Nejvyšší tajemství (31) - Přemoženi křížem

Icke David

Icke David

autor

05.09.2007 Exkluzivně

         Křesťanská církev je fraškou založenou na iluzi. Jestliže se někdo dožaduje důkazu o tom, jak snadno může hrstka jedinců ovládat masy, stačí, aby se podíval na miliony lidí, kteří uctívali pohádky propagované poslední 2 000 let muži v dlouhých kutnách. A to, co platí pro křesťanství, platí i pro všechny ostatní - judaismus, islám, hinduismus a další. Tato náboženství byla stvořena stejnou silou a k dosažení stejného účinku, proto mají mýty o bohu spasiteli po celém prastarém světě identickou strategii:

 

  • Narodili jste se s prvotním hříchem, takže jste bezcenný kus hadru ode dne, kdy jste dorazili na planetu.
  • Můžete být zachráněni pouze vírou ve 'Spasitele', což znamená tím, že budete dělat, co vám kněžstvo nakáže.
  • Pokud tak neučiníte, budete odsouzeni a budete se navždy smažit v útrobách pekla.
  •        Kolik viny a strachu toto vytvořilo za tisíce let. Slyšel jsem sklíčené matky katoličky strachující se poté, co jejich malé děti zemřely, co se s těmito dětmi stane. Miminka nemohla věřit v Ježíše, protože byla jen pár dní stará - takže půjdou do nebe či do pekla? Sledoval jsem katolický televizní kanál ve Spojených státech a chlápek v dlouhé kutně tam dostal tuto otázku. Řekl, že je to hluboká teologická otázka. Hmm, vážně? Řekl, že duše dítěte  buď půjde do limbu/předpeklí (do kdy asi, říkám si?) nebo bude souzeno podle chování svých rodičů. To je ale neskutečná hloupost.

           Zaplať pánbůh, že miminka nebudou souzena dle chování knězů. A jestliže může být člověk spasen pouze pokud věří v Ježíše, co všechny ty miliony lidí v období křesťanství, kteří žili v obrovských oblastech světa a kteří nikdy neslyšeli o Ježíšovi? Jsou také všichni odsouzeni kvůli nedostatku informací k přikládání pod kotlem? Tak trochu hlupák, tenhle Křesťanský Bůh, co říkáte? Ale samozřejmě - toto není pravda. Je to všechno klam, vyčarovaný zasvěcenci reptiliánů z Babylonského Bratrstva, aby ovládal myšlení davů.

            Když jsem psal tuto část knihy a pátral po tom, odkud se vzala Evangelia, natahoval jsem se, abych dosáhl na knihu na vrchní polici. Když jsem knihu vytáhl, další menší spadla na podlahu. Nevzpomínám si, že bych ji někdy před tím viděl, ale její název mne okamžitě upoutal. "Praví autoři Nového zákona" od Abelarda Reuchlina, poprvé vydáno ve Spojených státech v roce 1979.

           Psalo se v ní o tajné vládě či tajném kruhu, nejexkluzivnějším klubu v historii, který znal 'Velké Tajemství'. V tomto kruhu byli všichni ti náboženští, političtí a literární vůdci, kteří věděli pravdu o Ježíšovi, avšak nechtěli, aby ji znal kdokoli jiný. Co mě šokovalo bylo to, že tato kniha došla ke stejným závěrům jako já. Evangelia jsou výmyslem vynalezeným k vytvoření nového náboženského vězení.

           Kniha nezachází až k symbolice, kterou jsem zde doložil, ale udává jméno rodiny a dalších, kteří napsali Nový zákon a šifry, které použili při 'podpisu' svého autorství. Jednou z těchto šifer je kupodivu číslo 40, na které jsem zde dříve upozorňoval. Čtyřicet bylo také reprezentováno písmenem M, jako Marie. Písmeno M má pro Bratrstvo stále velký význam a můžeme ho vidět všude v logu řetězce McDonalds. M značí Marie nebo Madona, což znamená Semiramis.

           Hojnost důkazů v Reuchlinově knize, mnoho z nich velice složitých, zahrnujících tajné matematické kódy, je extrémně přesvědčivá. Pokud chcete mít k dispozici plné detaily, doporučuji, abyste se pokusili získat výtisk této knihy. Úvodní odstavec shrnuje zjištění:

            "Nový zákon, Církev a Křesťanství jsou dílem rodiny římských aristokratů jménem Calpurnius Piso (čtěte Peso). Nový zákon a všechny jeho postavy - Ježíš, všichni Josefové, všechny Marie, všichni učednící, apoštolové, Pavel, Jan Křtitel - všichni jsou smyšlení. Rodina Piso vytvořila příběh a postavy; příběh zasadili do určitého času a prostoru v historii; napojili vše na okrajové skutečné postavy, jako Herod, Gamaliel, římští prokurátoři atd. Avšak Ježíš a každý, kdo s ním měl něco dočinění, byli fiktivní postavy."

