Nejvyšší Cesta Poznání = Hra Života (3)

        Možná ve vás předcházející informace vzbudili dojem, že vám tu popisuji něco nereálného, co se ani z části nezakládá na pravdě. Ale možná, že také ne. Mě ovšem nezbývá nic jiného, než pokračovat a pokusit se vám co nejsrozumitelněji podat další skutečnosti, ze kterých se skládá náš "neskutečný Svět". Třeba vás přesvědčím a třeba také ne. Přistupme tedy k základní struktuře a podstatě programů, které nám tu autoři zanechali a začněme tím hlavním. Je naprosto jedno, jak si ho nazvete. Hra Života, Život na planetě Zemi nebo nějakým jiným výrazem, jenž vám bude více vyhovovat. Pořád je to ten, který se stará o Rámec našeho Vesmíru. Jak už bylo řečeno, je tu od prvopočátku, dlouho před tím, než jsme se na planetě objevili my. Jeho prvotním úkolem je rozvoj a zajištění života. Vytvoření a udržení podmínek nutných pro pokračování. Zároveň ho však - jako zástupce cizí inteligence, zajímá i to, čeho všeho jsou živí tvoři schopni dosáhnout, či kam až jsou ochotni zajít. Proto od Programu Rámce dostáváme, do určité míry, volnou ruku a často i ne zrovna běžné prostředky, o jejichž podstatě a využití se dozvíte dále v knize. On zatím sleduje, pozoruje a zaznamenává. Veškeré údaje alternativně hodnotí a nenásilnou cestou směruje lidstvo kupředu. Radikálně zasáhne pouze v případě blížící se krize, kdy dochází k neúnosnému narušení rovnováhy.

       "Hlavní program - Program Rámce"

       Poněkud odbočme a podívejme se na příklad, kde můžete působnost Hlavního programu velmi dobře zaznamenat. 

      Zaměřme se na tu jeho část, která musí uvádět stav věcí do pořádku, a tím vlastně i trestat.  Představit si můžete prakticky cokoli. Od nesmyslného poškozování Země, na němž se zúčastňuje celé lidstvo, až po nefungující a vleklé partnerské vztahy, nebo jen individuální, špatně zvolený, životní styl jednotlivce. Vždy, pokud nedojde k rozuzlení a nápravě - K ODPOVÍDAJÍCÍ ZMĚNĚ, nastane situace, kdy se tzv. "ucho utrhne". Následuje nutný zásah "něčeho vyššího" (programu), který podnítilo přehnané nerespektování pravidel, setrvání v nic nepřinášejícím stavu a odklon od smyslu (přírodní katastrofy, konečný a překvapivý podnět v krizích, zranění atd.).

      Pravdou však zůstává, že než k těmto represím dojde, můžete si leccos dovolit a v negativním stavu určitou dobu setrvat. Rozhodujícím faktorem je smysl. Nakolik  významné jsou vaše, ať už dobré či špatné, aktivity, ukáže čas.

      Vraťme se ale zpět k tématu a dalším okruhům, kde můžete vnímat působnost Hlavního programu.

      Zasahuje do mnoha oblastí a mimo jiné, je to právě on, kdo řídí Hru Života a zajišťuje její fungování.

     Každý z nás pociťuje vliv této jeho části jinak a nejvíc je samozřejmě těch, co její přítomnost a působení  nezvládnou nikdy zaregistrovat. Jejich chyba.

     Jsou ale naštěstí i jiní a ti se pak dělí do dvou obecných skupin. První typ ztělesňují talentovaní jedinci, jimž se daří žít přirozeně dobře, aniž by měli potřebu znát hlubší souvislosti. Druhým typem jsou naopak ti, kteří mají potřebu vědomě pochopit skutečná pravidla, podle nichž funguje svět - Hru Života, a držet se jich. Pokud se jimi řídí, tak sice nemají natolik "volné ruce"a svobodomyslné rozhodování, namísto toho jim však program nabízí spousty hodnotných možností a odměn, které získávají cílevědomě, v klidu a s rozvahou,  - ale hlavně ! bez zbytečných karambolů.

    Životní "štěstí" není o náhodě. Je podmíněno plněním určitých zásad a to obě skupiny moc dobře vědí. Jedině tak mohou využívat podpory.

