Nikola Tesla a odhalení skrytých souvislostí. Dozvíme se někdy pravdu o utajovaných okolnostech jeho výzkumu a výzkumu jeho následovníků? (6)

        Vážení přátelé v následující části tohoto seriálu se přeneseme do historie relativně nedávno minulé a podíváme se na zajímavý rozhovor, který byl uskutečněn 29. října 1957 na stanici "Radio WORR". Redaktor Long John se kladl otázky Otisovi Carrovi a Normanovi Coltonovi. Pojďme se tedy přenést do tehdejší nemírně zajímavé doby, alespoň co se týče našeho případu. "Jmenuji se Long John a v následujícím rozhovoru se budu ptát dvou nesmírně zajímavých mužů - Otise Carra a Normana Coltona, který tvrdí, že sestrojili létající zařízení, diskovitého designu fungující na principu který doposud nebyl vědecky publikován a podle všeho překonává veškeré očekávání. Tito dva vědci jsou podle jejich slov schopni takové létající plavidlo sestrojit kdykoliv v ceně zhruba 20 milionů dolarů. Osobně musím říci, že poté co jsem po několik hodin těsně před tímto rozhovorem s uvedenými lidmi diskutoval a to nejen na toto stěžejní téma, ale dostali jsme se i k mnohým jiným věcem, nemám důvod nevěřit tomu, co jsem se dozvěděl. Pravda, i když pro klasické zastánce ortodoxního přístupu k vědeckým tématům to může dělat potíže. Otis T. Carr je inženýr, objevitel a konstruktér uvedeného zařízení a pan Norman Evans Colton je ředitelem "Sales Engineering", které reprezentují firmy "O.T.C. Enterprises". V dnešním rozhovoru bych se chtěl dotknout především podrobností týkající se vývoje daného zařízení a jeho základních technických aspektů, které budou posluchače jistě zajímat. Jsem přesvědčen, že mimo to dotkneme je celé řady dalších zajímavých témat.

Otis T. Carr: V našem případě jde o dimenzionální objekt. Byl navržen tak, aby mohl fluktuovat v dimenzionálním rozhraní Vesmíru. Ve hře tu je skutečně to co bychom mohli nazvat geometrickou formou Vesmíru. Tak trochu záhadně jsme objevili, že základním geometrickým parametrem Vesmíru je Kruh a Čtverec. Svým způsobem jisté indicie tohoto typu byly již dokázány ve vědeckých laboratořích, kde se pomocí elektronových mikroskopů ukázalo, že doposud nejmenší jednotka hmoty má charakter krychle. V podstatě jde o velmi čerstvý objev. Jenže můj tým tento princip znal již mnoho let a praktickým způsobem jsme ho použili v energetickém systému, který je součásti elektrického jádra našeho kosmického plavidla. To co je v tomto ohledu jde o unikátní část pohybujícího se strojního zařízení. Naše akumulátorový typ baterie je neživým objektem, který má svou vlastní specifickou roli při tvorbě elektromotorické síly, která je následně rozváděna kabely do systému.

L.J.: Mohu vás v této fázi přerušit na moment? Takže situace vypadá tak, že výkonné jádro má charakter jakýchsi spirálovitých lišt, jejichž nastavení je rozhodující pro rychlost objektu? Chápu to správně?

Otis T. Carr: Ne. Ve skutečnosti jde v zjednodušené verzi o princip "turbín". Jde o "reaktivní kanál". Tam kde je atmosféra proud vzduchu pak pomáhá v rotaci jádra.

L.J.: Dobře. Pak ovšem jakou roli v pohonném systému vašeho tělesa hraje baterie?

Otis T. Carr: Ty jsou součástí centrálního elektrického jádra.

L.J.: To je to zařízení, které vyrábí elektřinu?

Otis T. Carr: Ano, v podstatě to říkáte správně. Je to akumulátor pro elektrickou energii. Ve svém provozu vyrábí elektřinu a ve stejnou dobu vydává elektromotorickou sílu. To dohromady tvoří centrální energetickou soustavu pro naše vesmírné plavidlo.

