Tajemství země dvouocasého lva, aneb příchod Parsifalův - Země, jenž pod vůlí lva spočívá? (6)

         Seriál "Příchod Parsifalův" je do jisté míry volným pokračováním příběhu o tajemství staré mostecké věže, avšak z důvodu širších souvislostí a tématiky o níž pojednává, jsem se rozhodl jej vyčlenit a vytvořit seriál nový.Stěžejní významová rovina celého příběhu je vytvořena dle interpretace vybraných arkán tarotu, které tvoří jakýsi výchozí bod celé následující cesty.Naše pátrání povede strastiplnou stezkou plnou archetypů, spojitostí a hádanek v nichž, jak pevně věřím je ukryto tajemství příchodu Parsifala-rytíře čistého srdce, jenž opět vyléčí zranění krále rybáře.Ukážeme si jisté archetypální souvislosti symbolu Parsifala, které vytvářejí určitý společný mytologický příběh v kontextu tradice královského následnictví a s tím spojené symboliky vzkříšení ohnivého ptáka fénixe-signatury pokrevní linie Grálu.Tento bájný pták nám v závěrečných dílech seriálu přinese možný klíč k tajemství Země, jenž pod vůlí dvouocasého lva spočívá?.Zbavme se tedy veškerých předsudků a čistě racionálních úvah, jelikož cesta tohoto příběhu jest cestou intuice, imaginace a sloučení neslučitelného?.Pokusme se nahlédnout do čarovného zrcadla lesní královny Galadriel, jak tomu učinil malý hobit Frodo, aby rozpoznal střípky budoucích událostí?..Vždyt?jak pravila elfí Paní? "Mohu Zrcadlu přikázat, aby zjevilo mnohé věci, a někomu mohu ukázat to, po čem touží.Ale zrcadlo také ukazuje věci nežádáno, a ty jsou často podivnější a užitečnější než věci, které si přejeme vidět..Co uvidíš, necháš-li pracovat Zrcadlo volně, to ti nepovím.Ukazuje totiž věci, které byly, a věci, které jsou, i věci které teprve mohou být. Ale co vlastně vidí, to někdy nerozezná ani ten nejmoudřejší?..Pamatuj, že Zrcadlo, ukazuje mnoho věcí a ne všechny se už staly?.Některé se vůbec nestanou, pokud ten, kdo vidiny spatří, nesejde ze své cesty, aby jim zabránil."      J.R.R.Tolkien-Pán prstenů

        Tajemní strážci času v enklávě kněží Heliopole nebo vládci královské dynastie Šemsu Hór byli držiteli posvátných znalostí prvotní atlantské éry a byli jistě i pověřeni jejich ochranou a přenosem přes hlubokou propast času.Nově zjištěné informace naznačují, že zmíněná pradávná tradice byla prostřednictvím kulturního transferu přenesena do oblasti evropského kontinentu v cestujících komunitách zasvěcenců, kteří zasévali své poznání v různých časových intervalech a v různých geografických oblastech Evropy.

       Tato vlna pochopitelně zahrnovala rozsáhlé oblasti Středomoří, ale byla i určujícím kulturním faktorem ve vzdálené oblasti dnešní Velké Británie a přilehlých částí.Věk Lva tak se svým obrovským kulturním a civilizačním odkazem zanechal výraznou stopu v dějinách celého známého světa a vytvořil jakousi původní hybnou sílu, jenž byla určující pro národy následujících věků.Jednu ze základních ikonografií dávné Atlantis představovala majestátní signatura Lva, která se později velmi silně projevila i v následné kultuře Egypta především v interpretaci této ikony v souvislosti s královských majestátem, kdy samotní egyptští vládci kontinuálně navázali na původní zdroj a symbolicky se přihlásili k původní tradici svých předků.