     Než se dostanem k popisu základních pravidel a podmínek, podle nichž se vyplatí hrát, stojí určitě za zmínku, jak konkrétně taková podpora vypadá. Začněme třeba tím, že je vám život nakloněn. Nemáte problémy, zdravotní potíže, nepřátele, nepříjemnosti. Prostě se vám pod nohy neplete smůla. Proč?

     Protože si to zasloužíte. Působnost programu může být ale i mnohem vyšší. Dostávají se vám inspirativní nápady, které ukazují cestu, napomůžou vyřešit krizi, nebo odstartují vznik nějakého významného projektu či vynálezu. Vrchol úspěchu a ocenění lidského snažení pak představuje navázání kontaktu s "Proudem Moudra". V orientálním náboženství figuruje pod názvem "osvícení", v křesťanství jako "boží vnuknutí či hlas" a vy ho máte možnost dosáhnout na konci Cesty Poznání. Jak si ho nazvete, je pak už jen na vás.     

      Tak a to je jen pár věcí, proč stojí za to pochopit skutečnost a ztotožnit se s nejvyšší realitou. Objevit Hru, přijmout pravidla a začít podle nich hrát.

      A o jaké podmínky tedy vlastně jde?

 Pod tím základním se rozumí umět, ať už vědomě či díky přirozenosti, čerpat sílu ze Země a rozum z Vesmíru. To, co tím získáváte pak využít k úspěšné a smysluplné spolupráci, aby veškeré zúčastněné aspekty v Rámci, na nichž se podílíte nebo k nim máte určitý vztah, byly spokojené, a to včetně vás. Rozvíjet, ochraňovat a zdokonalovat sebe, své okolí a vše, co máme k dispozici. Snažit se nedělat chaos a udržovat rovnováhu.

    Může se to zdát, na první pohled, dost složité, ale je to opravdu jen zdání. Úplně postačí, když budete pro ostatní vzorem. Plnící si povinnosti a chápající svůj smysl. Odpovědný za své činy a vnitřně vyrovnaný s tím, co dělá. A samozřejmě, dodržovat pravidla.

     Pokud program zklamete, či něco začnete opomínat, netrestá. Jen se na vás vykašle a vy ztratíte ochranu a podporu. Předá vás Systémovým podprogramům, které, jestliže jste na víc ještě chybovali, poskytnou krátký čas na nápravu. A  pak už se váš život řídí podle zcela jiných pravidel v naprosto odlišných Realitách.

      Záleží na vás, jakou hru si zvolíte a  jak hodláte žít. V případě, že se rozhodnete pro tu Nejvyšší, "Podporujte program a program bude podporovat vás". Pak můžete vyhrát.

      Pro lepší pochopení hloubky a skutečného přínosu, jenž sebou přináší svým jedincům účast v Programu Rámce, poněkud předběhneme a podíváme se, jak se žije v působnosti Systému. Ti, a je jich většina, co se nacházejí pod jeho křídly, ve svém jednání zpravidla chybují, nebo nedokáží dosáhnout podstatnějšího významu. Od toho se pak odvíjí menší podpora, možnosti a tolerance k přestupkům.

      Systém má v sobě zahrnuto nepřeberné množství podprogramů, které mají specifické úkoly a napomáhají Hlavnímu. Dále jsou mezi nimi i takové, které lidem ukazují cesty a možné cíle - hry a výhry. Zahrnují v sobě pravidla, vztahy, funkce a mechanizmy odpovídající k daným oblastem. Jak a co se dá využít a čeho se naopak vyvarovat. Dalo by se říct, že je stejný jako Rámec, nicméně život v Systému je poněkud šedivější a ne tak zábavný. Má spousty omezení a přísných prostředků.

    Asi nejznámější z nich je "Systém Odměn a Trestů". Jaká jsou jeho pravidla měl a má možnost se kdokoli, kdekoli a kdykoli přesvědčit. Funguje takřka v každé realitě a bez větších znalostí o světě může působit  i dojmem, že je nespravedlivý. On však měří poctivě, jen v poněkud širším měřítku, než si ve své současné podstatě dokážeme uvědomit.

     Život v Systému má svá přísná pravidla a i když to nevidíte, ve skutečnosti neodpouští, moc nedovolí a ani nijak zvlášť nepomáhá. A to je právě ten důvod, proč se snažit o dosažení poznání a účast v Programu Rámce. O postup směrem k vrcholu.

