Falešný Druhý Příchod (1)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

26.04.2007 Exkluzivně

         Pro čtenáře nezávislého internetového deníku Matrix -2001.cz jsem přichystal následující šestnáctidílný seriál, který na několik týdnů vystřídá již zažitou seriálovou řadu mapující bílá místa historie "Pád Fénixe". Slibuji ovšem, že někdy po prázdninách se k ní opět vrátíme, stejně tak jako je tomu se seriálem "Zákony Tajemství". V brzké době opět obnovíme seriálovou řadu "Kodex Magica" a místy asi hodně náročný příběh naši hrdinky Cathy O´Brian. Vraťme se ale zpět k našemu aktuálnímu seriálu, který se nazývá, a to jsem ještě neprozradil "Falešný Druhý Příchod". Asi se nyní ptáte sami sebe co se za tímto zvláštním názvem skrývá. Bude to jednoduché. Bez jakéhokoliv rozsáhlého úvodu půjdeme hned na věc. Vlastně ještě něco bych rád poznamenal. Víte, někteří lidé to mají velmi, velmi jednoduché?? Věří prostě tomu co se naučí ve školách a nebo tomu co říkají standardizovaná média různého druhu. Tím pádem je to svaté, přeci a není proč se dál ptát, hledat, pídit a ještě ke všemu zbytečně čeřit hladinku nějakými pseudoinformacemi. Tito lidé žijí skutečně jednoduchý život - standardizovaný život jaký Systém vítá. Ale já nejsem standardizovaný a předpokládám, že alespoň trochu vnímavý návštěvník Matrixu také ne. Takže vítejte na palubě!! Ale jo, jistě, onen druhý extrém existuje také a díky němu mají mnozí vůbec možnost nějaké argumentace. Naučit se chodit mezi tím není jednoduché a člověk určitě sem tam udělá chybu, prostě přehmat, ale není to účelové, ani vědomé. A tak se to vlastně má i s následujícím textem. Co textem - seriálem. Konečně posuďte sami.

 

        Už pěknou řádku let běhá po internetové scéně velmi provokativní série třiceti reportáži pod kterou je podepsaný "Ten, který ví". Anonym by si řekl člověk a asi tomu tak bude. Nicméně dvacet dílů z tohoto seriálu má možnost čtenář zažít i na Matrixu, i když místy ten překlad asi není jak by měl vypadat. Základní a nosná pointa každé reportáže ovšem není narušená. Zbylých deset dílů se určitě také přeloží, ale v současné době k tomu není odpovídající prostor. Proč ale zrovna tyto reportáže? Hned ze dvou důvodů.

       Za prvé: jsem hluboce přesvědčen, že jejich obsah je mírně přefiltrovanou kapacitou některých z mnoha audiopřednášek pana Petera Betera - mimochodem i na můj vkus velmi zajímavého člověka. Zemřel někdy na začátku a nebo v polovině osmdesátých let 20. stol.

       Za druhé: Jeden z prvních námětů naší reportáže se prostě kryje s jedním z ústředních témat od pana záhadného, od "Toho, který ví". Víte, ono se v poslední době velmi vzrušeně diskutuje na téma "jak to vlastně bylo s vývojem diskovitých letounů v bývalém nacistickém Německu". Můžeme si prostudovat poměrně slušné množství různých spisů a internetových reportáží a tak postupně pronikat do tajů tohoto mystéria, které si mimochodem zaslouží vrcholnou pozornost.

       Všichni víme jak nakonec Třetí Říše dopadla (pravda oficiální scénář je místy poměrně hodně vzdálen skutečné realitě, ale dejme tomu). Existuje tu nějaká "Operace Paperclipe" a transfer celé řady technologií a lidského inteligenčního potenciálu do USA. No to se to potom Státům kasalo s raketovou technikou a kosmickým programem alias NASA, když se minimálně pěkných pár počátečních let po II. světové válce vezli na zádech "někoho jiného". No dobře berme všechnu tu ukradenou vědeckou německou intelektuální potenci jako "válečnou kořist", vždyť Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Až na to, že v jednom čase to platí pro jednoho a v jiném čase zase pro někoho jiného. Malá filozofická otázka: "Dalo by se v rámci Paperclipe nainfikovat nacismem"?

       Pak je tu ale další velmoc, která stejně tak dychtivě na sklonku II. světové války prahne po německém raketovém technologickém zázraku - Rusko!! Jenže pozor! Vydáme-li se po této stopě začneme narážet na velmi zneklidňující mlčení, řekl bych skoro až hrobové ticho. A to je divné, vezmeme-li v potaz rozdělování válečné kořisti. Během svého bádání jsem přesto narazil na několik velmi podezřelých indicií a rád se s vámi o ně podělím.