       Lví symbolika si alespoň částečně zachovala svůj původní smysl ve spojení s manifestací panovnické mocí a stala se nedílnou součástí v ikonografii kultur starověku a později středověku s pozůstalými vlivy do současné doby.I dnes můžeme objevit velmi rozsáhlou řadu příkladů heraldické-státní symboliky v různých státech Evropy například: Anglie, Skotska, Norska, Nizozemska, Belgie a dalších.

       Pro nás je však zcela zásadní, že stejná ikonografie byla od dávných dob spojena i s kulturní tradicí českých zemi.Již ve starých astrologických pramenech je Praha symbolizována jako město pod znamením Lva a rovněž přetrvávala víra, že v ascendentu založení města je právě znamení Lva. Nejenom hrdina Bruncvík-český "Chevalier au Lion", ale i mnohé jiné pověsti a příběhy obsahují shodnou významovou stopu s důležitými symbolicko-alchymickými prvky?.

       Lví symbolika doslova tepe pod povrchem věcí zjevných a prosvítá především v mytologických pramenech na denní světlo.Bylo by jistě velmi zajímavé zjistit, kolik lidí si v dnešní době položí otázku:proč je lev symbolem naší země?(..a ještě k tomu dvouocasý!....).

       Klasická historie mluví poměrně jasnou řečí.V roce 1158 vyznamenal císař Fridrich Barbarosa českého krále Vladislava II. za věrné služby pří dobývání italského Milána a obdaroval českého panovníka znakem jednoocasého lva, který nahradil dosavadní přemyslovskou orlici.O něco později ve 13.století byl podobně štědře obdarován český král Přemysl Otakar I. římským králem Otou VI., jenž přisoudil českému lvu druhý ocas.V nastávajících  časech český lev postupně nahrazoval přemyslovskou orlici jako symbol českého státu a orlice začala být chápána především jako symbol přemyslovské dynastie.

       To je sice moc hezké, ale jedná se pouze o zcela povrchní popis věcí, který žádným způsobem nevysvětluje spojitost lví symboliky a českého království a zcela přehlíží symbolickou, astrologickou či mytologickou stránku věci.Současná pozitivistická historie ve skutečnosti neuvěřitelným způsobem odbývá tuto problematiku tvrzením, že lev jako král zvířat byl odjakživa symbolem království a jeho majestátu.Považuji to za doslova tragikomickou ukázku omezenosti a totálního zaslepení současné vědy, která by možná rozesmutnila i samotného Bruncvíka, jelikož právě on podle legendy vydobyl české zemi heraldického lva.

       Tak zůstal Bruncvík v boji sám.Bil se mužsky, rány jeho na netvora jen sypaly,ale saň byla nezdolná.Již počal Bruncvík umdlévati, již sám nedorážel, již se jen bránil.Vtom lev, oddechnuv si, vyskočil velikým skokem a jako bleskem zakousl se do saně a roztrhl ji vejpůli.Bylo po nebezpečenství?..

-Staré pověsti české-

Parsifal v souboji aneb Lví rytíř Bruncvík

socha L.Šimka z konce 19.století

        Ikonografie lva je manifestována nejenom v heraldické oblasti, ale samozřejmě i v mytologii a rovněž v astrologické interpretaci, kdy doslova tvoří jakousi posvátnu duchovní pečeť naší země.Je nadmíru bolestné, že zmíněné skutečnosti se prakticky vytratili z duchovní povědomosti lidí a zapříčinili symbolické vyhasnutí kolektivní duše národa.Vše přetrháno jakousi sítí racionální tedy vědecké zvráceností stimulující běh tohoto národa resp.světa k radostným zítřkům nekonečného ekonomického růstu a  spotřebitelského ráje.Nutno podotknout, že tento stav jakési imaginární ekonomické blaženosti setrvává na velmi úzké hranici samotného pekla a jistě nám přichystá mnohá nepříjemná překvapení.

