Modré jablko (6)

       Abbe Bigou byl seznámen s tajemstvím. Nacházel se ve velmi těžké situaci. Nakonec se rozhodl všechny čtyři dokumenty (a možná jich bylo pět) umístit do dutého pilíře visigothického oltáře, který byl součástí kostela Marie Magdalény. Bigou pak musel řešit způsob jak toto tajemství sdělit. Na počátku vymyslel kód, který byl vepsán na náhrobním kamenu madam d´Hautpoul a kamenné desce, která byla součásti hrobu. Pak otočil velkou kamennou desku z 8. století, která se nacházela před oltářem kostela a dovnitř umístil dva významné obrazy. Na prvním se nachází rytíř sedící na koni, který pije vodu z koryta řeky. Na druhém pak je k vidění stejný rytíř, který ovšem má za sebou spolujezdce a v ruce drží dítě. Tato scéna je okopírovaná i na jedné z templářských pečetí z 12. stol. n.l.

       Nakonec se tedy kněz Sauniere se svým objevem vydal k těm nejvyšším vrstvám pařížské okultní společnosti. Dnes je jisté, že celá tato záležitost se významným způsobem dotýká dynastie Merovejských králů. Rod Merovingians byl obrazem pohanských králů uctívající kult Diany. Jak je všeobecně známo podle dochovaný legendy tento rod vznikl ve své podstatě genetickým spojení, lidské ženy s bytostí, která byla napůl člověk a napůl ryba. Autoři spisu "Svatá Krev a Svatý Grál" se domnívají, že je tato legenda veskrze alegorickou reprezentací sňatku Merovejského pokrevního příbuzenstva s pokrevní linií Ježíš - Marie Magdalena. O těchto a dalším souvisejících aspektech budu hovořit později.

       Vraťme se ale k pergamenům, které nalezl kněz Sauniere. Budeme je nazývat "Pergameny Modrých Jablk". Je zřejmé, že jejich obsah neměl být nikdy spatřen nikým mimo velmi úzký okruh zasvěcených. Kopie jsou existující, ale originály chybějí. V současné době již mnoho let trvá vášnivá celosvětová diskuse nad hodnověrností starověkého rodokmenu, který je zde uveden. Jsou tací, kteří jsou přesvědčení o tom, že vůbec nejde o historickou práci, nýbrž o produkt poměrně moderní doby. Myslí si, že jde o produkt Převorství Sion jehož první členové prý určitým způsobem kooperovali uvnitř enklávy Templářů.

       Ať již je situace jakákoliv jsou tyto pergameny rozhodně velmi poučné a veskrze pozoruhodné, především co se jejich obsahu týče. První pergamen (budu se na něho odkazovat jako na "pergamen SION" hovoří o Ježíší a jeho učednících, kteří snad zkoumají kukuřičné polev době Sabbatu. Samotný příběh je stmelený ze tří rozličných zdrojů: Matouš 12:1:8, Lukáš 6:1:5 a Marek 2:23.28.

       Jenže při bližším prozkoumání odhalíme, že pergamen obsahuje kód - skrytou zprávu. Tato skutečnost byla odhalena někdy v osmdesátých letech 20. stol. Skrytá zpráva zní:

       "Dagobertovi II. králi a Sionu patří tento poklad - on je zde mrtvý".

       Tento kód byl často používán různými hledači pokladů, kteří slídili v okolí snažíce se odhalit "Tajemství z Rennes" a jeho zvláštní spojení s Převorstvím Sion.

       Podivné uspořádání svitků inspirovalo některé výzkumníky k aplikaci jistých prvků posvátné geometrie. Pomoci celé řady někdy i složitých postupů byl odhalen fantastický skrytý přírodní design na ploše zhruba dvaceti kilometrů čtverečních v podobě starobylé chrámové struktury základů. O toto odhalení se zasloužili především  Henry Lincoln a matematik David Wood. S dalšími unikátními myšlenkami na základě aplikace posvátné geometrie přišel Richard Andrews a Paul Schellenberger.

       Druhý pergamen nazývám "Pergamen Blue Apples". "Co si k sakru mysleli, když psali tento pergamen? Ptal jsem se sám sebe znovu a znovu, když jsem se díval na kód".

       Připadalo mi to jako řečtina.

       Vlastně je to starý latinský text a výňatek z Nového Zákona, příběhů Ježíše. Pergamen "Modrého jablka" začíná slovem Ježíš. Vypráví příběh  z Nového Zákona o Ježíšovi jak večeří v Betánii s Lazarem a Marii Magdalenou.

