Záhada Měsíční Jeskyně na Slovensku - nové aktuální skutečnosti

         Pokud správně počítám, dostal jsem se k aktualizaci této stránky po osmi letech :-) Hmm.. to je docela dost. Za těch osm let jsme ale hledat nepřestali. Jenom už toho času není tolik. Když si čtu starší údaje, řekl bych, že nic podstatného nemusíme měnit. Naše teorie nebo závěry z hledání jsou stále platné. Teď ovšem již k novinkám. Dospěli jsme k názoru, že vojenská příhoda uvedená v článku je buď naprosto vymyšlená, nebo zcela záměrně uvedl Horák do této příhody nesmyslné údaje. Je otázkou co je příčinou této skutečnosti. Pozornému nebo zasvěcenému čtenáři při ověřování některých údajů brzy dojde, že takhle to být nemohlo. Trochu problém je, že se píše rok 2007 a reálie válečných let jsou pro nás vzdálenou minulostí. Pojďme si probrat fakta, která nás dovedla k uvedenému názoru. Za každým bodem se pokusím uvést procento , které značí míru jistoty s jakou uvádíme náš názor.

          Problém číslo jedna - vojenská historka

• Velikost vojenské jednotky -  184 vojáků a důstojníků. 23. října 1944 už bylo na Slovensku po SNP, a tak v kraji oerovali pouze malé jednotky partyzánů. Takto velká vojenská jednotka v uváděné oblasti nebyla a nebal ani v jiných oblastech - míra jistoty 80%

• ...na nás pálila dvě 70 mm děla.. - taková děla nebyla ve výzbroji německé armády.  Je s podivem pokud by se autor pletl v tomto bodě. Pro civilisty je to možné zanedbatelný detail, ale ve válce je to zásadní a podstaná informace. Podle ráže děla se vojáci rozhodují, jak se budou chovat (každá zbraň má svůj typický charakter). Je prostě něco jiného polní dělo, něco jiného minomet, houfnice atd. Navíc jak si povíme později Horák o sobě uvádí, že byl vojákem i v první světové válce, takže by neměl být takový nýmand, aby si spletl ráži děla. - 100%

• ..hromady sněhu.. - několikrát se autor v článku zmiňuje o záplavách sněhu. 23. října prokazatelně sníh nebyl! Sněžit začalo až v listopadu. Někteří kolegové hledači si tento rozpor vysvětlují tím, že mohlo jít o vysoko položené oblasti ve Vysokých Tatrách. Autor umisťuje jeskyni do oblasti Staré Lubovni, délka uváděné cesty také odpovídá této oblasti, s tímto přístupem můžeme hledat Moonshaft i v Alpách. Tak jako tak z sněhového zpravodajství i z litertury okolních partyzánských skupin jasně vyplývá, že v tuto dobu na Slovensku sníh nebyl. O velkém množství sněhu se Horák zmiňuje i po cestě do Košic, kdy narazili na polské povstalce. To bylo 30. října a stále ještě nesněží. Tady argument o sněhu v Tatrách padá úplně. míra jistoty - 100%

• ..Vyrazil jsem na jeskynní tůru s puškou... - Horák píše, že nepřítel přiběhl do zákopu, probodl mu ruku bajonetem a křísnul ho po hlavě. Už samotný fakt, že tam útočníci nechali tři zraněné vojáky - (nebo chcete-li partyzány i když toto slovo Horák nikdy v článku nepoužije) je dosti podezřelý. Ale že jim ještě ke všemu nechali zbraně? No to už ten závěr bitvy vysloveně odflákli. míra jistoty - 50% (a to jsem hodně benevolentní)

• šestý den došli do Košic kde dostali příkaz spojit se svým praporem -  asi nejvážnější problém celé této vojenské historky. Pokud u předchozích bodů lze uplatnit spekulace nejrůznějšího typu, pak u této nikoliv.  V rocě 1944 totiž v Košicích nejenže nemohl být nikdo kdo by dával příkaz tohoto typu. Košice nebyli dokonce ani slovenské!!!! Košice patřili za války Maďarsku!

