Tajemství Antarktidy a nezveřejněný příběh Longinova kopí (2)

        V poslední době se vynořilo množství velmi zajímavých informací týkající jednoho z nejpodivnějších kontinentů na naší planetě - Antarktidy. Vzhledem k tomu, že mám aktuálně zpracované některé zajímavé skutečnosti týkající se právě této části naší planety jež hodlám použít v některé z publikací, které připravuji napadlo mne dát dohromady několik reportáží. Kombinuji v ní sérii na první pohled různorodých aspektů, které však, jak pevně doufám spolu úzce souvisí. Asi položíte otázku jak Antarktida souvisí se známým Longinovým kopím. Dlouho jsem přemýšlel odkud začít. Nabízely se různé možnosti, ale nakonec jsem se rozhodl začít právě odtud. Takže co je "Svaté kopí"? Podle "Janova Evangelia" (19:31-37) ve chvíli kdy se Ježíš nacházel na kříži přistoupil k němu jeden z římských setníků a svým kopím proťal jeho bok, aby ukončil jeho utrpení. Křesťanská tradice později tohoto vojáka definovala jako Gaiuse Cassia Longinuse. Legenda hovoří o tom, že napříč mnoha staletími bylo toto svaté kopí v držení vlivných vůdců včetně Konstantina, Justiána, Karla Velikého. Kopí také svého času vlastnil Otto Veliký a mnozí další Habsburští císaři. V neposlední řadě pak jak je všeobecně dobře známo i Adolf Hitler. Legenda mimo jiné říká: "kdokoliv bude vlastnit toho svaté kopí a porozumí jeho funkci bude držet ve svých rukou osud tohoto světa a to jak v dobrém, tak ve zlém"??.

        Nezávislý internetový deník Matrix-2001 se již v několika případech věnoval problematice nacistických aktivit Třetí Říše v oblasti Antarktidy, konkrétně pak v lokalitě, která se nazývá "Země Královny Maud".  Tuto oblast v roce 1930 takto pojmenoval norský cestovatel a polárník Riiser Larsen jako symbol úcty tehdejší norské královny. Málokdo si je však schopen povšimnout jedné velmi důležité indicie pomocí, které jsme do jisté míry schopni odpovědět na zcela logickou otázku: "Proč si nacisté vybrali právě tytu oblast v jinak velmi rozlehlém kontinentu. Těch důvodů bylo jistě hned několik, ale??

       Každý kdo se trochu více do hloubky zabývá problematikou posvátné geometrie v aplikaci na globální planetární mřížkový energetický model (vynikajícím znalcem této oblasti je novozélandský výzkumník Bruce Cathie) ví jak důležitou roli hraje tzv. "nultý poledník". Sám o sobě úzce souvisí s původní nultým energetickým  poledníkem, který např. protíná dnešní Kahíru a oblast Gizy. Dnešní nultý poledník prochází Greenwichem v Anglii, přechází do oblasti západní Francie a protíná východní Španělsko.

        Dále postupuje západní Afrikou a jižní oblastí Atlantského oceánu aby vstoupil na území "Země Královny Maud". Existuje přesvědčení, že i z tohoto důvodu byla tato oblast vybrána. Druhým důležitým logickým důvodem je přítomnost rozsáhlých podzemních labyrintních prostor, které jsou přirozeně vytápěné geotermálními prameny.

        V roce 1939 se Německo a Norsko doslova přetahovalo o územní nároky na toto pobřeží Antarktidy. Jedna z německých expedic do této oblasti probíhala v letech 1938 - 1939 přičemž se jí podařilo pořídit přes 11 000 fotografií z různých území tohoto kontinentu se soustředěním do oblasti "Země Královny Maud". Právě zde jedno z letadel expedice vypustilo tisíce malých nacistických vlajek, stejně jako zvláštní kovové tyče s odznakem  expedice a svastikou prohlašující toto území za teritorium "Třetí Říše".

        O něco později pak Němci tuto oblast přejmenovali po svém na "Neuschwabenland" (Nové Švábsko). Ale proč právě tento název? I na tuto otázku máme k dispozici odpověď. Švábsko bylo jedno z velmi prestižních vévodství bývalého německého království a také domovem jednoho z nejsilnějších dynastii evropských monarchů tzv. Hohenstaufen dynastie, která měla ohromný vliv v prostředí "svaté římské říše" ve 12. a 13. století. Jedním z největších králů pocházející z této rodové linie a zároveň držitelem "Svatého kopí" byl Frederik Barbarossa. Po něm byla například pojmenována jedna z největších nacistických vojenských operací v rámci invaze do Ruska - "Operace Barbarossa".

        Bezpečně víme, že výše uvedená německá expedice do Antarktidy zde objevila několik bezledovcových oblastí s jezery a známkami vegetace (většinou lišejníky a mechy). Geologové expedice byli přesvědčeni o tom, že tento jev byl způsoben horkými podzemními prameny a nebo jinými geotermálními zdroji. Tento objev přiměl Reichsfuhrera SS Henricha Himmlera vymyslet velmi bizarní a svým způsobem originální plán který spočíval v plánech vybudovat v toto lokalitě trvalou Německou základnu.

