Ruské vesmírné Cosmospheres, platformy a pomoc od mimozemšťanů

Ruské vesmírné lodě nejsou vždy viditelné; vlastně nejsou viditelné téměř nikdy a jsou vlastně jako každý jiný satelit příliš malé, než aby byly vidět pouhým okem. Jsou zaštítěny velmi důmyslným tajným systémem. "Mimozemšťané" někdy neutralizují ruské systémy v naději, že je uvidíme a dojde nám, co se to vlastně děje, ale my máme natolik "vymyté mozky", že nejsme ochotni přijmout pravdu.
Můžete se zeptat, jestliže jsou mimozemšťané tak benevolentní a proč nám nepomohou? Komu by pomohli? Na jaké straně jsou vlastně ti "dobří hoši ?" Nejdříve je musíme požádat o pomoc, potom musíme akceptovat jejich pomoc a následovat jejich pravidla. Namísto toho jak americká tak ruská vláda (a ostatní) se pokouší je sestřelit.

Případy pozorování UFO nad Austrálií a Novým Zélandem byly vlastně ruské Cosmospheres s monitorovací lodí mimozemšťanů a společně s americkou monitorovací lodí.

USA se v roce 1970 rozhodla zastrašit Rusy rozmístěním raket Minuteman a dalších nukleárních raket po celém světě, poněvadž naše hlavní základny jako Edwards, White Sands, atd. byly monitorovány ruskými Cosmospheres. Věřili jsme, že můžeme ochromit Cosmospheres na dostatečně dlouhou dobu, abychom mohli zahájit raketový útok proti Rusku. Dostali jsme se několikrát velice blízko tomu to uskutečnit, ale pokaždé jsme byli poraženi Cosmospheres, které zachránili svět od nukleární války. Kdo jsou tedy ti "Dobří hoši", přátelé?

KOBALTOVÉ IONTOVÉ BOMBY A LASERY

Americké vědecké inteligenci je velmi dobře známo, že Cosmospheres se vznášejí v elektrostatickém poli Země. Také předpokládají, že Rusové používají ty samé techniky, které bychom použili k tomu, abychom zacílili jejich částicové zbraně - tj. kombinací infračervených paprsků a radaru. Zdůvodňovali to tím, že když Cosmospheres narušíme jejich pozici na oběžné dráze a jestliže budeme schopni oslepit jejich naváděcí systémy, potom jejich částicové zbraně již nebudou tak účinné. I V případě, že by zahájily palbu, nezasáhly by cíl a minuly by naše rakety.
Tímto řešením byla tzv. kobaltová ionizační bomba. Jjejí prvotní účel je vytvořit obrovské množství kobaltových iontů zbavených všech svých elektronů a sestávajících jen z čistého atomového jádra. Plán je odpálit je na několika různých lokalitách ve vyšších vrstvách atmosféry jak vysoko je to jen možné, ale pod hladinou pohybu Cosmospheres.
Výsledkem je enormní elektronová bouře, rozkládající se horizontálně v magnetickém poli Země. Když slyšíte ve zprávách, že jsme právě vypustili satelit, který "ozařuje elektrostatické/magnetické pole", dává vám to teď již větší smysl? A vzpomínáte si, že tento let byl považován za tajnou vojenskou misi? Také by to ochromilo infračervené a radarové systémy používané na sledování řízených střel; a zatímco jsou Cosmospheres na chvíli ochromeny, naši plánovači chtějí vypustit naše ICBM. Mezitím by byly použity pozemní vysoce výkonné lasery na sestřelení Cosmospheres. Ale Rusové velmi dobře rozumí důležitosti momentu překvapení, včetně překvapení technologických. A tak tedy, zatímco dovolili, aby v kruzích výzvědných služeb došlo k odhalení jejich vesmírných zbraňových systémů, stále ještě měli v rezervě mistrovskou tajnou zbraň pro případ samotné války.
Tato zbraň je systém ochraňující Achilovu patu jejich částicových zbraní - schopnost je přesně zaměřit. V angličtině se to nazývá "Psychoenergetic Range Finding" (PRF). PRF se nespoléhá na konvenční techniky jako infračervené záření, nebo radar, ale namísto toho je založeno na aktuální atomické struktuře cíle. Proto, když explodují americké kobaltové bomby, Cosmospheres by byly přesto schopny zacílit a zasáhnout jakýkoliv cíl.
V listopadu byl prezentován alternativní plán pro druhý let raketoplánu. Tento plán by byl zkrácenou orbitální misí. Tak tedy druhý start raketoplánu se uskutečnil z Cape Canaveral na Floridě, 12.11.1981, sedm měsíců po prvním letu. Nějakých sedm hodin po startu bylo oznámeno, že let bude zkrácen. Jako omluvu si NASA vymyslela závadu na palivovém systému. Zkrácená listopadová mise raketoplánu byla jakýmsi dědictvím totálního nezdaru, který postihl dubnový let. V listopadu, stejně jako v dubnu, byly použity stejné teatrální zakrývací techniky, včetně předem nahraných pásků. Nikdo si nevšiml dokonce ani toho, že zvuk nekoresponduje z obrazem. Vzpomeňte si, sledovali jsme start Columbie, ale byla to Enterprise, která nakonec přistála v Kalifornii.
Enterprise byl na rozdíl od Columbie a dalších 3 raketoplánů, které tajně existovaly ve White Sands, speciálně zkonstruován. Enterprise byl tréninkový raketoplán s nákladovým prostorem naplněným raketovými palivovými nádržemi. Vypuštěn z Boeingu 747 byl schopen podniknout krátké suborbitální lety, ale z důvodu palivových nádrží, nemohl již nést v nákladovém prostoru žádný jiný náklad. Enterprise byl tedy plánovači poslán na Floridu. Hlavním důvodem bylo získat čas. Ale čas rychle ubíhal, protože američtí bolševici chtěli v co nejkratší době rozpoutat VÁLKU! Nakonec bylo zkonstruováno schéma použít Enterprise pro listopadovou vojenskou misi.

