Fotonový Pás a sága o Alcyonu (1)

          Již v roce 1991 byly prezentovány velmi zajímavé informace týkající se problematiky tzv. "Fotonového Pásu". Vzhledem k tomu, že dostávám poměrně mnoho e-mailových žádostí ve kterých se ptáte na podrobnosti vztahující se k této věci rozhodl jsem se pro tento seriál, který by snad měl osvětlit něco z toho co Vás zajímá a o čem byste se chtěli dozvědět více. Takže již v roce 1991 alternativní zdroje informovaly veřejnost o specifikaci zvané "Fotonový Pás" a to ve vztahu k událostem a jevům vztažným k době blízké - tedy čerstvě přicházející. V tu dobu publikovala velmi zajímavé reportáže např. Australanka Shirley Kempová. Hned na začátku ovšem chci upozornit, že nepíši tuto reportáž proto, aby sloužila jako nástroj úniku a nebo "falešné berličky" pro ty, kteří nemají vůli na sobě pracovat a učit se z "ducha doby", který nás počíná obklopovat. Ne, "Fotonový Pás" a filozofie k němu vztažná není žádné únikové pásmo z reality, kterou žijeme a která je pro nás zcela úchvatnou školou poznání, ale i prozření. Pravda není složitá ani vzdálená, pravda je prostá a dřímá v každém z nás??.

         Náš příběh bychom měli začít malým výletem do světa fyziky. Byl to anglický fyzik Paul Adrain Maurice Dirac, který proslul svým tvrzením, že každá částečka je vztažná k svému anti-částicovému opaku. V roce 1932 vědec Carl David Anderson objevil vazbu "elektron - positron" a v roce 1956 byla objevena vazba "proton - neutron". Dnes víme, že každá částice, která vstoupí do života má před sebou prakticky zlomek sekundy než se srazí s elektronem. Stávající forma energie je přeměněna na energii ve formě fotonů. Tento proces ve své podstatě nabízí nebývale silný zdroj energie. Je možné, že právě foton se stane energetickým východiskem pro naší lidskou společnost v blízké budoucnosti.

        Již v roce 1961 byly objeveny pomocí speciálních astronomických technologií mocné svazky fotonové energie v oblasti hvězdokupy Plejád. Historické a prehistorické prameny se speciálním způsobem zaměřují na tři oblasti uvnitř naší galaxie. Tyto oblasti jsou charakteristické unikátním seskupením sedmi velmi jasných hvězd na obloze. Koherentní energetické souvztažnosti mezi těmito třemi sedmi hvězdnými systémy a jejich spojité působení do oblasti naší Sluneční soustavy včetně planety Země jsou součástí velmi osobitého charakteru zasvěcení kde je adeptovi vyjevena pravda týkající se specifické esoterní evoluční kosmologie, kde hrají ony tři systémy výjimečnou roli. Druhou částí tohoto zasvěcení jsou praktické aplikace týkající se využívání unikátních typů energií vyzařovaných z těchto tří oblastí a jejich přesměrování uvnitř vlastního bio - morfického pole osobnosti na vnitřní vzestup. Měl jsem možnost tímto zasvěcením projít v letech 1995 - 1996 a jsem tomu nesmírně rád.

       Ale o jaké hvězdné systémy tedy jde? Je to sedm nejjasnějších hvězd v hvězdokupě Plejád, sedm nejjasnějších hvězd v systému Orionu a sedm nejjasnějších hvězd v systému Velké Medvědice. Esoterní kosmologie sedm nejjasnějších hvězd v hvězdokupě Plejád nazývá velmi lyrickým pojmem "Sedm Sester". Jak už sám název inspiruje zastupuje vnitřní duchovně energetická hvězdná infrastruktura Plejád ve vztahu k lidské evoluci, ale i k evoluci naší Sluneční soustavy jinový - ženský potenciál.

       Tak a nyní mi nedá, abych nenaznačil malou úlohu. Zkuste zjistit, které ze zbývajících dvou sedmi hvězdí reprezentuje skupinu "Sedmi Bratrů" čili jangový potenciál a které reprezentuje východiskový energetický transfigurační "zero point" čili nulový bod. Neměli byste chybit neb všechny potřebné prostředky máme v sobě přátelé??