Dva ústřední heraldické motivy českých zemí - dvouocasý lev a svatováclavská orlice

         V obecné rovině je lev symbolem odvahy, síly a rytířské chrabrosti a rovněž je vyjádřením mužské energie analogicky spojované s kultem slunce.Vychází z původní mytické tradice starých věků, hrdě spočívá ne erbu české země, připraven k obraně svrchovanosti a samotné duchovní-dějinné předurčenosti našeho národa.Řekl bych, že je doslova trpělivým strážcem a opatrovníkem duchovní velikosti národa čekajícím na chvíli, kdy lide opět najdou cestu a probudí tlukot srdce českého lva.

        Proč o tom mluvím?Je to z jediného prostého důvodu, předpokládám, že informace v předchozích statích tohoto seriálu jsou v přímé souvislosti s duchovním posláním českých zemí.Jakoby posvátny fénix opět přelétl nezdolnou hradbu času a opět se vzepjal v plné síle.Nejenom při mém studiu mystéria pražského slunovratu s úchvatnou scénou na průčelí mostecké věže jsem stále zřetelněji začal zjišťovat, že všechny nitky směřují do české kotliny.Jakoby něco stálo za oponou a chtělo promluvit, říci nám, že čas prozření našeho ducha již klepe na dveře v nemilosrdném odbíjení posledních pulsů tohoto historického cyklu, kdy alfa a omega spojí se v jedno.

       Následující text bude pokračovat v další analýze "cesty fénixe" s významným přihlédnutím k dějinné úloze českého národa v tomto specifickém projevu, bude vlastně jakousi bláhovou snahou poodhalit mystérium země, jenž pod vůli lva spočívá??

       První a zásadní uvědomění v pohledu na české dějiny je obsaženo ve skutečnosti, že celá historie naší země je velmi úzce spojena s mystickou tématikou hledání svatého grálu.Autoři knihy-České korunovační klenoty-Jan a Tomáš Boňkovi tento vztah velmi výstižně interpretují jako specifický druh hybné síly, jenž stojí v pozadí českých dějin:

       Působení svatého Grálu v českých dějinách  je v pravém slova smyslu esoterní, tj.skryté.Jeho přítomnost lze tušit, mnohdy jako by událostmi přímo bytostně prozařovala, avšak ke skutečnému zjevení nedochází.Svatý grál se v Čechách stává osudem.Podobně jako zůstává život skryt za závojem bytí a zjevným se stává až ve svém působení, je i svatý grál spíše tušenou hybnou silou duchovního vývoje než jednoduše prokazatelnou skutečností.Snad i proto je jeho souvislost s českými dějinami pro mnohé badatele nepodloženou spekulací nebo naivním snem.Ti, kdo se snaží ztišit ve svém srdci a v tichosti naslouchat tepu českých dějin, cítí však jejich grálskou povahu už dlouho. České dějiny jsou jim výzvou ke hledání smyslu, jehož přímým vyjádřením je symbol svatého grálu.

Kníže Václav sklízí obilí - ve skutečnosti představují legendární obrazy ze života českého knížete alchymickou cestu vnitřní duchovní transformace

       Toto pojetí v nazírání na smysl dějin v duchovním slova smyslu rovněž geniálně vyjádřil vynikající ruský badatel Petr Ouspenskij:

      Jedny dějiny probíhají tak, že je plně vnímáme, jsou to, přesně řečeno, dějiny zločinu, neboť kdyby neexistoval zločin, neexistovala by historie,Všechny významné obraty této historie jsou poznamenány zločinem: vraždami, loupežemi, válkami, povstáními, hromadným vyvražďováním, mučením, popravami?To jsou dějiny, které každý zná, dějiny, které se učí ve školách.

      Ty druhé jsou dějiny, o nichž ví jen velmi málo lidí.Jsou skryté za dějinami zločinu a pro většinu z nás jsou neviditelné.Ale to, co tyto skryté dějiny vytvořily, přetrvává ještě dlouho potom, někdy i po mnoho století., tak jako Notre-Dame.Viditelné dějiny , dějiny vycházející na povrch, dějiny zločinu, si samy připisují to, co vytvořily skryté dějiny.Avšak ve skutečnosti jsou viditelné dějiny vždy oklamány tím, co vytvořily skryté dějiny.

