Modré jablko (15)

Henry William

Henry William

autor

19.04.2007 Exkluzivně

       Řekové a románské národy tvrdili, že Hefaistos a Vulkán jsou pozdějšími jmény Ptaha. Hefaistos byl raným bohem ohně a obrábění kovů, svržený z Olympijského nebe Diem za to, že se pokoušel ochránit svou matku Heru (Země). Stejně jako Asclepius byl spojován s bleskem.  Blesk seslaný Diem zabil Asclepia, protože se obával, že tak schopný lékař by mohl všechny lidi učinit nesmrtelnými. Vzadu z Ptahova krku visí menat, symbol magické plodnosti pozemského štěstí posilující úspěšnost a zdraví. Stojí na podstavci vytvořeném do tvaru znamení maat, "Pravdy", Matky".  Symbolem Maat bylo peří Pravdy, proti kterému vážila srdce-duši každého člověka v její podsvětní Síni Posouzení. Tak tedy Ptah, pták-člověk, je oděn do peří Pravdy Maat. Ti, kteří žili podle Maat, požívali posvátný nápoj, srovnatelný se Svatým Grálem, jenž zajišťoval rituální čistotu.

 

 

       Maat je pravděpodobně Tiamat, jedna z Plejád. V prastarých legendách existuje důvěrné spojení této skupiny sedmi hvězd s hejnem ptáků, obzvláště holubic, a s Grálem. V Odyseji nám Homér říká, že:

      "Žádný pták vzduchu, žádná holubice nejrychlejšího křídla, která nosí ambrózii éterickému králi."

     Holubice Nestorova poháru popsané Homérem v Iliad mohou také odkazovat k Plejádám.

      Je fascinující, že Plejády bývají také přirovnávány k hroznu vína nebo Modrým Jablkům. Staré mince zobrazují holubice s těly ve tvaru hroznů vína. Holubice se zdály být v pohybu v době vinobraní, jejich purpurovo-červené náprsenky jako víno připomínající vinařům jejich hrozny. 

     Najednou příběh Ježíšova 'léčení' Máří Magdaleny, jeho hlavního apoštola, z "posedlosti sedmi démony" nabírá na novém významu. Těchto sedm démonů by mohlo být sedmi hvězdami Plejád. Jeho "léčení" by ho tedy představovalo, jak mysticky ladí její duši nebo jí vypráví příběhy o sedmi hvězdách (nebo Modrých Jablcích) Plejád.

     Hrozny Plejád (Modrá Jablka) mohou být totéž jako sedm démonů, kteří "se zmocnili" Máří Magdaleny, postavy vystupující v záhadě z Rennes.

 

 

MARI

      Ptahův charakteristický oděv a propriety, včetně Všeho, ladí s další klíčovou prastarou figurou, bohyní Mari, což je další jméno pro Isis.

      V roce 1933 učinili francouzští archeologové pracující na vykopávkách u Mari na řece Eufrat v Sýrii ohromující objev. Práce vedené od roku 1903 do roku 1914 Walterem Andraem odhalily ruiny komplexu chrámového paláce Ishtar u Mari.1

      Tento komplex zahrnoval ziggurat (starobabylónský chrám v podobě velké čtvercové mnohopodlažní věže - pozn.překl.), chrámy Ishtar, Ninharsag, Shamas ('slunce') a Dagan ('ryba'), a královský palác s rozlohou přes šest akrů. Tento palác obsahoval téměř 300 pokojů, mnoho z nichž bylo obýváno správci paláce a byly zde umístěny tisíce diplomatických a administrativních záznamů.

      Mari bylo domovem bohyně Mari, zvané též "Mateřská Láska" či Královna Nebes. Tato bohyně byla nepřetržitě uctívána více než tři tisíce let (c. 3500 - 500 před Kristem) na dávném Blízkém východě. Byla jednou ze tří velkých bohyň doby bronzové, přičemž zbývající dvě jsou Isis v Egyptě a Cybele či Sabael v Anatolii, Velká Matka Bohů z Idy. Všechny tři byly inkarnacemi Velké Matky, Dámy Života. Mezi mnoha jejími jmény byla Ishtar, Inanna, Astarte, Ma, Astoreth, bohyně uctívaná Králem Šalomounem.

 

 

MĚSTO LÁSKY

      'Město lásky' bohyně Mari bylo považováno za jeden z divů tehdejšího světa.2 Bylo Svatou Zemí či centrem síly, než bylo dobyto Chamurapiho vojsky v roce 1700 před Kristem.

 

      Lidé z Mari věřili, že vesmír je majetkem obrovského panteonu bohů a bohyní, kteří mají lidskou podobu, ale nadlidské schopnosti. Věřili, že bohyně Mari žije ve svém chrámu na Zemi.

     Mezi četnými nástěnnými malbami a plastikami odkrytými v Mari v Sýrii archeologové učinili objev, z něhož jim spadla čelist - odhalili 4 000 let starou trojrozměrnou sochu bohyně Mari v životní velikosti. Nazvanou jednoduše Bohyně s Vázou - tato socha zobrazující Mari má na sobě kabát, klobouk a další ošacení. Drží v rukou džbánek na vodu.

     Dlouhý plášť Mari je modré barvy, barvy moře. Je nazýván oděv PALA či 'vladařův oděv'. Složka PALA je klíčem. Je kořenem pro palladium, Pala-to, palác a paladin, jméno udělované rytířům Grálu ve středověku.

     Mari má okolo krku vytvořený 'trs' modrých kamenů (jablek?).

     Pokrývka hlavy není obyčejnou helmou. Říká se jí Shugurra helma. Kdykoli se pokouším pochopit a vysvětlit sochu Bohyně s Vázou, obracím se na sumerského učence a lingvistu Zecharia Sitchina. Ve svých sedmi knihách nově vykládá sumerské mýty. Říká, že Shugurra se překládá jako "ta, která vás žene daleko do vesmíru".

      Jaký druh helmy či čepice myšlení to je?!

 


Socha Bohyně s vázou z Mari, 1500 - 2000 B.C.

 

                                                 

        Dva pásy vybíhají z TET, skříňky obdélníkového tvaru vzadu na krku Mari a sahají až na její hruď.4 Krabička je spojena s její helmou, Shugurra, dalším pásem. Tato skříňka je očividně celkem těžká, jak dokládají pásky či řemínky. Hadička je napojena na základnu skříňky kulatou sponou či přezkou. Dva identické 'kameny' zdobí její ramena.

      TET odpovídá Menat nošené Ptahem na zadní části jeho hlavy a spolu s TET je součástí Všeho.

     Tyto charakteristické znaky zdůrazňovaly, že tato bohyně je Královnou Mari. Podle Sitchina nebyl nikdo schopen vysvětlit podstatu zvláštního kompletu Mari, tvořeného pláštěm, helmou a dalšími doplňky. Je poněkud bizarní domnívat se, že se jedná o nějaký druh prastarého systému virtuální reality, který dané osobě napomáhá k proměnění se za účelem dalekého putování do vesmíru. Ale, co když to je to, co to je? Co dělá tento komplet na těle 4 000 let staré sochy?

     Kromě všech těchto vzrušujících otázek je tu ještě otázka neodlučitelná od zájmů našeho bádání - Co dělala Mari poté, co si nasadila tento oblek?


(c)2007 Adriana Křížová

Přejímání textu pouze se souhlasem redakce

Další díly