POČÍTAČOVÍ OBĚTNÍ BERÁNCI

Tak jak jsou počítače užitečné jako pomocníci lidí v práci, slouží také jako obětní beránci při zamaskování velkého počtu různých chyb a omylů. Tentokrát by byl problém s počítačem důležitým faktorem pro zkrácení druhého letu raketoplánu - jako informace, která se předkládá veřejnosti. Takže toho dne před večeří bylo možno pozorovat nebývalou aktivitu v Cape Canaveral.
Palubní datový modul, jakožto část počítačového systému, "vypovídal službu". Bylo nám řečeno, že bude dodána náhrada a viděli jsme pracovníka, který spěchal něco nainstalovat do raketoplánu. Celá tato akce probíhala v poslední minutě před startem, kdy obří vnější palivové nádrže byly plněny palivem. Tato uspěchaná akce toho večera 11. listopadu nebyla výměna počítačového modulu, jak nám bylo sděleno a ukázáno. Místo toho bylo nainstalováno speciální průzkumné fotografické zařízení přímo do kabiny posádky raketoplánu. Bylo tak nainstalováno, aby mělo výhled dvěma horními okny. Jak bylo již dříve zmíněno, Enterprise nemohl nést ve svém nákladovém prostoru špionážní satelit. Takže místo toho se v něj proměnil sám raketoplán. Tento špionážní aparát nebyl tak kvalitní, jako ten, který byl nainstalován na regulérním špionážním satelitu, ale váleční plánovači byli zoufalí. Je pravda, že můžete obelhat velmi snadno vaše přátele, ale jen stěží se vám podaří obelhat vaše nepřátele, protože ti velmi bedlivě sledují každý váš pohyb.
Uplynuly bezmála 4 roky od doby, kdy Rusko zničilo svou letkou zabijáckých satelitů všechny americké špionážní satelity. Tým kolem raketoplánu doufal, že se podaří provést alespoň malou část špionážního průzkumu ruského území. Doufalo se, že Rusové nebudou považovat Enterprise za nebezpečí, jelikož nemůže nést žádný náklad. NASA udělala také vše proto, aby Rusy přesvědčila o tom, že žádné nebezpečí ze strany raketoplánu jim nehrozí. Ráno 12. listopadu byla doba oběda posunuta zhruba o 2 a ˝ hodiny. To mělo ztížit ruským kosmickým zbraňovým systémům přenastavit svou orbitální dráhu a napadnout Enterprise. Tato poslední věc odráží tragickou chybu, kterou udělal tým raketoplánu. Věděli o orbitálních drahách ruských smrtících satelitů. Měli také informace o 1. generaci Cosmospheres. Jak zmíněné smrtící satelity (Interceptors), tak Cosmospheres byly vypuštěny do kosmu před nějakými 4 lety. Američané věděli, že raketoplán může pravděpodobně uniknout 1. generaci Cosmosphreres, a proto věřili, že Interceptors představují pro raketoplán hlavní nebezpečí. CO NEVĚDĚLI, ALE CO SE PŘEDPOKLÁDALO, ŽE RUSKO VYVINULO A VYPUSTILO NA OBĚŽNOU DRÁHU MALOU LETKU POLOEXPERIMENTÁLNÍ 2. GENERACE COSMOSPHERES. V dubnu jich operovalo 7, do konce listopadu jich bylo alespoň 8 nebo 9. Tyto nové Cosmospheres byly označovány jako "Supertěžcí" (Super Heavies) nebo "Jumbos" a překonaly vše co měla Amerika k dispozici, včetně raketoplánu. Rusové o nich podali dokonce NASA letmou informaci při jejich dubnovém vypuštění. Existovala dokonce nějaká americká špionážní skupina, která správně interpretovala co se stalo a informovala plánovače. Ale američtí bolševici, kteří měli vojenský program raketoplánu pod kontrolou, odmítli tuto zprávu akceptovat.