      My se však oklamat nenecháme, jelikož naše cesta povede skrze poznání dějin duchovních neboli skrytých.Musíme však správně identifikovat hlavní zdroj této duchovní-mysterijní tradice uvnitř českých dějin.Předpokládám, že nebudeme daleko od pravdy, když jej nalezneme v osobnosti českého světce svatého Václava.Právě on v roli českého patrona a strážce duchovní síly a velikosti českých zemí je vskutku ústředním vyjádřením zmíněných skrytých proudů, které se neúprosnou silou sbíhají především v této tajuplné osobnosti.Později pomyslná duchovní tradice a její vůdcovství přechází na českého krále Karla IV, který nejenže obnovil duchovní odkaz svatého Václava, ale doslova jej vyzvedl do role duchovní zástavy a ochrany českého království.

Opuková socha sv.Václava mezi anděly - Petr nebo Jindřich Parléř

       V průběhu následujících věků je tato mocná duchovní síla většinou skryta za krvavými a smutnými událostmi, jež formovaly a formují dějinné směřování českého národa.Avšak čas od času se opět nečekaně objeví v různých formách svého projevu, jako tomu bylo u příležitosti oslav svatováclavského milénia roku 1929, kdy zmíněnou duchovní tradici českých zemí zformuloval český katolický kněz František Večeřa-Střížkovský ve své pozoruhodné knize Svatý Grál.Zde představuje svatého Václava v roli posledního krále a opatrovníka grálu a zasazuje jeho příběh do prostřední grálských legend rytířů kulatého stolu:

       V době, kdy končí vláda slavného rytíře Parsifala, je svolán rytířský sněm a dvě stě rytířů grálu se vydává na strastiplnou cestu hledání nového strážce grálu.Jejich pouť končí v Praze v den před svátkem archanděla Michaela, jsou stiženi tragickou zprávou: jejich nový král je již mrtev, padl rukou bratra Boleslava?..

Poslům grálu slza kane,

na kolena padají.

Poznávají, že se krutě

končí jejich poslání?

K mučedníku přistupuje

jeden z grálu družiny.

Do přilby krev zachycuje-

krále pozdrav jediný?

Závěrečný děj je popisován následovně:

S Václavovou Krev se Páně

zasnoubila v plameni:

obojí se v svaté ráně

k spáse světa promění.

Václavem se řada králů

končí, kteří mnohý věk

byli věrní strážci grálu.

Bud jim za to věčný vděk!

        Pokusme se tedy prohlédnout dějiny zločinu?možná?že za oponou krvavých událostí zahlédneme ten skutečně určující pramen tuze mocných sil?..A možná dokonce ucítíme zmíněný tepot českých dějin?.otevřeme tak duchovní bránu v našem srdci střežící posvěcený odkaz českých zemí....potom?kolektivní duše národa z popela opět povstane?..:-)

Země česká,

Slavná svými dějinami

i ponižovaná pod práh důstojnosti člověka,

duchovní bráno k tajemství lásky a oběti Krista,

do jehož světla tě vložila

a svým křtem spojila Ludmila Přemyslovna,

když předznamenala svým mučednictvím

tvou trnitou cestu ku konci tisíciletí,

k počátku nového věku?

(Modlitba česká-B.Cibulková)

       Jak vidno, nejenom František Střížkovský poodhalil skutečnou skrytou povahu dějin českého království?ať již se to klasické vědě líbí nebo ne?jelikož ona se neztišila ve svém srdci?.proto neslyší?.a nevidí?.. onen nápis na číši grálu?

Leží země na západě

tvarem srdci podobná,

její kníže Václav k vládě

v říši grálu ctnosti má?..