Nejvyšší tajemství (32)

Icke David

Icke David

autor

11.09.2007 Exkluzivně

       Piso přiměje Ježíše naplnit množství starozákonních proroctví, zejména těch z Izajáše. Reuchlin říká, že Pisové učinili změny a dodatky také v textech Starého zákona a napsali většinu ze 14 knih Starého zákona, známých jako Apokryfy. Pisové byli stoiky a stoikové věřili, že lidé jsou motivováni a také velice dobře ovladatelní skrze použití aspektu strachu a naděje6 (metody vlastní Babylonskému Bratrstvu). Jak lépe popsat náboženství/systémy víry, jež zplodil Strarý a Nový zákon? Dalším Pisovým (Anus Piso) výrazem byl Flavius Josephus, pisatel, jehož jsem párkrát citoval. Důvodem, proč Piso, jako Josephus, a také manžel jeho vnučky Pliny the Younger, nezmiňují Ježíše ve svých oficiálních písemnostech je, že v té době by to zkrátka nebylo věrohodné. Teprve až s postupem času, když byl ztracen pravý původ 'Ježíše', byly příběhy přijaty jako 'skutečnost'. Josephova oficiální historie praví, že byl příslušníkem královského Hasmoneánského rodu Judeánského původu.

 

       Bojoval proti Římanům a, přestože jeho přátelé spáchali později sebevraždu, vzdal se a byl ušetřen. Dále je nám dokonce sděleno, že byl 30 let ubytován vládci v Římě, zatímco zde psal knihy o židovské 'historii' a poté provdal svou vnučku do římské aristokracie. No tak, ale jděte. Josephus byl římský aristokrat Anus Calpurnius Piso a spolu se svými syny a Pliny the Younger (Mladším) napsali Evangelia a zbytek Nového zákona.

      Pliny napsal množství epištol (dopisů) pod jménem St. Ignatius/sv. Ignác a tato stejná skupina, pod různými jmény, tvořila 'otce' ranné církve. A kdo měl tento římský výmysl proměnit v rozsáhlé náboženské vězení, kterým se měl stát? Římský vládce z téhož Babylonského Bratrstva jako Pisové zvaný Konstantin Veliký. Co bylo nástrojem pro takovéto konání? Římská církev se sídlem v Římě! Geoffrey Higgins ve svém impozantním díle Anacalypsis ukazuje, jak byl Řím stvořen jako nový Babylon. Není divu, že křesťanství je tak zaplavené Babylonskými symboly.

      Celá záležitost byla ustanovena, aby dala vzniknout ještě dalšímu náboženství, které mělo chytit do pasti lidskou mysl a elita dnešní křesťanské církve toto všechno ví! Tato církevní elita to vždy věděla, neboť jsou součástí skupiny tajných společností, jež stvořily mýtus zvaný Křesťanství. Cynické lži jako Turínské Plátno, napojené na tajnou společnost Templářských Rytířů, byly vymyšleny, aby podpořily propagandu. Síla, která vymyslela Ježíše a křesťanství je tou samou silou, která stále ovládá dnešní svět. Např. Římské Kolegium Architektů bylo předchůdcem dnešních Svobodných Zednářů, změnilo se jen jméno.

      Římané používali tytéž symboly příložníku a kružítka atd. Chrám využívaný tímto kolegiem v Pompejích byl ztracen díky erupcím Vesuvu v roce 71 a vykopávky zachránily z chrámu šesticípou 'Davidovu Hvězdu', lebku a černo-bílý průkres poprvé použitý Dionýsovskými uměleckými řemeslníky. Všechny tyto symboly jsou používány dnešními svobodnými zednáři.

      Judeánský boj proti Římu pokračoval až do závěrečné porážky Zealotů v roce 74 u Masady, pevnosti na vrcholu hory nad Mrtvým mořem. Byla to poslední bašta Essenské komunity, která přesunula svou základnu dále na pobřeží. Jelikož byli Judeánští Zealoti poraženi Římany, mnoho členů tajné společnosti Nazarénů vyrazilo do Jordánska, Mezopotámie, Sýrie a Turecka, jak to zadokumentoval Julius Africanus, jenž žil v Turecku okolo roku 200.

      Josef Arimatejský, biblický 'strýc' Ježíšův, údajně cestoval do Francie, aby tam šířil slovo boží. Vatikánský knihovník Cardinal Baronius řekl, že Josef poprvé dorazil do Marseilles v roce 35 a později se přesunul do Británie. 'Marie Magdalena' a potomek 'Ježíšův' se údajně po 'ukřižování' také vydali na jih Francie.

      Toto je základ příběhu Svatého Grálu, který tvrdí, že Ježíšova rodová linie se stala Merovejci ve Francii. No, to je nesmysl, neboť tito lidé neexistovali a všimněte si zdroje tohoto příběhu - knihovník Vatikánské Knihovny CÍRKVE ŘÍMSKÉ v Římě. Tak co bylo najednou tak zvláštní na Provence a jihu Francie? Hádejte, kde má rodina Piso rozlehlé pozemky? V Gálii, a přesněji, v... Provence!

