ŽIVOT NEBO STVOŘENÍ

       Nezbývá než nezačínat "od Adama", který je až na konci vývoje živých tvorů, ale vrátit se do prvopočátku, do doby, kdy se utvářela současná podoba vesmíru a naší Sluneční soustavy.

     Anglický biolog Pirie definoval 5 možností vzniku života:

Žádný - život je stálou součástí kosmu šíří se z místa na místo.
Nadpřirozený - život byl stvořen Božím zásahem.
Přirozený - život vznikl na Zemi na základě zákonitého přírodního procesu.
Postupný - vznik života vývojem z jakýchsi předchůdců "eobiontů" vývojem druhů.
Neomezený - život vzniká samovolně všude, kde jsou k tomu vhodné podmínky.

      V posledních letech stále více "čteme" v lidském těle, lékaři znají podrobně většinu reakcí a podařilo se "přečíst" i informace nejsložitější obsažené v lidském genomu. Vše je však pouze jednostranným poznatkem, víme z čeho je složen živý organismus, odhalujeme souvislosti mezi jednotlivými geny a vzhledem a vlastnostmi organismu, ale stále neznáme, co a kde je ten prvek, který celý složitý organismus uvádí "do chodu" a během života řídí. Zde již se můžeme dostat na pole idealistů a kreacionistů, kteří věří, že za vším je třeba hledat vyšší moc, ať už ji budeme nazývat jakkoli.

      Pokud vědecky prokazatelné metody končí u vzniku nejsložitějších stavebních prvků organismů, je to totéž, jako když bychom při stavbě domu skončili u znalosti výroby cihel, cementu atd. Dům také dokážeme rozebrat a při bourání vznikne hromada materiálu, který dokážeme roztřídit. S organismy je to stejné - dokážeme je roztřídit na jednotlivé stavební složky, můžeme dokonce znát jejich funkce, ale stvořit živý organismus se dosud nikomu nepodařilo. Dokonce i klonování nelze považovat za vznik života - pouze jsme použili základní stavební prvky, obsahující "plán" a dodali potřebnou energii a materiál. Chceme-li poznat skutečnou podstatu života, musíme opustit "pole" materialistické vědy a vydat se na "pole neorané" náboženských tradic.

      V současnosti připouštíme pouze dvě možnosti vzniku života :

     1) Vývojovou - "oficiální" vědeckou teorii o vývoji druhů - od virů, bakterií, prvoků až po člověka, která však dostává stále další "rány" a trhliny. V učebnicích, které jsou u nás dosud platné se sice již vyskytují zmínky o pochybnosti vývojové teorie, vyplývající z "hluchých míst" v posloupnosti tvorstva, kde nelze doložit žádné fosilní nálezy. Světoznámá archeoložka Mary Leakey řekla, že ..."všechny stromy života jsou jen kupou nesmyslů", ale to se v učebnicích nedočteme. Evoluční teorie přežívá především proto, že naši vědci a zejména Ministerstvo školství nemohou připustit existenci "vyšší moc", ať už ji nazveme Bohem nebo informací. Obojí je nehmatné, stejně jako obsah mozkoven výše uvedených pánů.

     2) Kreacionistickou - zastávanou všemi náboženskými společenstvími, o stvoření života Bohem (bohy). Mnoho současných autorů však nahrazuje Boha mimozemšťany - vyvinutější civilizací. Bohužel už se nikde nedočteme, kde a jak se vyvinuli právě oni......Západní věda již veřejně přiznává, že evoluční teorie je omyl, nemá však dosud novou "vědeckou" teorii a náboženské mýty jaksi zatím nemůže připustit. Proč mýty a pověsti prakticky všech starých národů a etnik obsahují sdělení o stvoření člověka mimozemšťany - obyvateli Vesmíru? Ostatně toto sdělení není jen obsahem mýtů, ale i sdělením kontaktérů, kteří hovořili s mimozemšťany a zajímal je tento problém. (Např. indián Robert Morningski, Billy Meier či Jack Robertson.)

      Průlom do tradičních znalostí znamenala kniha "Zakázaná archeologie" (Forbidden Archeology), autorů Michaela A. Crema a Richarda L. Thompsona, která na 900 stranách dokazuje, že druh "homo sapiens" existuje již miliony let. Kniha vznikala na základě informací ze starých sanskrtských spisů a jejich porovnáním s dosažitelnými archeologickými, peleontologickými a antropologickými důkazy. Analýza údajů dokázala, že velmi mnoho nálezů nezapadá do evoluční teorie. Např. zlatokopové v Americe objevili při hledání zlata v horninách starých desítky milionů let lidské kostry, nástroje, nádobí a další předměty, které se tam mohly dostat pouze jako pozůstatky tehdejší civilizace. Stalo se pravidlem, že nálezy, které se nehodí do vědeckých teorií bývají zatajovány a veřejnost nemá šanci se o nich dozvědět.

