EARTH PARADIGMA - 1
Následující informace si kladou za cíl přiblížit čtenáři fakta a skutečnosti, které jsou z oficiálního hlediska klíčového charakteru. Tvoří totiž ucelený sled událostí, které v mozaikovém sledu naznačí skrytou paralelní větev vyvíjejících se událostí, které nezadržitelně spějí k ke zcela jednoznačné formě vyvrcholení. Následující skutečnosti jsou formovány v časovém sledu se svým začátkem v roce 1700 n.l. a pokračují až do 21. století, tedy do časového bodu naší aktuální přítomnosti. To není náhodné. Právě počátek 17. století se stal startovacím mezníkem finální etapy historického úsilí globálního plánu "Systému", který byl nazván "Velké Dílo Věků" se svým počátkem v starověkém Babylonu. Lidská společnost má plné právo znát a chápat se informací, které bývají ve velmi častých případech potlačené a nebo evidentně zdeformované takovým způsobem, aby vyhovovaly stávajícím trendům. Soudobé zkušenosti deklarují, že tato praktika začala dosahovat ohromujících rozměrů. Je na každém čtenáři jaký postoj zaujme k následujícímu scénáři událostí a jevů, aktivit a rozhodnutí, které mnohdy vytržené z kontextu zapadly v zapomnění a nebo nebyly společenským establishmentem náležitě doceněni v kontextu širších souvislostí. Svým způsobem jde o poměrně unikátní intelektuální experiment, který se snaží být protiváhou ke stále propracovanější informační cenzuře. Ta se bohužel stala nedílnou součástí lidské civilizace 21. stol. v těch nejhorších rozměrech. V úvodu bych chtěl ještě jednou upozornit, že jde o velmi výjimečný projekt za kterým stojí soubor aktivit a vůle, která sama sebe označuje pseudonymem "FRAKCE - 2". Ta se aktivním způsobem staví proti soudobému globálnímu systému. Nezávislý internetový deník Matrix-2001 čerpá ze zdrojových složek této aktivity v jiném seriálu, který je věnován problematice WTC a 11. září 2001.
Píše se rok 1649 a nedaleko Bostonu se narodil jakýsi Elihu Yale. Později si tento člověk upevňuje své vzdělání v Londýně a slouží v Britské východoindické společnosti. Jeho kariéra stoupá vzhůru a stává se guvernérem "Fort Saint George" v Madrásu. Dochází k tomu v roce 1687. Skrze své poměrně velmi čilé obchodní aktivity nashromáždil velký majetek a v roce 1699 se vrací do Anglie. Proslavuje se jako velký filantrop a tak na jeho počest se škola Cotton Mather přejmenuje na Vysoká škola Yale. Píše se rok 1718.
Na nádvoří této dnes velmi smutně proslulé školy stojí socha Nathana Hale. Je velmi zvláštní, že kopie této sochy se nachází také před ředitelstvím CIA v městě Langleyi. Druhá kopie jedné a té samé sochy se nachází před "Phillips Academy" ve městě Andover, stát Massachusetts. Mimochodem právě zde George H. W. Bush chodí přípravky a připojuje se k tajné společnosti. Je mu pouhých dvanáct let. Nathan Hale a spolu s ním další tři absolventi Yale Univerzity byly členy "Culper Ring". Hale také stojí u jedné z prvních špionážních akci v Americe. Byl velmi aktivní v průběhu "Revoluční války" a byl také jediným pracovníkem, který byl odhalen Brity. Od založení republiky byl vztah mezi Yale a Společenstvím doslova jedinečný.
V roce 1806 se v Německu ujímá tzv. "vědecká metoda" a je postupně aplikována do všech oblastí lidských aktivit. Prusko zdůvodňuje porážku svých sil v roce 1806 Napoleonem tím, že vojáci trpěli stresem z bitvy. Z tohoto pučení vychází i John Locke a Jean Rosseau a vytváří nový školský systém. Jiný člověk, Johan Fitche ve svém díle "Address to the German People" navrhuje aby děti byly svěřeny do péče státu s tím, že by měly být již od útlého věku vedeny k tomu "co si myslet"a"jak si to myslet". George Wilhelm Friedrich Hegel přebírá po Fitche "židli" na Univerzitě v Berlíně. Dochází k tomu v roce 1817 a je zde profesorem až do své smrti v roce 1831. Hegel inklinuje k německé idealistické filozofické škole Immanuela Kanta. A je to ten samý Hegel, který prohlašuje, že náš svět je světem důvodů. A tak stát je "Absolutní důvod"a občan může pouze svobodný ve své roli poslušnosti a uctívání právě tohoto státu. Ovšem Hegel jde ještě dál a nazývá stát "manifestací Boha v našem světě" a nebo "konečným finále". Toto konečné finále je Hegelem deklarováno dalším unikátním prohlášením "stát má výsostné právo proti jednotlivci jehož nejvyšší povinností je být členem státu". Je jednoznačně prokázáno, že oba extrémistické směry (fašismus i komunismus) mají své filozofické kořeny právě v Hegellianismu".