       V tomto pergamenu je rozseto množství písmen navíc, která tvoří základ kódovaného vzkazu. Tato písmena jsou z neidentifikovatelného nezávislého textu bez kterého je vzkaz nebo klíč zkrátka bezcenný. Francouz Gerard de Sade prohlašuje, že má prostředky k rozšifrování tohoto textu, které mu byly poskytnuty Převorstvím Sion.

       Příběh Francouzova rozšifrování tohoto zakódovaného rukopisu je fascinující avšak komplikovaný a možné, že bude lepší cesta pro mnohé ze zájemců použít překlady od jiných autorů.

       K rozšifrování je zapotřebí aby byla písmena na šachovnici (oblíbený templářský symbol pro život Duše na Zemi). Potom ten kdo by chtěl text rozšifrovat musel učinit sérii specifických pohybů jezdcem. Na šachovnici se jezdec pohybuje v "L" sekvencích. To mne přimělo zamyslet se nad instrukcemi na cestu do "Země Nikoho": "druhou doprava (dva šachové čtverce doprava) a rovně až do rána".

      Tyto přesné pohyby odhalili zvláštní vzkaz, který zanechal Francouz "de Sade". Doslovný překlad tohoto vzkazu do angličtiny se různí. Překlad do českého znamená přibližně toto:

Pastýřka

Žádné pokušení pro které

POUSSIN a TENIERS ponechal by si část klíče 681

S křížem a tímto božím koněm

Já dotvářím a nebo ničím  tohoto opatrovníka démona

V poledne

Modrá jablka

       Hloupost? Podvod? Falešná stopa? Na první pohled se kód zdá být naprostým nesmyslem. Pár rozházených řádek, ale to je pravděpodobně důvod proč jim většina výzkumníků a nebo badatelů nevěnuje žádnou pozornost. Jednou jsem našel nový způsob jak na tyto řádky pohlížet. Zjistil jsem, že ať jsou čímkoliv prostě představují čistou dokonalost.

       Pergamen "Modrých Jablk" není jen tak ledasjaký kód, obsahuje tak nejhlubší tajemství týkající se Ježíše, způsob otevření "brány do země lásky". Modrá Jablka symbolizují tato tajemství. Odpověď proč Modrá jablka symbolizují tato tajemství přichází od Herolda Bayley, který se zabýval rozsáhlým studiem dějin  Evropské výroby papíru. Také začal sbírat nejranější ikonografii týkající se tzv. vodotisku, která publikoval ve své knize "Tajný jazyk symbolismu".

       Bayley zjistil, že po církevní persekuci Katarů v oblasti Langedoku se tito stali jedněmi z prvních výrobců papíru ve středověku. Téměř všechny jejich vodotisky jsou podle Baileyho symboly náboženské povahy obsahující tajný jazyk sdílený těmi, "kteří vědí". Jednou z jejich nejdůležitějších symbolů je "Symbol Grálu". Část byl tento symbol zobrazován v podobě lodi se shlukem hroznů a nebo modrými jablky. Z toho bychom mohli učinit závěr, že modrá jablka jsou zaměnitelná za Svatý Grál.

       Po objevení tajemství Svatého Grálu jsem se více jak deset let soustředil na Grál a jeho esoterický význam či smysl. Svatý Grál jsem vnímal jako nástroj či pomůcku k zprostředkování duchovního učení. Klíčem k objasnění Ježíšova tajného učení týkajícího se Svatého Grálu v esoterickém smyslu alchymisté vnímali Svatý Grál jako "Kámen Boha" což v podstatě totéž jako "Kámen Mudrců (Nesmrtelnosti)". (Někteří věří, že jeho tajemství, které umožňuje přeměnu elementů, je doslova napsána na kameni).

     Dlouho jsem věřil, že "Kámen Boha" je (S) tone čili tónem léčení.

       (Tento prvek má smysl v anglickém jazyce a autor William Henry naráží na okultním význam prvního písmene ve slově, které v sobě obsahuje dominantní kvalitu. U písmene "S" to je prvek energie. Pokud se na toto písmeno dobře podívate, zjistíte, že svým tvarem vytváří sinusoidu čili průběh energie, pozn. J.CH.).

      Kámen Bohů je vláknem, které spojuje člověka s Bohem. Jinými slovy "Klíč Života" (Key of Life), Klíč Kamene (Key (S)tone) nebo Svatý Grál jsou tatáž věc jako symbolika "Modrých Jablk" čili "Modré Kameny z Rennes.

- pokračování -