      Je pravděpodobné, že druh "Homo sapiens" existoval na Zemi současně s neandrtálci, opicemi a dalšími antropoidními bytostmi, které se dnes vzácně vyskytují - např. jako yetti, sasquatch a podobní ochlupení tvorové, žijící v odlehlých končinách a zjevně se skrývající před naší civilizací. To potvrzuje i nález kostí člověka v jeskyni Niahu na Borneu, kde bylo radiokarbonovou metodou potvrzeno stáří přes 40 tisíc let. V této době nebyli dle vědy ani neandrtálci. Ostatně dle genetické analýzy DNA neandertálců bylo zjištěno, že se nejedná o tvory příbuzné s člověkem (homo sapiens), nelze však vyloučit příbuznost po genetickém zásahu!

      V roce 1987 se ve vědeckém časopise "Nature" objevila studie Rebeky Cannové z kalifornské univerzity v Berkeley, která na základě rozboru DNA 147 žen z pěti různých oblastí na Zemi vyvodila, že společná "pramáti" Eva musela žít ve východní Africe, asi před 200.000 roky. Technika klonování musela být zřejmě mimozemšťany známa a používána, takže vznikla-li Eva z Adamova žebra, nemuselo to být žebro celé, ale stačila by i jedna buňka.

      S touto studií neuvěřitelně souhlasí studie amerického genetika Michaela Hammera z university v Tusconu, který zkoumal přesnou stavbu Y-chromozomů 15 mužů - 8 Afričanů, 2 Australanů, 3 Japonců a 2 Evropanů. Z jeho výzkumů vyplývá, že všichni jsme potomky jediného prapředka, který žil asi před 188.000 lety. Původ lidstva od Adama a Evy se zdá být neuvěřitelně pravděpodobný. Zbývá však dořešit původ jednotlivých lidských ras - jedná se pouze o výsledky dalších genetických pokusů?

     Komu se zdají výše uvedené argumenty svědčící o pochybnosti vývojové teorie jako "příliš slabá káva", uvedu další vědecky nevysvětlitelné nálezy, uváděné Cramem a Thompsonem :

Při vykopávkách v Olduvajské proláklině byla nalezena Hansem Reckem zachovalá kostra druhu "Homo sapiens" ve vrstvě zeminy, staré 2 miliony let.

V anglickém Roten Cragu nalezl geolog Hendry Stopes lasturu se zřetelně vyrytým obličejem ve vrstvě staré kolem 2 milionů let.

Lidská lebka v pliocenní vrstvě podobného stáří byla nalezena v Bald Hillu v Kalifornii.

Celá lidská kostra byla nalezena v uhelné vrstvě v Macoupinu v Kalifornii, zde se jednalo o vrstvu stáří kolem 300 milionů let.

Stejně šokující jsou nálezy stop chodidel nebo podrážek bot, případně nálezy neuvěřitelných předmětů ve vrstvách stáří stovek milionů let:

V blízkosti Carsten City v Utahu nalezl paleontolog William Meister dva zkamenělé otisky chodidel, dlouhé 32,5 cm (bota 11 a půlka), kde chodec šťastnou náhodou rozšlápl trilobita, který žil asi před 400 miliony let.

Podobné šlápoty byly nalezeny i v Pensylvánii a Missouri. Při mikroskopickém zkoumání otisku bylo zjištěno, že uvnitř otisku jsou zrnka horniny stlačenější, takže je zřejmé, že otisk vznikl v hustém bahně, před jeho zkameněním.

Emma Hahnová objevila v pohoří Llano Uplift (USA) kladivo, pevně vrostlé do horniny. Ve stejné oblasti byly objeveny vedle sebe lidské a dinosauří stopy?..Takovýto souběh stop byl objeven i v Turkmenistánu.

      Vědecké prameny o těchto objevech většinou mlčí, protože je nedokážou vysvětlit, držíce se houževnatě svých "školních" neměnných pravd. Pokud připustíme možnost, že aspoň jeden z nálezů je pravdivý a správně datovaný, nezbývá než přepisovat učebnice a vracet diplomy. Nálezy svědčí o tom, že druh "Homo sapiens" byl na Zemi již v dávné minulosti, bohužel nedokážeme vůbec rozhodnout, zda se jednalo o příslušníky pozemské civilizace, návštěvníky z vesmíru, či cestovatele časem?..

      Vyloučit nelze ani jednu z možností, potvrdit také ne. Existoval-li někde ve vesmíru již v tak dávné době druh, schopný cestovat prostorem nebo časem, zdá se možnost řízeného vývoje života na Zemi zcela reálná. Ostatně zprávy o tom nalézáme na celém světě v pověstech a mýtech všech starých civilizací.