Takže národní socialista, ale i mezinárodní socialista doporučují totalitní politické a ekonomické systémy postavené na nahé a nespoutané politické moci a donucovacích praktikách vůči jednotlivci. Oba systémy vyžadují monopolní kontrolu nad společností. Bohužel historie ukazuje, že k tomuto a případně ještě vylepšenému systému směřují v jisté fázi vývoje ty státy, které se v jistém období stávají světovými velmocemi - ve třicátých letech to bylo Německo, poté SSSR se satelitními evropskými státy a dnes je tento jev sledován v prostředí USA.
Rozborem, ale také zjistíme, že zdaleka ne každý "horlivý" kapitalista byl vášnivým odpůrcem marxistů a naopak socialisté nutně musely být odkojeni filozofií Karla Marxe. Opakuji, že tomu ve velké většině případů bylo naopak a tak, ve skutečnosti kapitalisté a revoluční socialisté tvořili skryté aliance k vzájemnému prospěchu - bohužel ten kdo trpěl byl zase onen "občan státu". Analýzou také zjišťujeme, že kapitalistický monopol vzhledem k slabostem socialistického centrálního plánování není zdaleka tak úhlavním opozitou tohoto systému, jak se představoval a nebo stále ještě představuje oficiálně. Důvod je prostý. Socialistický stát je dokonalý trhem monopolního dodavatele globálního kapitalisty. Praktické zhodnocení této teze můžeme vidět na příkladu internacionálního rozšíření Morganových železničních monopolů a Rockefellerových naftových aktivit ke konci 19. stol.
Přichází rok 1823 a s ním Samuel Russell zakládá "Russellovu společnost", která ve skutečnosti získává v Turecku opium, které pašuje do Číny. V roce 1830 se spojuje se "Syndikátem Perkins" (Boston) a stává se primárním pašerákem opia. Jedním z vedoucích těchto podvratných operací v Russellově společnosti byl Warren Delano, Jr., dědeček Franklina Roosevelta. Dalšímu Russellovými partnery byl: John Cleve Green (financoval Princeton), Abiel Low (financoval stavbu Columbie), Joseph Coolidge a Perkins, Sturgis a Forbes (rodiny Coolidge´s řídily Inted Fruit Company) a vnuk Josepha Coolidge, pan Archibald C. Coolidge byl spoluzakladatelem "Council on Foreign Relations" - CFR.
V roce 1832 William Huntington Russell, Samuelův bratranec studuje v Německu. Jde o období 1831 - 1832. Hegelliánská filozofie je v módě. Když se vrátil v roce 1832 na Yalu zakládá společnost "Alphonso Taft". Podle informací, které byly získány krkolomným způsobem proniknutím do jistých hrobů bylo zjištěno, že Russell byl zakladatelem aktivity předcházející "Skull and Bones" v Německu. Poté co se vrátil do USA zakládá podobnou společnost s ještě dalšími čtrnácti zakládajícími členy v Americe na Univerzitě v Yale. Tato tajná společnost se nejdříve nazývá "The Order Scull and Bones", později došlo k přejmenování na "The Order Skull and Bones".
Vstupujeme do roku 1860. A v tom případě musíme věnovat pozornost Abrahamu a Sarah Warbugovým. Mají tři děti: Moritze, Siegmunda a dceru, která není v pramenech jmenována. Ta se provdala za Paula Schiffa jenž byl ředitelem vídeňské "Creditanstalt Bank". Tato banka byla řízena baronem Albertem Rothschildem. Rodiny Schiffů a Rotschildů měly své centrum ve Frankfurtu. Siegmund udržoval uzké vazby k baronovi Lionell von Rotschild s rodinným zázemím v Londýně. Jistou dobu Moritz spolupracoval s baronem Alphonsem Rotschildem jenž sídlil v Paříži a baronem Leopoldem z Londýna a baronem Albertem ve Vídni. Moritz měl pět synů, kteří byli později přezdíváni jako "Hamburger 5". Dva nich Felix a Paul se odstěhovali do USA. Zde si Paul vzal za ženu dceru Mr. Solomona Loeba a Felix si vzal ze ženu dceru Jacoba Schiffa. Felixova dcera Carola si vzala Waltera N. Rotschilda domu v Brooklynu.