          Problém číslo dva - osoba Antonína Horáka

• Samotný článek neobsahuje příliš informací o autorovi. Pouze několik zmínek typu "autor žije v Pueblu" atd.  Některé informace jsme získali od příbuzných Horáka v USA.  Jiné od dalšího hledače - Teda Phillipse (podívejte se na jeho stránky http://ufophysical.com/index.php?option=com_content&task=view&id=16&Itemid=1)

• Takže popořádku. Proč má smysl se zabývat osobou autora? Článek vykazuje podstatné chyby z hlediska věrohodnosti (viz vojenská historka). Většina věcí, které by mělo být možné ověřit, buď nesedí, nebo nesedí úplně. Pokud chceme dále pátrat, je nutné si udělat představu o věrohodnosti samotného pisatele článku. Za určitých předpokladů se totiž dají výše uvedené nesrovnalosti pochopit. Jednou z možností je, že se příběh odehrál za takových okolností, že pokud by autor nefabuloval, bylo by možné snadno lokalizovat jeskyni. Pokud se chtěl autor bránit jednoduchému prozrazení musle začlenit skutečný příběh do smyšleného. Další možností je, že autor objevil jeskyni za situace, kterou v roce 1965 nebyl ochoten pravdivě popsat. Tato poslední možnost se mi nezdá úplně mimo.  Navíc se mi tento předpoklad líbí pro svou jednoduchost. Pokusím se teď shrnout nejdůležitější údaje o Antonínu Horákovi včetně výsledků při jejich prokazování.

• Narození - podle úmrtního listu (dále jen UL) se Horák narodil 7.7 1897. Není zde uvedeno město, pouze stát Austria - Hungary. Kromě úmrtního listu máme k dispozici životopis (dále jen CV), který Horák předložil americkým úřadům ve Francii při žádosti o azyl. v UL uvádí Horák svého otce jako Edwarda Horáka.  V CV je to Karel Horák.  Matka Maria Thamesch, naproti tomu v CV je to Maria Kocher. V CV je uvedena obec narození Hermanstadt / Transylvania (dnešní Sibiu). Ted Philips uvádí, že se jednalo o Hermannstadt ve Východních čechách. Našel jsem si všechny obce, které se v té době jmenovali Hermannstadt (nebo alespoň podobně) a prošel jsem matriky - samozřejmě nic. Sibiu nejsem schopen ověřit. Ale pojďme dál, tohle není to podstatné.

• Kde rodina žila - od příbuzných Horáka jsem se dozvěděl, že rodina žila ve městě Keilberg, což je Klínovec v Krušných Horách. Phillips píše o "Domain Keilburg" což je celkem zřejmý překlep. Na svých stránkách kde Ted Phillips popisuje project Tatra (název pro jejich projekt o hledání měsíční šachty) je dokonce vyfocena rozhledna na Klínovci a pod ní je popis, že se jedná o Horákovo sídlo. To je nesmysl, rozhledna patřila turistickému klubu, nikoliv Horákovi (info o rozhledně). V každém případě se zdá, že v tomto směru máme podobné informace - Klínovec domov rodiny Antonína Horáka. Zkrátím to. Návštěva matriky - nic. Klínovec je malinká vesnička, spíše je to pár baráků vedle sebe. Nikdy tam nežilo více naž 20 lidí. Hledat v matrice je tedy velmi jednoduché. V této obchi se nikdo se jménem Horák nevyskytoval! Stejně tak i v Jáchymově. Před válkou šlo o vysloveně německy osídlenou oblast. Taktéž kronikáři mi potvrdili, že se s tímto jménem na tomto území nikdy nesetkali. Samozřejmě jsme prochodili i blízké hřbitovy, poptávali jsme se atd. Výsledek - nula. Ve svém životopise, novinových článcích, ale i v rozhovorech s ostatními lidmi přitom Horák tvrdil, že jeho rodina tam žila po staletí, vlastnili několik dolů apod.  Jak je možné, že nikde nezůstal doklad o jejich působení? Změnil jméno? Nebo tam nikdy Horák nežil? Nebo tam sice byl, ale nikoliv jako vlastník dolů? Pojďme v dešifrování Horákova CV dále...

• Škola - v CV je uvedeno, že Horák chodil do školy v Karlíně a jednalo se o CK reálné německé gymnázium Karlín v Praze. Hmmm - to je celkem přesná informace, že? V roce 1915 maturoval, píše se v CV. No tak hurá do Karlína. Škola sice neexistuje, ale archívy ano. Našel jsem si seznamy žáků z té doby a z této školy. Jsou krásně zpracované - originální seznamy z té doby, parádní hledání. Už tušíte? No jistě. Žádný Horák.  A takto to pokračuje i s vysokou školou. vystudoval prý na báňské akademii v Báňské Štiavnici jenomže v době kdy tam tato akademie nebyla. Uvádí, že pracoval v roce 1945 - 1947 jako "báňský rada" u ministerstva hospodářství. Klasický postup i výsledek - do archívu - seznamy - po Horákovi jako když se zem slehne.

  ---