       Bývalý Sovětský Svaz v sedmdesátých letech 20. stol. se nesl na poměrně bouřlivé vlně vědeckého a technologického pokroku. Poměrně ústřední roli vědeckého výzkumu zde sehrává špičkový vědecký tým akademika Kapici, který je zainteresován do těch nejnáročnějších vědeckých studií. Na druhé straně právě v tuto dobu američané odstupují se zneklidňujícím mlčení od právě začínajícího výzkumu Měsíce a tak bouřlivé oslavy Apolla v druhé polovině šedesátých let a na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. stol. dostávají rychle za své. Hrdinné skutky amerických astronautů Armstronga a dalších jsou rychle zapomenuty. Akademik Kapica úspěšně experimentuje se skalární energií a i když si to oficiální, ale především ty neoficiální místa nechtějí přiznat SSSR nejen dohání ztracený marš, ale dokonce v jistých vědeckých oblastech získává navrch.

       Otázka zní: "Jak je to možné"?

        Abychom si na tuto otázku dokázali dostatečně dobře odpovědět budeme muset jít ještě dál?.. V roce 1977 jedna z mnoha výzkumných sekcí akademika Kapici slaví další úspěch. Výrobní haly počínají opouštět první diskovité letouny. Začali jim říkat "Kosmické sférické letouny", dále již jen ve zkratce "KSL". Velmi rychle nato v letech 1980/81 se jim podařilo vyrobit celkem sedm těchto obřích letounů. Byl to v podstatě velmi zvláštní druh diskovitého raketoplánu, který byl poháněn siným elektromagnetickým pohonem s nosností až 50 tun. Velmi inspirativní materiál může čtenář získat v publikaci "UFOs - tajné nacistické zbraně" od spisovatelů Matterna a Fredricha.

       Všechny tyto a další indicie jednoznačně ukazují na to, že Sovětská mocnost také dosáhla svého a nějaký ten důležitý intelektuální fragment "válečné kořisti" v nich zůstal. Dobrá připusťme na moment verzi, že tomu tak bylo. Tím pádem se posouváme přímo ke zdroji do německých tajných vědeckých laboratoří. Záměrně tu nechci širokosáhle rozepisovat o něčem co je jinde na mých stránkách je detailně pitváno - viz. např. Josef Farell a seriál Černé slunce. Podíváme-li se totiž kontinuálně a s nadhledem na strategicky důležité aktivity Německa již celých 20 let před vypuknutím II. světové války zjistíme, že?. "něco shnilého je ve státě Dánském". A toho shnilého je ve skutečnosti podstatně více než bychom se na první pohled domnívali. Vybírám namátkou:

 

a)       Podezřelé aktivity německých tajných služeb v Egyptě ve dvacátých a třicátých letech 20. stol. ( na tomto zajímavém faktu byla vybudována fikce filmu "Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy")

 

b)       Ve zcela stejné době se koná doslova celý festival německých rádoby čistě vědeckých výprav do lůna nejvíce nehostinného kontinentu na světě - Antarktidy (ještě uprostřed zuřící II. světové války se německá kontrolovaná elita snaží dosáhnout svého vysněného cíle za vydatného přispění "pouštní lišky" generála Rommela)

 

c)       Je vědecky doloženo, že obě dvě skupiny týmů mezi sebou čile komunikovali a svou činnost vzájemně koordinovali

 

d)       Musí tu tedy existovat jakýsi skrytý faktor "X", který v podobě pojítka obě dvě nezávislé aktivity (Starý Egypt - Antarktida) spojují. Ještě než vyslovíme ono magické slovo odhalení musím upozornit na fakt, že:

 

e)       Již hluboko ve třicátých letech 20. století skupina vybraných pohlavárů německého státu v čele s Hitlerem až fanaticky studuje materiály "Golden Dawn", Heleny Petrovny Blavatské a mnohých dalších zástupců tehdejší západní esoterie. Zajímavé na celé záležitosti je fakt, že studium se skoro výhradně opírá tajuplnou civilizaci Atlantskou

 

f)        Třetí Říše jde ale ještě dál a extrémní pozornost věnuje Tibetu a jeho kultuře. resp. jeho starobylému esoterickému odkazu, Starému Egyptu kde provádí intenzivní výzkum a pátrání po starobylých artefaktech a pak tu je Antarktida se stejnou horečnou činorodostí