       Faktem je, že více jak šedesát let po II. světové válce stále mnoho historiků a výzkumník trápí pověsti spojené s tzv. "Kótou 211", kde měla být jmenované stanice vybudována. Byla schopná tato stanice samostatně fungovat v době i po oficiální kapitulaci Třetí Říše a ukončení II. světové války? Tato otázka je velmi smělá, ale jak dokazují mnohé ze zjištěných indicií, není zdaleka od věci.

        Faktem je, že prakticky žádný oficiální historický pramen zabývající se válečnou problematikou tuto alternativu nezmiňuje. Ale také proč? Vždyť standardní schéma průběhu tohoto dramatického celosvětového konfliktu včetně jeho závěrečných partitur a politicko vojenských aktivit těsně po válce je jasně dáno a vyhovuje nastavenému trendu, tak proč to komplikovat? Ale my jsme tu od toho, abychom na tyto zamlčované a bagatelizované a záměrně přehlížené aspekty upozorňovaly.

        V současné době se jen obtížně hledají upotřebitelné poznatky pomocí, kterých bychom byli schopni popsat průběh výstavby této základny. Každopádně aktivity týkající se například aktivit ponorkového loďstva mezi Třetí Říši a Antarktidou nasvědčují o převozu neuvěřitelného množství různorodého materiálu od stavebních komponentů počínaje, přes vědecké  jiné zařízení. Ale existuje nepřímá indicie o čase kdy mohla být tato základna dokončená.

        Je znám projev admirála Karla Donitze (přehlasované "o") z roku 1943 ve kterém se s největší pravděpodobností zmínil i o dokončení této základny když řekl:

         "Německé ponorkové loďstvo může být pyšné, že vybudovalo další nepropustnou pevnost pro našeho "Vůdce" v další části světa, kterou jsme pojmenovali "Shangri - La".

        Dosavadní výzkum ukazuje na to, že pokud byla "Stanice 211" skutečně vybudována pak byla lokalizovaná na velmi výhodném a strategickém místě uvnitř jedné z hor, která postrádala ledovou pokrývku v systému Muhlig - Hofmannových horách v oblasti "Neuschwabenland" (Země Královny Maud). Některé prameny uvádějí ještě jiný název pro tuto stanici - "Nový Berlín".

       V roce 1946 - 47 byl do této lokality vyslán velmi uznávaný polární cestovatel admirál Byrd s cílem potvrdit či vyloučit existenci této stanice. Akce probíhala pod krycím názvem  "Operace Highjump" a pro světová média mělo jít o ryze vědeckou expedici. Jak ale do tohoto schématu zapadá 13 vojenských plavidel se 4700 vojáky na palubě zahrnující letadlovou loď, ponorky, minolovky, dvě letadlové lodě a torpédoborce atd.

       Faktem ale stále zůstává teze, že "Highjump" byla mise, která měla za najít jmenovanou nacistickou pevnost. Otázkou dodnes nezodpovězenou zůstává jak dalece se mu to podařilo. Byl úspěšný či nikoliv? V odpovědi na tuto otázku se názory poměrně bouřlivým způsobem liší. Dozvíme se i takové extrémní informace, které hovoří o zuřivém konfliktu, který se mezi oběma stranami rozhořel, přičemž ze strany nacistů byly použité na svou dobu neuvěřitelně vyspělé letecké technologie, která se stala i hlavním faktorem konečné Byrdovi porážky. Ten se měl vrátit do USA s nepořízenou. Toto fiasko nakonec mělo stát i Byrdův život (okolnosti je úmrtí jsou dodnes nevyjasněné a jsou plodnou půdou pro mnohé konspirativní teorie).

        V období mezi roky 1956 - 1960 mapovala norská expedice velkou část oblasti "Země Královny Maud" a to jak v rámci pozemního průzkumu, tak i ze vzduchu. Kompletní pozdější analýza této mise velmi překvapivě prokázala existenci hory bez ledu, která velmi přesně odpovídá dochovaným informacím z různých nacistických zdrojů z období II. světové války na které se měla nacházet tzv. "Stanice 211". Tato hora byla pojmenována na "Svarthamaren" (Černé Kladivo). 

        Pakliže je tato lokalita skutečně původním umístěním "Stanice 211" bude její tajemství i nadále udržováno "pod pokličkou". A to i z toho důvodu že právě tato oblast je od roku 1978 speciálně chráněným územím  těšící se velmi intenzivnímu "zvláštního vědeckého zájmu". Abych byl konkétní, pak byla tato oblast vyhlášena za výjimečnou výzkumnou laboratoř určenou pro výzkum "Buřňáka antarktického (Thalassoica ntarktica), Buřňák sněhový (Pagdroma nivea) a Chaluhy velké (Catharacta macckormicky). Přístup je limitován jen hrstce specificky vybraných vědců. Samozřejmě že můžeme tomuto oficiálnímu tvrzení věřit, ale přesto by si  každý, alespoň trochu uvažující čtenář měl v tomto případě dát dát jedna a jedna dohromady.

- pokračování -