Jacob Schiff se narodil 10. ledna 1847 ve Frankfurtu. Měl syna Moses a dceru Claru Schiff byl potomek význačné rabínské rodiny, jejž původ můžeme sledovat až do roku 1370. Obdržel světské i náboženské vzdělání na "Israelitische Religionsgessschaft". Když se dostal do Spojených Států začal pracovat v makléřské firmě v New Yorku a později se stal partnerem ve společnosti "Budae, Schiff a spol." V jisté fázi svého života se setkal a zamiloval do Therezy Loeb, dcery Solomona Loeb, ředitele bankovního ústavu "Kuhn, Loeb a spol.". Byli oddáni 6. května 1875. Poté Schiff vstupuje do firmy otce jeho čerstvé manželky a poskytuje spojení na dům Rotschildů ve Vídni. Finanční fůzi Kuhnova a Loebova podniku vzniká největší investiční banka v USA.
V roce 1889 přestupuje z Yale Univerzity na vědeckou kolu v Sheffield pan Robert Sterling Clark, dědic "Singer Fortune". V kapse má diplom inženýra. Později tento muž vstupuje do americké armády s dislokací v Manile na Filipínách ale také v Číně.
V roce 1893 se Mc Kinley snaží o republikánskou kandidaturu na prezidentství. Po celých Státech realizuje stovky projevů v rámci kongresové kampaně.
V roce 1897 se nakonec William McKinley stává dvacátým pátým prezidentem Ameriky. Republikáni také získávají kontrolu na oběma křídly Kongresu. Nastupuje ničím nerušená republikánská kontrola prezidentského úřadu a obou křídel Kongresu po celých dlouhých 14 roků. John Hay, jeden z největších diplomatů země své doby, bývalý osobní tajemník Lincolna a velvyslanec v Paříži, Vídni a Madridu se stává ministrem v McKinleyovi vládě. Jacob Schiff získal značnou prestiž v bankovních kruzích, když zajistil finanční podporu, která umožnila železničnímu magnátovi Edwardovi H. Harrimanovi koupit kontrolu na bankrotující železniční "Union Pacific".
O rok později 15. února 1898 dochází k explozi na americké lodi "Maine", která parkovala v havanském přístavu. Bylo zabito 267 námořníků. Novináři Joseph Pulitzer a William Randoplh Hearst cílevědomě vyvolávají v americké společnosti nevraživost a zlost s touhou po odplatě v podobě války se Španělskem. McKinley se snaží za každou cenu této válce vyhnout, ale čelí silnému tlaku od svého sekretáře námořnictva Theodora Roosevelta. Nakonec je nucen vyhlášení války Španělsku doporučit Kongresu. Děje se tak 25. dubna 1898. Americký Kongres vyhlašuje válku Španělsku s výkřikem "Vzpomeňte si na Maine". Ovšem skutečná příčina exploze zůstává stále zahalena tajemstvím.
Warren Harding je se stává senátorem za stát Ohio. Jeho stranická loajalita a schopnost své straně vytvořit výhodné pozice v rámci různorodých programů mu bude přidávat na popularitě.
"Pařížská mírová dohoda" z 10. prosince 1898 dává Portoriku, Guamu a Filipínám možnost připojit se k USA a dochází k osvobození Kuby. Přicházející nové okolnosti budou USA stále více přibližovat evropským a asijským mocnostem.