Když Enterprise odstartoval, neměl na palubě žádnou lidskou posádku. Vědělo se, že se jednalo o sebevražednou misi. Enterprise sledovala stejnou letovou vzestupnou dráhu, jako v dubnu Columbia. Směřoval k severu a když se dostal nad ruské území, letěl hlavou dolů, aby kamera mohla okny v kabině posádky učinit co nejvíce záběrů. 5 obřích Cosmospheres 2. generace se pohybovalo těsně zavěšeno na raketoplán. Moskva byla průběžně informována o letovém kursu raketoplánu, ale byl vydán povel nestřílet. Namísto toho byla v pohotovosti ruská protivzdušná obrana se svými balistickými střelami. Rusové věděli, že válka je na spadnutí a rozhodli se využít přibližovací manévr k raketoplánu, jako skvělý trénink.

SYSTÉMY OCHRANY

Vědělo se po dva roky, že Rusko připravuje nový systém proti řízeným balistickým střelám a došlo k vylepšení a renovaci podzemního obranného systému společně s instalaci nových objektů ochrany civilního obyvatelstva. Naše (USA) vláda neudělala pro nás - dobré daňové poplatníky nic. Ten nový antibalistický systém byl založen na zbraních na bázi částicových paprsků vypalovaných z upravených nadzvukových letadel TU-144. 12. listopadu byla utvořena skvadrona TU-144, aby sestřelila Enterprise. Obří Cosmospheres pokračovali ve sledování Enterprise z jisté vzdálenosti jen pro případ, že by TU-144 selhaly, ale to se samozřejmě nestalo. Enterprise letěla od severu směrem k poloostrovu Kola. Jak se dostala nad Bílé moře, TU-144 zahájily palbu ze svých částicových zbraní. Třetí salva prorazila střední část raketoplánu a rozlomila jej na dvě části. NASA "nasadila" předem připravený film a následoval předem připravený scénář zkrácené mise. Za necelou hodinu po startu raketoplánu se vědělo, že raketoplán Enterprise byl zničen. Poté, co zjistili v dubnu ruský záměr vytvořit mezinárodní incident s havarovaným raketoplánem, chtěli rychle před očima okolního světa dokončit let raketoplánu. Přistání raketoplánu na základně Edwards bylo opakovaným záběrem, který jsme již viděli v dubnu. Jediná část přistání, která byla skutečně živá při listopadovém přistání, byla část terminálu, která mohla být viděna ze země. Raketoplán, který jsme viděli přistávat, byl jeden z těch z White Sands. Byl odstartován z letadla, naveden na patřičnou dráhu a byla mu udělena nadzvuková rychlost a poté se snesl dolů nad zúčastněný vítající dav.
Jelikož jsme všichni byli svědky, jak skvěle dopadlo přistání druhého raketoplánu, další start byl naplánován již na březen, jen 3 měsíce po tom perfektním přistání. Enterprise již tedy nebude znepokojovat NASA.
Nyní jsme měli nový raketoplán, který čekal v Cape Canaveral a byl již třetí v pořadí s nápisem Columbia na boku. Jeho nákladový prostor očekával nový náklad. Tento raketoplán byl opravdu speciálně upravený a ozbrojený pro bitvu ve vesmíru. Naši pitomí bolševičtí vojenští plánovači odmítali a stále odmítají pochopit koho mají tam nahoře proti sobě a tak se pomalu schylovalo k další tragédii.

