Mystérium Staroměstské mostecké věže (5) - Zrození fénixe
V předešlých dílech o mystériu staroměstské mostecké věže jsme věnovali pozornost především ikonografii a různým významovým rovinám archetypu Ženy sluncem oděné jako představitelky symbolismu posvátného ženství v tradici Janovy Apokalypsy.Tato žena-bohyně je v esoterní ikonografii velmi úzce významově propojena se symbolem posvátného ptáka fénixe.Právě tento symbol je v našem příběhu zcela zásadní, přičemž se jeho esoterní význam nachází v srdci celé mysterijní tradice příběhu o Sv.Grálu.Pták fénix je v základní významové rovině symbolem obnovy života a cyklických fází tohoto procesu, avšak abychom mohli pokračovat v naší cestě dál, musíme odhalit jeho další a neméně významné reflexe, které nám poslouží jako odrazový můstek v následujících částech seriálu. Pták fénix byl v náboženské tradici starého Egypta symbolickým vyjádřením slunečního božstva v podobě posvátné volavky-ptáka bennu, který se v určitých cyklech opět navrací ze své původní vlasti v Arábii a přilétá do posvátného okrsku slunečního města Heliopole. Když dospěje ke svému cíli, vrhá se do plamenů na oltáři nejznámějšího chrámu ve městě a posléze odlétá znovuzrozen v plné síle.Jindy cestuje z východního ráje a vyrábí své hnízdo v korunách arabské palmy, symbolu princezny Támar, která může být nepochybně chápána jako symbol posvátného ženství v pokrevní linii samotné Marie Magdalény.
Když se pokusíme analyzovat skrytou symboliku ikony fénixe, zjistíme, že je s největší pravděpodobností spjata s velmi tajuplnou problematikou pokrevních linií Grálu resp.s pokrevní spřízněností.Tento symbol odkazuje na formu bytí, jenž se musí v určitých intervalech znovu zregenerovat.Nápadně podobný význam se skrývá ve známém alchymickém symbolu hada Urobora, který požírá vlastní ocas a tímto způsobem se neustále obnovuje, podobně jako fénix, který povstává z vlastního popela.

Alchymický uroboros
Jinou a neméně zajímavou paralelu lze spatřovat v symbolu pelikána, jenž svou vlastní krví oživuje svá mláďata.Ve skutečnosti byla původní ikona Urobora-hada požírající svůj ocas znázorňována v podobě "draka s křídly", který se později transformoval do podoby či typických vlastností ptáka fénixe.Velmi názornou ikonografii tohoto druhu představuje například motiv cyklického urobora v emblému obnoveného Řádu Draka, který byl zrestaurován římským císařem a českým králem Zikmundem Lucemburským roku 1408.
(Mimo jiné tento řád vychází z původní esoterní tradice Královského Řádu Svrchovanosti Draka působícím ve starém Egyptě, byl identifikován již pod patronací prince Ankhfn-khonsu okolo roku 2170 před n.l.,přičemž později byl oficiálně ustanoven za vlády 12.dynastie královny Sebeknefru v letech1785-82 př.n.l). Samotný fénix-dračí uroboros byl v tomto smyslu a v daném způsobu interpretace chápán či vykládán jako symbolický emblém draka resp.dračího krále nebo dračí pokrevní linie.

Insignie Řádu Draka - Ordo Dragonis
V dobách předcházejících křesťanství byl fénix vyjadřován v podobě insignie dvouhlavého orla například v oblasti dnešní Transylvánie.Později tento symbol přejali Římané a dvouhlavý orel-fénix se stal ústředním symbolem římského impéria a jeho neomezené moci.Pravděpodobně veškeré formy symbolu římského orla tak mají svůj původ právě v symbolu ptáka fénixe-dračího krále.Symbol draka byl obecně v samotném římském impériu velmi důležitou insignií, přičemž purpurové nebo rudé dračí standarty představovaly nedílnou součást ikonografie římské říše. (Je rovněž zajímavé, že v rámci jistých pramenů je pokrevní linie představující imperiální-královský dům Julia Césara, Nera nebo císaře Claudia známa jako pokrevní linie "červeného draka".Pojem fénix mimo jiné odkazuje k barvě purpuru atd.).
Obě hlavy římského orla jsou směrovány na západ a východ a vyjadřují tak i pomyslný cyklus zrození a smrti, přičemž analogické reflexe jsou často správně spojovány s velmi zajímavou formou dvouhlavého římského boha času Januse-strážce bran mezi světy.Při bližším ohledání zjistíme, že oba znaky jsou ve své povaze totožné.