           Rodina Piso pocházela z pokrevní linie státníků, konzulů, básníků a historiků, a takoví lidé by jistě byli zasvěcenci sítě tajných společností Římské říše, což je hlavním odrazovým můstkem pro plnokrevné i křížené reptiliány až do dnešních dnů. To je důvodem, proč je římský voják logem jednoho z projektů Bratrstva jménem American Express. Rodina Piso tvrdila, že jsou potomky muže jménem Calpus, jenž byl podle nich synem muže jménem Numa Pompilius, který byl zase nástupcem Romula, zakladatele Říma.

           Toto byli vážně lidé s konexemi. Takovéto římské linie mají údajně původ v Tróji a my se zde díváme na rodinu, která sahá až na Kavkaz a Blízký Východ. Říká se, že po zničení Tróji okolo roku 1200 před Kristem se člověk zvaný Aeneas, z 'královské' (tedy reptiliánské) rodové linie, vydal na cestu spolu se zbytkem svého lidu a usadil se v Itálii. Tam se přiženil do královské rodiny Latinů a skrze tento rod se později vynořil v Římské říši.

           Podle mnoha tradic jeho vnuk zvaný Brutus přistál v Británii okolo 1103 před Kristem se skupinou Trójanů, včetně některých z kolonií ve Španělsku, aby se stal králem Britů a založil město Nové Tróji - Londýn.

           Lucius Calpurnius Piso, hlava rodiny, se oženil pravnučkou Heroda Velkého. Podle Reuchlinova bádání vytvořil Piso, který používal mnoho pseudonymů, své 'Ur Marcus', první verzi Markova evangelia asi v roce 60. Jedním z přátel, kteří ho povzbuzovali, byl Annaeus Seneca, ale zdá se, že oba byli zabiti císařem Neronem v roce

           Tímto jméno Piso mizí z římské historie a neobjeví se znovu až do roku 138, kdy se Pisův vnuk Antonius stane císařem. Avšak od této chvíle je rodina známá spíše jako Antonines než Pisos. V 73 letech, mezi smrtí otce Pisa a objevením se Antonia, byly sepsány základy křesťanství a šířeny pod smyšlenými jmény. Po smrti svého otce z rukou Nera byl Pisův syn Anus, který taktéž používal množství jmen, včetně jména Cestius Gallus, učiněn guvernérem Sýrie.

           To mu poskytlo velení nad římskou armádou v Judeji. Účastnil se judeánské revolty v roce 66, do níž byl Vespasian odeslán, aby ji potlačil. Vládce Nero byl podle Reuchlina zavražděn v roce 68 Pisovým pověřencem. Jestli Nero zabil jeho otce, pak toto jistě dává smysl. Tímto podpořil klan Piso svou mocí a manipulací Vespasiana a ten se stal vládcem Říma v roce 69. O rok později zničili Římané Jeruzalém, uloupili poklady chrámu, včetně toho, co je označováno Archou Úmluvy, a zřejmě je odnesli zpět do Říma, kde vstoupili do podsvětí tajné společnosti. Toto podsvětí nebylo ničím jiným než Babylonským Bratrstvem.

          Reuchlin říká, že Anus Calpurnius Piso poté napsal tři Evangelia v následujícím pořadí:

    ?        Matoušovo evangelium (r.70-75)

    ?        Upravené Markovo (75-80)

    ?        S pomocí římského spisovatele a státníka jménem Pliny the Younger upravil Lukášovo (85-90)

    ?        Janovo evangelium je dílem Anusova syna jménem Justus (r.105)3

           Jak tvrdí Reuchlin, 'Ježíš' byl složenou postavou a příběhy zahrnují elementy Josefova vyprávění v Egyptě a dalších postav ze Starého zákona, plus některé Essenské písemnosti a charakteristiku různých pohanských bohů. To je přesně to, co důkazy, které jsem předložil potvrzují. Několik Josefů v příběhu je výtvorem Pisa a součástí kódu. Písmena ve jméně Piso se překládají do hebrejštiny jako Yud, Vov, Samech, Fey a hláskují jméno Josef. Další šifrou, kterou Piso pro sebe použil je číslo 60.

            Reuchlin poukazuje na mnoho podobností mezi Ježíšovým příběhem a jednou z postav Starého zákona, Josefem, kterého Piso použil jako základ: Josef měl 12 bratrů, Ježíš 12 učedníků; Josef byl prodán za 20 mincí stříbra, Ježíš za 30 mincí stříbra (inflace); bratr Judah navrhuje Josefův prodej, Judas prodá Ježíše; Josef je v Egyptě, kde jsou prvorození zabíjeni, Ježíš s rodinou uprchne do Egypta, aby unikli usmrcení dětí mužského pohlaví. Piso používá své čtyři syny jako učedníky - Jan (Julius), Jakub (Justus), Šimon-Petr (Proculus) a Alexander (Andrew).4 Julius, Justus a Proculus měli pak později pokračovat v psaní některých pozdějších novozákonních textů.

    - pokračování-


     

    (c)1998 David Icke

    (c)2007 Translation: Adriana Křížová

    Další díly