PŘEHLED SVĚTOVÝCH UDÁLOSTÍ

Abychom mohli podat přesný přehled světových událostí, které se shodovaly s jednotlivými starty raketoplánů, musíme se vrátit zpět v čase k pokusu o atentát na Reagana 30. března. Tato zpráva zažehla spousty otázek po celém světě. Mohl by nějaký jiný stát se pokusit získat nějakým způsobem výhodu? Především, rozhodlo by se Rusko k invazi do Polska? Titulky ve zprávách z té doby nám říkali, že tato invaze je na spadnutí. Namísto invaze Rusko uklidňovalo poslední krizi v Polsku, kde Solidarita organizovala rozsáhlé stávky. Stejně tak také ostatní státy po celém světě obecně jednaly zdrženlivě na zprávy o střelbě na prezidenta bez velkých překvapení nebo reakce. Tedy všechny až na jednoho - ta jediná vyjímka byl Izrael. Můžete chtít se podívat blíže na následující soubor informací a zjistit, co můžete za tím vězí.

IZRAEL

Načasování nemohlo být přesnější pro případ, že vše by bylo plánováno dopředu. Jak první šokující zprávy o střelbě na prezidenta oběhly Ameriku, izraelské válečné plány nabíraly na obrátkách. Jak informoval mluvčí Bílého dobu na krátké tiskové konferenci, izraelské bombardéry útočily na Libanon. V průběhu toho odpoledne a večera Američané sledovali na svých televizních obrazovkách poslední zprávy z univerzitní nemocnice George Washingtona a byli kompletně fixováni na události toho dne, než aby mohli sledovat cokoli jiného, co se mohlo ve světě přihodit. Mezitím se libanonští vesničané krčili v protileteckých krytech a sklepích, aby se ukryli před izraelskými vybuchujícími leteckými minami a řízeným střelami. Na BBC World Service a dalších rádiových stanicích bylo možno slyšet rozsáhlé zprávy o izraelských náletech na Libanon, ale v Americe tomu tak nebylo. Zprávy o střelbě na prezidenta a jeho následcích přehlušily všechno ostatní. Přesně tak, jak to bylo plánováno a nikdo vám už nikdy neřekne co se přesně stalo a i když všechno nešlo podle plánu, splnilo to svůj účel. Všichni jsme to přece viděli, nebo snad ne?
Do té doby, než Syrské vojenské jednotky podnikly protiúder jako odpověď na izraelské nálety, nebylo o tomto incidentu v Americe nic slyšet. Den po dni se tento konflikt rozrůstal více a více. 28. dubna sestřelily izraelské stíhačky nad Libanonem dvě syrské helikoptéry. Po celém světě to vyvolalo okamžitou vlnu zpráv, ale v USA to bylo kompletně ignorováno ve prospěch celoplošného vysílání večerního projevu prezidenta v kongresu.

KRIZE NA STŘEDNÍM VÝCHODĚ

Syřané vystřelili proti Izraeli ruské řízené protiletadlové střely SAM-6 jako odpověď na sestřelení svých dvou helikoptér. A tak začala krize na Blízkém východě.


Zdroj: "FIRE FROM THE SKI: Battle of Harvest Moon & True Story of Space Shuttles by "One Who Knows"

Přeložil: Petr Zeman