L.J.: Mohu říci, že když jsem i díky vám toto centrální energetické zařízení viděl na vlastní oči všiml jsem si jeho evidentního kulovitého charakteru.

Otis T. Carr: Ano, jde skutečně o kulovitý design. Každá vnitřní jednotka pak tvoří jednu hemisféru. Střed tohoto útvaru pak nazýváme "rovník". Vrcholy obou hemisfér jsou vzájemně spojené dvěma kuželovými sekcemi.

L.J.: V ruce držím "Tuesday Morning" z 29. října 1957. Zde je jeden odstavec ve kterém se píše, že jste zaslal kopii vaší studie prezidentovi Eisenhowerovi a komisi pro atomovou energii. Obdržel jste již od nich nějakou odpověď?

Otis T. Carr: Víte, ono bylo vůbec úspěchem tento materiál protlačit na tato místa

L.J.: Vypracovali tedy nějaký oficiální posudek na materiál, který jste jim zaslal?

Otis T. Carr: Ne. Zatím jsem od nich žádný vypracovaný posudek neobdržel.

L.J.: Nepřipadá vám to zvláštní?

Otis T. Carr: Samozřejmě, že připadá.

L.J.: Můžete nám tuto situaci tedy nějak blíže vysvětlit?

Otis T. Carr: Mám na to svůj vlastní osobitý názor. Oficiálně ale momentálně neexistují žádná konkrétní fakta, jak vysvětlit postoj prezidenta a dalších zainteresovaných orgánů k tomuto projektu. A mám-li vyjádřit svůj osobní názor na tuto věc, pak musím znovu konstatovat, že jde o naprosto bezpečný dopravní prostředek, který nespálí svou energii během několika sekund, ale naopak získává jí z okolního prostředí. Na tomto principu můžete cestu s tímto prostředkem vykonat bezpečně jak v prostředí zemské atmosféry do Baltimoru anebo k Měsíci. Jde o neuvěřitelně levný pohonný systém. Z hlediska ekonomického jde o něco zcela nesrovnatelného se stávajícími pohonnými systémy.

L.J.: Pane Carr. Když jsem se snažil studovat resp. nahlížet do vašich odborných materiálů, které jste mi poskytl, zarazila mne jedna zvláštní matematická rovnice, která v podstatě dělá z "minusového charakteru nuly" po vydělení "plusovým charakterem nuly" klasickou nulu. Tuším, že poprvé se minusový charakter nuly objevil v matematické rovnici, která byla součástí výzkumných materiálů Alberta Einsteina. Můžete mi k této zvláštnosti povědět něco bližšího?

Otis T. Carr: Uvedená rovnice úzce souvisí s tvarem našeho elektrického akumulátoru - "Utron". Takto nazýváme naší centrální energetickou soustavu. V naší operační aktivitě fungujících modelů, když se podíváme na naše experimenty, jsme museli najít recept na přísnou harmonii mezi akcí a reakcí. Když jsme vyvíjeli náš operační pohonný model, prováděli jsme intenzivní výzkum přírodních principů, zkoumali jsme přírodu a samozřejmě i velkou inspirací pro nás byla práce pana dr. Einsteina týkající se problematiky principu relativity. A zde jsme narazili na vzorec tzv. "lineární korelace".

Ve chvíli kdy chceme studovat lineární korelaci v geometrickém uspořádání, musíme mít k dispozici startovací místo - a to je bod "A" odtud dochází k rozpínání formou křížové charakteristiky a pochopitelně i formou kruhové charakteristiky. Pakliže bychom chtěli tento aspekt převést do matematické řeči, pak existuje pouze jedna jediná možnost, a tou je předmětní rovnice. Jsme přesvědčeni o tom, že tímto způsobem se přinejmenším dotýkáme zcela reálně teorie sjednocených polí ve fyzikální praxi.

-pokračování-