 

g)       Dnes víme, že těsně před finální zkázou Atlantidy ke které s největší pravděpodobností došlo někdy mezi 9.000 l.př.n.l. - 11.000 l. př.n.l. byly ustanovené čtyři migrační skupiny vedené čtyřmi tzv. "Hledači Moudrosti" čili Chiquetat. První velká skupina dorazila do prostředí střední Ameriky (Mexiko, Honduras, Panama) a zřejmě i Ameriky jižní (Venezuela, Brazilie), druhá skupina dorazila do prostředí středozápadní Afriky a dále pokračovala až do míst dnešního egyptské pánve. Tuto skupinu vedl "druhý Chiquetat", který v následujících inkarnacích zde vešel ve známost jako "Imhotep", "Hermes Trismegistos" či "Aeskulapes", třetí skupina dorazila do prostředí dnešní Indie a pokračovala dále do lůna Himalájí do míst kde se nyní nachází Tibet. Existuje velmi mnoho velmi zřetelných důkazů o tom, že Tibet měl v dobách historických velmi úzké spojení na Atlantskou kulturu, nikde jinde nebyly nalezené tak podrobné a přesvědčivě přesné mapy Atlantské kontinentu jako právě zde, nikde jinde nenajde tak přesný popis a charakteristiku atlantské civilizace jako právě v tzv. "Bonských manuskriptech" (přehlasované "o") nacházející se právě zde. Čtvrtá migrační skupina dorazila k evropským pobřežním vodách někde na rozhraní Portugalska a Francie. Později však narazila na tuhý odpor záhadné středoevropské civilizace "Thuata Daanan".

 

h)       Takže pojďme si seskupit dosavadní fakta. Ideologické špičky "Třetí Říše" se již dávno od počátku třicátých a dvacátých let minulého století intenzivně zaobírají okultními, esoterickými a mystickými materiály, kde ústřední roli hraje Atlantská civilizace. Třetí Říše navazuje kontakty s původním prostředí Starého Egypta - II. migrační vlna Atlanťanů , Tibetu - III. migrační vlna Atlanťanů a Atlantidy (Země Královny Maud) - hlavní město Atlantidy Poseidonia se nacházelo na nejjižnějším ostrově této Říše někde mezi 45 stupněm a 50 stupněm jižní šířky. Horotvorné procesy ke kterým v této době finální destrukce Atantské Říše docházelo - viz. materiály prof. Allana a prof. Delaira  skupené v unikátní spis "Cataclysm" tuto skutečnost dokládají- s největší pravděpodobností umožnily, že některé geologické artefakty ostrova na kterém se nacházela Poseidonia se staly součástí Antarktidy a nebo sem byly zoufalou civilizací odvezené a dobře ukryté pro možné využití někdy v budoucnosti. A konečně "Třetí Říše" udržuje velmi úzké a nadstandardní kontakty s celou řadou krajin v oblasti Jižní Ameriky - viz. potenciální cílová lokalita I. migrační skupiny Atlanťanů.

 

        I průměrný čtenář si musí z předcházejících informací udělat poměrně jasný obrázek o motivech nacistických aktivit ve dvacátých a třicátých letech 20. stol. Šlo o vysoce sofistikovanou a velmi dobře koordinovanou aktivitu celé řady politických a vědeckých složek tehdejšího Německa se snahou získat:

a)       Informace a manuály atlantského původu

b)       Technologické prostředky atlantského původu

c)       Získat cestu k využívání nových energetických potenciálů atlantského původu

 

       Jsem hluboce přesvědčen o tom, že Hitlerovo bezmezné přesvědčení o vítězství ve II. světové válce a vůbec odvaha tento konflikt rozpoutat nesouvisí pouze s možnou psychickou chorobou či poruchou osobnosti, ale možná a především s faktem, že mel k dispozici unikátní technologické "know how", které alespoň zpočátku hodlal prakticky využít k dosažení totalitní světové moci.

      Na druhé straně ale leží celá řada faktorů, které sami o sobě definují proč se tak nestalo (zaplať bůh). Byl to především strach s účinků těchto nových zbraňových systémů, které přece jen byly vyráběné narychlo a prakticky nevyzkoušené, pak je to faktor diverzní a konspirační, který přinejmenším blokoval resp. brzdil výzkum a následný vývoj nových technologií. V úvahu bychom měli vzít ještě existenci mnoha dalších faktorů ke kterým se vrátím v dalších částech tohoto spisu.

- pokračování -
(c)2007 Jaroslav Chvátal - ukázka z připravované knihy "Protektorát planeta Země - I."

Další díly