněji, řešení je tedy v tom - obrátit tok myšlení „do sebe“ a nikoliv do cizích myšlenkových forem.To však neznamená izolaci lidské individuality od informací, které přichází z okolního prostředí. Spíše naopak to člověka nabádá k tomu, aby informace přijímal v souladu se svojí vnitřní přirozeností či intuicí a tudíž aby je pouze pasivně nepřejímal v rámci své analytické mysli.

Přeji tak novému Matrixu….aby i nadále zůstal ostrůvkem názorové a informační svobody….aby se stal pověstnou noční můrou pro všechny hlasatele jediné možné pravdy….a aby i nadále zůstal nekončícím zdrojem inspirace a pomoci v lidském úsilí….nacházet stále další zlomky své ztracené celistvosti….

-pokračování-