USA jsou připraveny v Afghánistánu ztratit kvůli opiu více mužů

         Barack Obama vedl svou předvolební kampaň ve stylu tvrdé kritiky nepopulární a stále dražší války v Iráku. Uznal potřebu ukončení americké kampaně v Iráku a vyhlásil Afghánistán jako hlavní frontu boje proti terorismu. NATO a USA tu ztratily kontrolu nad největšími částmi země. Taliban a Al Kajda pokračují v zesilování svých aktivit na severozápadě Pákistánu. Zatímco koaliční vojska trpěla nedostatkem vojáků, odpor v Afghánistánu nabyl na síle. Nedávná zpráva amerického ministerstva obrany to jen dokazuje. Nejvíce alarmující je situace na jihu země, kde není dostatek prostředků k udržení bezpečnosti. Počet americkch denních ztrát v Afghánistánu je mnohem vyšší než v Iráku. Talibové soustřeďují své síly v řetězci pohoří Hindukúš a hrozí Kábulu obklíčením. Současná strategie USA v Afghánistánu očividně nepřispívá k snižování vlivu Talibanu. Taliban si udržuje stálou přítomnost na 72% aghánského území, zatímco v roce 2007 byl přítomen jen na 54% území země. Zahrniční jednotky mohou nyní z bezpečnostních důvodů používat jen jednu ze čtyř dálnic z Kábulu.

        USA si potřebují vybrat mezi Irákem a Afghánistánem. Vezmeme-li v úvahu záměr nové administrativy USA ukončit zde válku, dosažení vojenské a politické stability v Iráku se jistě jeví jako nemožné. USA mají v úmyslu místo toho v roce 2009 vyslat 3 armádní brigády do Afghánistánu.

         Americký kontingent vzroste z loňských 36 000 na 60 000 vojáků. Ne méně než 80 000 mužů bude třeba k potlačení talibanského hnutí. Ministr obrany Roberts Gates v prosinci 2008 prohlásil, že USA posílí jednotky ISAF (NATO's International Security Assistance Force). Gates požaduje navýšení až na 70 000 mužů. Další jednotky budou do Afghánistánu vyslány na jeden nebo dva roky, řekl Gates.

         Navýšení amerických vojenských sil v Afghánistánu nedává USA a jeho spojencům mnoho šancí ke znovuzískání iniciativy. Většina zemí NATO odmítá zvětšit své kontingenty a převzít aktivní podíl na vojenských operacích. K tomu trpí jednotky USA a NATO v Afghánistánu nedostatečným zásobováním, Talibové a jejich Pákistánští spojenci pravidelně útočí na zásobovací linie.

         NATO je proto nuceno hledat jiné transportní cesty skrze střední Asii. Mohlo by použít severení cestu přes Gruzii, Ázerbajdžán nebo Rusko. První možnost vyžaduje zvýšení vojenské přítomnosti Západu na Kavkaze, včetně expanze NATO. Druhá varianta vyžaduje dohodu s Ruskem, což vylučuje možnost přijetí Ukrajiny a Gruzie do NATO. USA budou také brzy stahovat své jednotky z Iráku. Žádné plány pro to všechno v USA neexistují, což znamená, že bude obětováno mnoho dalších životů.

        Stažení z Iráku během probíhajících vojenských operací je vcelku komplikovaný úkol. Kolem 15 vojenských svazků, podpůrné servisní jednotky, desítky tisíc zbraní a stovky tisíc beden vojenského materiálu budou muset být staženy přes Kuvajt a omezené množství silnic. Značný počet výzbroje a dalšího vybavení bude muset být v Iráku zanechán.

         Americké vítězství v Afghánistánu je pouze přeludem a Washington je si toho zcela vědom. Přesto se této země americká administrativa z nějakého důvodu silně drží. Mnoho expertů tvrdí, že USA se nemají v úmylu stáhnout z válkou zničené země kvůli její produkci drog. Afghánistán produkuje 93% světového opia. V roce 2007 bylo ze země exportováno asi 8200 tun opia, což bylo dvakrát více než v roce 2005. Řada představitelů americké administrativy údajně udržuje kontakty s afghánskými drogovými producenty. Afghánistán je velkou ukázkou principu "pork barrel" (sudu s vepřovým), vojenské ztráty jsou plně kompenzovány zisky z drogového byznysu.

Článek USA ready to lose more men in Afghanistan for the sake of opium drugs' vyšel na serveru http://english.pravda.ru 6. února 2009.