Nikola Tesla a odhalení skrytých souvislostí. Dozvíme se někdy pravdu o utajovaných okolnostech jeho výzkumu a výzkumu jeho následovníků? (4)

Cassidy Kerry

Cassidy Kerry

autor

09.09.2008 Tajné projekty

          Ralph Ring je vynikající investigativní technik, který jako mladý člověk na konci padesátých let a na začátku šedesátých let 20. stol. pracoval v těsné blízkosti s Otisem T. Carrem. S pomocí jeho mladého týmu výzkumník Carr, který byl svého času v kontaktu s vynálezcem Nikolou Teslou, vybudoval množství zvláštních létajících disků. V této době ještě před spuštěním experimentů byl násilně ukončen vládními zmocněnci. Později v dramatickém experimentu, ve kterém byl pilotován 45 stop dlouhý disk, se tento dostal na vzdálenost 10 mil a to prakticky v okamžitém čase. Ralph Ring, kterému je dnes 71 let vypráví tento unikátní příběh "Projektu Camelot" a je to poprvé kdy se tyto jedinečné informace dostávají směrem k veřejnosti. Projekt Camelot je privilegovaný představit Ralpha Ringa. Před tím než se setkal s Carrem pomáhal známému francouzskému oceánografovi Jacques Cousteau ve vývoji speciální ponorky. Následně pak spolupracoval s vládní francouzskou organizací v rámci zajímavého výzkumu, který probíhal pod názvem "Advanced Kinetics". Bill Ryan z Projektu Camelot hovořil s Ralphem při jejich první schůzce v březnu roku 2006 více jak 12 hodin. Ralph Ring je bodrý, charismatický, jemný a přesvědčivý muž a výzkumník. Jak sami poznáte, jeho příběh je skutečně úchvatný.

 

        Otis Carr říká: "Pokud nějaké těleso dostanete do osové rotace, jejíž rychlost dosáhne přesného vztahu k hmotě tělesa, aktivuje se okamžitě něco, co bychom mohli nazvat "volnou energií" ("free-space-energy"), která působí jako nezávislý vliv. Dalším důležitým činitelem, který je ve hře je elektromagnetismus daného tělesa a potenciál relativity polarit, který se v jistém okamžiku stává aktuálním."

       Carrův stroj měl jen dvě pohyblivé části - jako dva rotující vrcholy na sobě, přičemž každý rotoval v opačném směru. Carr přímo sdělil:

       "??když vzájemně protisměrné rotace vzájemně vyrovnají¨, těleso ztrácí svou polaritu a vytvoří se druh nezávislé síly. Tato situace způsobí, že hmota příslušného tělesa se stane nezávislou na gravitační energii."

 


Podstata Utronovéhp motoru

       Podobné výsledky týkající se zvláštních antigravitačních vlastností rotujících objektů byly deklarovány mnohými výzkumníky. Zřejmě nejpozoruhodnější výsledky (mimo Otise Carra) zaznamenal významný britský inženýr profesor Eric Laithwaite, který opakovaně demonstroval zřejmý úbytek hmotnosti v uzavřeném systému, který obsahoval speciální uspořádání gyroskopů. Laithwaite apeloval na vědeckou společnost, aby začala systematicky tento jev zkoumat. K podobným výsledkům, ale s převažujícím jevem změny struktury v hmotném uspořádání dospěl John Hutchison. S největší pravděpodobností se s podobnými záležitostmi experimentovalo i během známého "Filadelfského projektu".

       Carrovi se prototyp letounu podařilo dokončit v roce 1947, ale v této době se setkal s absolutním nezájmem. Carr naznačil, že rotační jádro jeho kosmické lodi by byla v podstatě obrovská baterie, která by byla schopna vytvořit specifickou vazbu k zbytku plavidla. Carr byl přesvědčen o tom, že analogické jádro by se dalo vyrobit prakticky v jakékoliv velikosti.

       Dne 15. dubna 1959 se měla konat v Oklahoma City velmi zvláštní akce. Byly pozvány stovky osob, aby se zúčastnili veřejného předvádění prototypu diskovitého letounu, který se měl zvednout do výšky zhruba 400 až 600 stop nad zem a letět po předem určené trase. Jenže se stalo něco velmi zvláštního. Demonstrace měla již několik hodin zpoždění a nakonec byla odložena. Prý ohledně jisté závady, které se musely odstranit. Nicméně později vyšlo najevo, že Carr byl přijat do nemocnice s plicním krvácením, jehož příčiny nebyly nikdy pořádně vysvětleny.

 

       Carrovy výsledky začaly přitahovat pozornost americké vlády ke konci padesátých let. Major Wayne Aho, bývalý armádní důstojník a zpravodajec během II. světové války se několikrát zapřísahal, že 7. prosince 1959 se společně s Carrem a ještě několika dalšími osobami dostal během 5 hodin na oběžnou dráhu Měsíce. Zde prý strávili celkem sedm dní a poté se v pořádku vrátili zpět na Zem. Cesta byla podniknuta plavidlem, které mělo v průměru 45 stop a vážilo necelých 30 tun. Objekt byl poháněn tzv. "Utronovým motorem".

       I když pro klasicky uvažujícího čtenáře mohou výše uvedené informace vypadat zcela směšně, faktem zůstává, že existují fotografie povrchu Měsíce pořízené na oběžné dráze včetně velmi zajímavého popisu celé řady měsíčních anomálií. Tato fakta byla k dispozici v době kdy, se klasická pozemská technologie k měsíční orbitě ještě ani nepřiblížila.

      V lednu 1961 sdělil generální prokurátor New Yorku Louis J. Lefkowitz sdělil, že Carr získal podvodně 50 000 dolarů a o několik týdnů později jej "True Magazine" jej označil za podvodníka. Jeho kancelář byla zapečetěna, dokumenty zabaveny a výzkumný tým rozpuštěn. V podstatě mu bylo zabráněno v dalším výzkumu. Díky znemožnění jeho osoby nemohl počítat ani s podporou veřejnosti. Dodnes není známo, co se stalo s původním prototypem Carrova letounu. Carr prožil zbytek života, jako zcela zlomený člověk odříznutý od práce která byla pro něho vším. Zemřel v Gardnerville, Nevada v roce 2005.

-pokračování-


(c)2008 Project Camelot

(c)2008 Translation: Alhambra

Inspirativní stránky: http://www.alternativescience.com/eric-laithwaite.htm

                                   www.americanantigravity.com/articles/112/1/Hutchison-Effect-Video/Page1.html

Další díly