Dvouhlavý orel jako insignie Byzantské říše
Hlava směřující vlevo (na západ) symbolizuje Řím, hlava směřující vpravo (na východ) pak představuje Konstant(Povšimněme si také motivu dvou klíčů ve spodní části znaku)
Samotné pojmenování "Janus" se vyvinulo z pojmů jako: ea, eannus, oannes představující mytologickou postavu rybího či hadího boha moudrosti, dále je slovo Janus chápáno jako forma dnešního jména "Jan".Toto je velmi důležité zjištění jelikož právě slovo Jan-Janus hraje velmi důležitou úlohu v esoterní tradici řádů templářů a johanitů, které přikládaly zcela zásadní důležitost především v rámci rituální-náboženské tradice uctívání Jana Křtitele nebo Jana Evangelisty.Například jméno resp.titul "Jan" byl rituálně předáván jednotlivým velmistrům řádu Převorství Sion představující vnitřní strukturu Řádu rytířů Templu.Ve skutečnosti tzv."johanitská" církev resp.hereze tvoří náboženský základ zmíněných rytířských řádů a představuje kontinuální směr vývoje předchozích náboženských systémů, které byly spjaty především s učením původních gnostiků nebo s ještě staršími mystickými náboženskými aktivitami Předního Východu a Starého Egypta.
Co je zajímavé, je fakt, že u samotného zdroje této tajuplné tradice pravděpodobně stojí mytologická představa boha moudrosti Ea-(Dagon, Oannes-Jannus).Zmíněný "hadí bůh"(v jiných případech je titulován jako "Lord Melchisedek") pak hraje velmi zásadní ba přímo klíčovou roli v tradici Sv.Grálu, přičemž je některými badateli považován přímo za zakladatele pokrevní linie Grálu.Jeho analogické pojmenování představuje slovní prvek "On", jenž je hebrejským jménem slunečního města Heliopole, které, jak již víme, hraje klíčovou roli v příběhu ptáka fénixe.

Papež s mitrou v podobě rybí hlavy boha Dagona-Oannese
V keltsko-druidské mystické tradici byl tento cyklický či duální symbol zachován v podobě strážců bran-keltských dvouhlavých bohů.Jejich funkci později do jisté míry převzal slovanský bůh Svantovít, který obdobně nesl dvě nebo čtyři hlavy a představoval další analogii římského Januse (Právě bůh Janus byl Římany uctíván v souvislosti s kultem Diany Lovkyně?.tedy řecké Artemis nebo egyptské matky bohů Isis.Všechny zmíněné bohyně také nesou prokazatelnou souvislost s pozdějším uctíváním druidských černých madon a rovněž se symbolem fénixe jako symbolu dračí pokrevní linie či pokrevní spřízněnosti.)

Římský duální nebo cyklický bůh času Janus-strážce bran a prahů
Naopak v době pozdější byl symbol fénixe využit především v podobě dvouhlavého orla zejména v okultním prostředí frakcí iluminátů nebo svobodných zednářů.Například právě ve svobodném zednářství je dvouhlavý orel symbolem nejvyššího 33. stupně tzv.Skotského ritu.
Pojďme se však podívat na celé mystérium z jiného úhlu pohledu a vraťme se k osobě českého krále Karla IV.,přičemž velmi zajímavé informace v souvislosti s touto tématikou přináší následující modlitební text, který je přisuzován právě českému králi:
Ach, Marie, komnato vtěleného Slova, jsi studna, z níž lidská přirozenost načerpala živou, na věky tryskající vodu, jsi nejjasnější drahokam panenství, do jehož čistoty Boží slunce rozlilo paprsky.Když se v tobě odrazily, osvětlily naše temnoty a svou vřelostí rozžehly lidská srdce, aby se spalovala láskou k Bohu.Věrně se podobáš orlici, jež v povětří předstihne ostatní tvory, ač ji nesou křídla prosté barvy.Právě tak jsi ty vylétla nad všechny sbory andělů, ač tě nesla ctnost prosté pokory.O orlích křídlech zvolal i Jan v Apokalypse, že byla dána ženě spějící k porodu.
Když ses jako orlice pozvedla do výše a hřála ses láskou slunce, omladila jsi starobu celého lidského rodu a lázní nového zrození jsi smyla stáří.Jsi pravá matka milosti.Jméno matky provinění, jež nás svým hříchem oslepila, jméno Eva, obracíš v Ave.Jím nás zavolej.Ve své laskavé moudrosti jsi nás vydala světlu.Jako orlice nastavuje slunci mláďata, nastavila jsi ty, když jsi zahnala mračno starého šera, pravému slunci nás, aby se jeho žárem osvětlily naše smrtelné oči.Proto před tvou tváří tvůj adoptivní syn, jemuž tě tvůj syn na kříži svěřil, svatý Jan, nosí znamení orlice jako odznak pokory a vítězství.On nesl i palmu tvého panenství.
Shrňme si podstatné informace z výše uvedeného textu:
-Panna Marie resp.apokalyptická žena je připodobňována k orlici nesoucí ctnost prosté pokory.
- Tato žena -orlice (fénix) představuje životodárnou esenci omlazující starobu lidského rodu.Je matkou boha slunce resp. ptáka fénixe, který smívá starobu z lidského pokolení.
-Za držitele její tradice je označen svatý Jan-Janus neboli Jan Evangelista-Orličník.(symbol orla ve znaku Jana Evangelisty tak nepochybně vychází se symbolismu fénixe)
-Tak jako Černá panna-Žena sluncem oděná tak i právě Jan Evangelista (milovaný učedník Kristův, jenž je některými badateli přirovnáván k samotné Máří Magdaleně) je nositelem palmy vítězství?.rovněž je pochopitelně nositelem symbolu palmového ptáka fénixe?.
- pokračování -