       Není divu, že 'vinná réva' (rodová linie/vědění) může být nalezena přímo v této části Francie. O staletí později se to stalo jednou verzí příběhu Svatého Gráluplného mýtu a legend. Jsou to symbolické příběhy krále Artuše (další 'Slunce') a mohou být nalezeny také na tarotových kartách a v hudbě a umění Evropy již po staletí. Grál byl zobrazován jako pohár či kalich, jenž schraňoval Ježíšovu krev při ukřižování.

      Avšak tato krev byla pouhým symbolem krve, která tekla při starých rituálech, v nichž byli obětováni beránci na jarní rovnodennost a, pro zasvěcenější, rodové linie sahající k reptiliánským 'bohům'. V raných rukopisech příběhů o Grálu je 'Svatý Grál' nazýván Sangraal. Jak blízko má toto k Sang Raal, starofrancouzskému pojmu s významem královská krev. Tato královská krev, jak si objasníme, byla pokrevními liniemi kříženců reptiliánů s lidmi a neměla nic dočinění s 'Ježíšem'.

      Směsice boha Slunce, symbolicky známá jako Ježíš, byla proměněna v nadpřirozeného Syna Božího mužem, jehož nazýváme sv.Pavel a jehož původní jméno v příbězích je Saul z Tarsu. Oficiálně se sv.Pavel narodil Judeánským rodičům a, stejně jako oni, byl římským občanem, ačkoli byl farizej a striktní přívrženec hebrejského náboženství. Kdo jiný měl být Judeánem/Židem, jenž se stal Římanem? Josephus, pseudonym pro Pisa, který napsal Evangelia! Svatý Pavel údajně vedl pronásledování raných křesťanů, ale cestou do Damašku konvertoval, když se mu Ježíš zázračně 'zjevil' a zeptal se: "Proč mne pronásleduješ?"

       Nicméně Pavel měl tři verze svého příběhu. V jedné uslyšel Ježíšův hlas, jak k němu promlouvá (Skutky apoštolů 9:7). V další spatřil velké světlo, avšak bez hlasu (Skutky apoštolů 22:9). A ve třetí mu Ježíš dával instrukce ohledně jeho budoucí mise (Skutky apoštolů 26:13). Pavel byl výtvorem osob jménem: Pliny the Younger (vojenské jméno Maximus) a Justus Piso. Vložili do Pavlova příběhu mnoho svých přátel a společníků a také postav z rodinné historie.

      Například muž zvaný ve Skutcích apoštolů 'Ananias', jenž léčí Pavla ze slepoty, byl inspirován mužem jménem Annaeus Seneca, který zemřel s otcem Pisem z rukou Nera. A v Římanech naleznete větu: "Greet Herodion my kinsman", šifru pro napojení rodiny Piso na Heroda Velkého (Herod the Great). Pavel nešířil Ježíšovo poselství na Kypr, Krétu, do Makedonie, Asie, Řecka a Říma. Pliny a Pisové tak učinili.

      Mezi lety 100 a 105 Justus, jeho otec a Pliny společně s jejich rodinou, přáteli a otroky šli do Malé Asie (dnes Turecko), řeckých měst a Alexandrie, mezi jinými místy, aby 'povzbudili' chudé a otroky v připojení se k jejich nové víře.13 První kostely založil Pliny v místech Bithynia a Pontus. Navštívil tato místa mnohokrát od roku 85 a to je také původem prvního jména Piláta Pontského.

       Byl nazýván Pilát pouze v Matoušovi a Markovi, prvních Evangeliích napsaných Pisovými, ale v Lukášovi, kterého Piso napsal s Plinym, Pilát náhle získává jméno Pontský. Lukáš byl napsán právě v letech, kdy Pliny začal navštěvovat Pontus. Plinyho dopisy, napsané pod jeho vlastním jménem, říkají, že Justus Piso byl Bithynii v letech 96 a 98 a používal jméno Tulius Justus a že Pisové se také nalézali v Efesu, domovu kultu a chrámu bohyně Diany, další verze Isis, Semiramis, Barati, ad infinitum.

       Na svých cestách prohlašovali, že jsou apoštoly a biskupy, následníky svých výmyslů, Petra a Pavla. Tvrdili, že jsou těmito osobami: Ignatius (Pliny), Justinus (Justus), Clement Římský (Julius), Polycarp (Proculus) a Papias (Julianus, syn Justa).

      Tou dobou byla členka rodiny Piso, Pompeia Plotina (pravé jméno Claudia Phoebe), ženou římského vládce Trajana, takže měli úžasnou podporu pro svou manipulaci z nejvyšších míst. Také se objevuje jako 'naše sestra Phoebe' a jako 'Claudine' v textech zvaných Římané, Timothy a Clement.

      Pisové a Pliny vložili do svých příběhů všechny symboly Slunečního náboženství a mýtů Babylonského Bratrstva. Svého Saula/Pavla umísťují do Tarsu v Malé Asii (dnes Turecko), hlavního města Cilicianů. To je náhodou hlavním střediskem pro Mithrovo Sluneční náboženství a byli to Ciliciani, kdo přinesli tento kult do Říma, odkud se rozšířil po celé říši. Malá Asie byla také regionem, jenž následoval kult Dionýsa. Oba byli symbolickými Slunečními bohy, zrozenými 25.prosince, kteří zemřeli, aby naše hříchy mohly být odpuštěny.

- pokračování -


(c)1998 David Icke

(c)2007 Translation: Adriana Křížová

Další díly