     Sám si nedovolím tvrdit, po tom všem, co nám předvedla historie, jestli je tohle už skutečný vrchol. Na každý pád, je to realita, která má pro současnost ten nejvyšší smysl.

     Tou největší výhrou života je to, že tě baví.

     Že je to těžké?

     No, proto je to taky výhra!

      "Systém"

      Hlavní program však není to jediné, co nám tady naši "bozi" či autoři zanechali. Na Světě existuje ještě celá řada dalších podprogramů, které se podílí na jeho provozu. Vytvářejí na planetě určitou systematicky rozprostřenou síť, logicky uvažující, pokrývající veškeré potřeby na Zemi. Souhrnný pojmenování těchto pomocníků Hlavního programu je odvozen od jejich charakteristické struktury působení. Obecně se nazývají Systém.

       SYSTÉM - PRAVÁ A LEVÁ RUKA HLAVNÍHO PROGRAMU.

       Vypsat veškeré jeho funkce a oblasti, do kterých zasahuje, je velmi jednoduché. Nachází se naprosto všude. O svůj vliv přichází pouze v okamžiku, kdy se jeho povinností a pravomocí ujímá Rámec.

    Tato kniha se zaobírá poněkud jiný směrem, proto je charakteristika a působnost Systému popsána jen velmi stručně a všeobecně. 

     Úkolem Systému je rovněž zajištění a rozvoj veškerého života, s následným pozorování a shromažďování dat. Také on vyjadřuje přesná pravidla a vztahy. Prostředky, jimiž se dané oblasti řídí a udržují v náležité formě. Na rozdíl od Rámce má však na starosti pouze jednotlivé sektory. Postavení Systému vůči Hlavnímu programu Rámce odpovídá běžné hierarchii, proto jsou jeho úkoly vždy specifické a zaměřené jen na určitý sektor, se zužující specializací směrem dolu.

     Primární funkce Systému jsou dvě.

     První z nich slouží k zachování řádu ve všech  úrovních jeho působnosti. Tyto podprogramy jednak udržují na planetě stav, ve kterém zůstávají podmínky pro život mezi živočichy, zemí a přírodou zachovány minimálně alespoň v rozmezí možného pokračování. A dále také zajišťují, aby určité skutečnosti fungovali jen podle vžitých a zavedených postupů. Z čehož tedy jasně vyplývá, že všechna pravidla jsou zde přesně daná, nutná a lidem nezbývá, než je respektovat. Tuto část zajišťují tzv. ŘÍDÍCÍ PODPROGRAMY.

     Kromě příznivých podmínek a určitého pevně stanoveného řádu, potřebuje jakýkoli život pro svou existenci ještě jednu nezbytnou veličinu. Energii. Proto druhou primární funkci Systému představují podprogramy, které mají na starosti usměrnění, výměnu a neustálý koloběh energie. - tzv. FUNKČNÍ PODPROGRAMY.

      Zde už jsou pravidla poněkud volnější a mezi ty nejznámější patří, jak jinak, než různé hry. Lidé v nich dostávají na výběr z mnoha variant, kde mohou volně realizovat své myšlenky a jejich činy jsou takřka bez omezení.

      Pokud chcete docenit smysl a přítomnost Systému na planetě, musíte si uvědomit, co pro ni vlastně dělá. Udržuje její Rovnováhu - řídí a zajišťuje její život - funguje.

    Velmi dobře tento model pochopíte na svém těle. Rovněž v něm je ukryta vnitřní rovnováha a život. Má svá pevná pravidla, která se nedají obcházet, ale i jisté nutnosti, které se musí neustále zabezpečovat. V každém okamžiku na něj působí vnitřní a vnější vlivy, s nimiž se samovolně potýká a vyrovnává.

     Nepředstavitelné množství procesů, které se ve vás každou vteřinu odehrávají, a ani je neregistrujete. Přesto stále probíhají, neboť se o ně stará VÁŠ VLASTNÍ SYSTÉM.

    "Co byste bez něj byli?

    A přesně tak je to i s Řídícími a Funkčními Systémy v globálním měřítku.

    Systém je nezbytný, a pokud ho pochopíme, alespoň víme, s čím máme počítat.

-pokračování-