      Nyní se pojďme podívat co o "Sedmi Sestrách" zjistila naše věda. Je to také zajímavé:

-    Jose Comas Sola učinil velmi zajímavou studii ve které zjišťuje, že Plejády jsou hvězdný systém jehož součástí je i naše Slunce, ale ještě několik jiných sluncí, které na první pohled nejsou součástí Plejád. Tak, tak?. Sola měl již dávno dostat Nobelovu cenu za znovuobjevení toho co již věky do zadu ví tzv. "esoterní evoluční kosmologie". Škoda, že stejné orthodoxní zdroje neporeferují, jakým způsobem se k těmto informacím pan Sola dostal. Podle mých informcí jde doslova o osobní mystický román.

-   Freidrich Wilhelm Bessel jako kdyby navázal na Solu, když zjistil, že všechny hvězdy této skupiny se pohybují ve stejném směru s rozptylem 5,5 úhlové vteřiny.

-   Isaac Asimov přidal další perlu, když prohlásil: "Můžeme předpokládat, že všechny hvězdy této skupiny jsou přiměřeně stejného věku a prochází analogickou vývojovou cestou".

-   Edmund Halley studoval pozici hvězd v rámci hvězdné rodiny Plejád přičemž zjistil, že přinejmenším tři hvězdy nebyly v bodech, které zaznamenali Řekové. Rozdíl byl tak velký, že bylo velmi nepravděpodobné, že by Halley anebo Řekové učinili takovou chybu. Situace je ovšem poměrně velmi jasná - hvězdy se totiž pohybují uvnitř většího systému

-   Paul Otto Hesse je autorem studie ve které definuje unikátní vztahy mezi rotujícími hvězdami kolem společného energetického těžiště uvnitř hvězdokupy Plejád a "Fotonovým Pásem".

        V podstatě existují dva velké orbitální pohyby, přičemž někteří si bohužel tyto pohyby pletou a nebo mezi sebou zaměňují. Velmi zásadní a pro nás vysoce důležitý je pohyb kolem těžiště uvnitř hvězdokupy Plejád s rotační oběhovou dobou našeho Slunce o délce cca 24.000 let. Tomuto rotačnímu algoritmu se také říká "Platonův Rok" se svými 12-ti astrologickými věky atd. Tomuto orbitálnímu pohybu se budeme v našem seriálu věnovat přednostně. Druhým základním rotačním pohybem našeho Slunce je okružní cesta kolem galaktického jádra, která by měla trvat dlouhých 225 milionů let. I tato trasa je rozdělená do jakýchsi sekcí podobných těm "astrologickým věkům", ale se zcela jinými dopady a účinky n evoluční běh člověka a naší Sluneční soustavy. Na bližší rozbor tohoto tématu tu však nemám prostor. Vrátíme se k němu třeba při nějaké jiné příležitosti.

       Ve vztahu k působení "Fotonového Pásu" můžeme konstatovat, že orbita našeho Slunce je rozdělena do čtyřech sekcí které vypadají asi takto:

-          10 000 let nízkých vibrací (období duchovní temnoty)

-          2000 let období vysokých frekvencí (období duchovního Světla)

-          a po otáčce se výše uvedený algoritmus opět opakuje a jedna otáčka je dokončena přičemž dvě dvou tisícové období jsou časem průletu "Fotonovým pásmem" vždy na opačném pólu orbitální dráhy

        Podle všech indicií jsme právě nyní v období kdy dokončujeme jednu celou orbitu a vstupujeme do další skrze pásmo zvýšeného výskytu "Fotonické energie". Tato situace je popsána mnohými historickými prameny různých národů a civilizací na naší planetě možná různorodými jazyky a vyjádřením, ale se zcela stejnými závěry.

        Máme tak doslova ohromující možnost skrze správ pochopení běhu věcí a správné uchopení příležitosti si každým sám za sebe uvnitř svého vlastního morfogenetického pole lidského Ducha doslova kvantovým způsobem urychlit vlastní evoluční vzestup. Jsem přesvědčen, že promarnění této šance je časová ztráta celých 10 000 let - tedy z pohledu lidské osobnosti vnořené do moře energií 3D.

- pokračování -