Vstupujeme do roku 1900 a McKinley nejpopulárnější státní úředník od doby Abrahama Lincolna je znovu nominován na post prezidenta a Theodor Roosevelt se stává viceprezidentem. Prosperita národa pokračuje. Bankovní společnost J. Henryho Schrodera je vypsána jako druhá na seznamu kapitalizace sedmnácti obchodních bankéřů, kteří se smiřují s exkluzivní souhlasnou výsadou bankovního domu v Londýně. Robert Sterling Clark významně pomáhá potlačit tzv. "Boxer rebellion". V červenci rok 1900 jeho odvážná a význačná účast na chycení Tientsin mu vynesla hodnost nadporučíka. Clark se později účastní obležení Pekingu v Číně. Emile Franqui, ředitel velké belgické banky "Societe Generale" a londýnský důlní byznysmen jménem Herbert Hoover se vzájemně stýkají v množství skandálů, které se staly velmi populárními soudními případy. Můžeme jmenovat například skandál okolo uhelné společnosti Kaiping v Číně, který evokoval "Boxer rebellion" jež mělo za cíl expulsi všech zahraničních obchodníků z Číny.
V roce 1901 je William Taft jmenován civilním guvernérem Filipín s plnou odpovědností reorganizovat vládu, soudní systém a policii včetně daňového systému. Na Princeton Univerzitě je jednomyslně do pozice prezidenta zvolen Woodrow Wilson. Tento člověk je odhodlán zavést Univerzitu do pozice subjektu, který bude produkovat státníky a význačné osobnosti v oblasti vojska. Robert Sterling Clark je svém návratu do Washingtonu stále v armádě.
Dne 6. září 1901 se prezident McKinley objevuje na veřejném vystoupení v "Temple of Music" v Buffalu ve státě New York. Je notoricky známo, že při takových akci velmi nedbá na svou vlastní bezpečnost a opakovaně odmítá pokusy o její posílení ze strany svého vlastního tajemníka pro otázky bezpečnosti George Cortelye. Ten chce jít tak daleko, že se snaží celou akci zrušit. Prezident o tom ovšem nechce ani slyšet. Snaží se tedy posílit bezpečnost v limitě která je mu dána. Ovšem anarchista Leon Czolgosz zaútočí na prezidenta. Roosevelt urychleně přijíždí do Buffala a přesvědčuje se, že je prezident těžce zraněn, ale mimo nebezpečí a připojuje se k jeho rodině, která se nachází na sídle v "Adirondack Mountain".
Ministr John Hay už zažil vraždy dvou prezidentů: Abrahama Lincolna (byl jeho osobním tajemníkem) a Jamese Garfielda (byl jeho blízkým přítelem a důvěrníkem). Obává se, že prezident McKinley zemře. Bohužel se jeho obava naplnila o osm dní později. Dne 14. září 1901 McKinley na následky svého zranění umírá. Americkým prezidentem se stává Theodore Roosevelt. Velmi zajímavé jsou okolnosti za jakých se Roosevelt o smrti prezidenta dozvěděl. V té chvíli totiž s několika svými společníky lezl na "Mount Tahawus". Průvodce ho informoval o události. Roosevelt se ihned vydal na čtrnácti kilometrový pochod k nejbližší železniční stanici před tím ovšem zažil divokou jízdu na koni velmi těžkým terénem, která trvala prakticky celou noc a pak asi padesátikilometrovou jízdu kočárem. Na železniční stanici se dostali kolem 05. 30 hodin ráno, kde již čekal zvláštní vlak jež Roosevelta odvezl do Buffala. Služební přísahu pak složil přímo v domě svého mrtvého přítele v odpoledních hodinách 14. září 1901.
Ke konci roku prezident Roosevelt žádá Tafta, aby nahradil Elihu Roota na pozici ministra války. Později během onemocnění John Haye se Taft stává úřadujícím ministrem. Tak Roosevelt, Taft a Root začínají vynikající vzájemnou státnickou spolupráci. V zasvěcených kruzích jsou známí jako "Tři mušketýři".
Jacob Schiff byl vůdčí postavou v bezvýchodném boji za kontrolu "Severní Pacifické železnice" přičemž byl podporován Harrimanem, proti nim stály James J. Hilla jeho bankéř J.P. Morgan. Tento boj způsobil paniku na kapitálového trhu a válčící strany se nakonec dohodli na kompromisu sjednotit se ve formě "Northern Securites Company".
- pokračování -
PODROBNÝ ROZBOR CELÉHO ČASOVÉHO SLEDU S ODBORNÝM DOPLŇUJÍCÍM VÝKLADEM MAJÍ K DISPOZICI STUDENTI "MODRÉHO SVĚTLA - ČESKÁ REPUBLIKA"
(c) 2006 Frakce 2
(c) 2006 Jaroslav Chvátal
(c) 2006 Translation Matrix-2001

