JAK MÁLO ČASU NÁM ZBÝVÁ

      Před třiceti lety vypracoval vědec James Lovelock teorii, že planeta Země má globální systém ekologické rovnováhy, který umožňuje život. Nazval ho Gaia a jeho teorie je od té doby všeobecně přijímána. Lovelock v současnosti zastává názor, že lidstvo ničí životní prostředí do té míry, že tento kontrolní mechanismus nyní funguje proti lidem. Argumentuje, že podnebné změny jsou už nevratné a život na Zemi se nezvratitelně změní. Dnešní civilizace v nynější formě nepřežije. Profesor Lovelock argumentuje, že úsilí zastavit globální oteplování už nemůže být úspěšné, protože už je příliš pozdě. Svět a lidská společnost čelí daleko horší katastrofě daleko dřív, než si lidé uvědomují. Píše: "Než toto století skončí, miliardy lidí zemřou a hrstka těch, kteří přežijí, bude žít v Arktidě, kde podnebí zůstane přijatelné." Lovelock přiznává, že je v tomto pesimistickém hodnocení situace na planetě Zemi dosud osamocen.

      Argumentuje však, že systém planetární kontroly životního prostředí nyní pracuje proti zájmům člověka, a to znamená, že se globální oteplování už nedá zvládnout. Tento systém totiž obsahuje množství mechanismů zpětné vazby, které v minulosti působily v součinnosti tak, že Zemi ochlazovaly. Nyní však tytéž mechanismy budou přispívat v důsledku lidské činnosti k oteplování Zeměkoule.

      Podle Lovelocka to znamená, že škodlivý důsledek lidské činnosti nebude lineární, ale je pravděpodobné, že dojde k jeho obrovskému a rychlému znásobení. Lovelock tento jev nazval "Pomstou planety Gaia" a podrobně ho zkoumá v knize, která vyjde letos v únoru. Lovelock varuje před globálním oteplováním už téměř dvacet let. V roce 1989 patřil k vybrané skupině vědců, která informovala v Downing Street o nebezpečí globálního oteplování Margaret Thatcherovou. Jeho znepokojení od té doby neustále roste.

     Například byl vážně znepokojen informacemi, které přišly loni v září, že led, pokrývající Arktický oceán, nyní taje tak rychle, že dosáhl v roce 2005 historicky minimálního množství. Před dvěma lety apeloval Lovelock v deníku Independent na vědce, aby přestali protestovat proti jaderné energii. Globální oteplování probíhá tak rychle, argumentoval, že by ho dokázala zvládnout pouze obrovská expanze jaderné energetiky. Většina ekologického hnutí Lovelockovy argumenty odmítá.

     Nyní už Lovelock nepožaduje opatření proti globálnímu oteplování, ale apeluje na světové vlády, aby začaly připravovat krizové scénáře pro přežitím. Vznikne podle něho totiž "pekelné klima", které bude v Evropě až o 8 stupňů teplejší než dnes. Píše: "My sice se budeme snažit udělat, co je v našich silách, abychom přežili, ale, bohužel, nemyslím si, že to udělají Spojené státy anebo vznikající ekonomiky Indie a Číny. A ty jsou hlavním zdrojem emisí CO2. Dojde k nejhoršímu..." Pokračuje: "Musíme si uvědomit, jak rychle dojde k těmto podnebným změnám a jak málo času nám zbývá. Každá komunita a každý národ si bude muset najít nejefektivnější způsob, jak nejlépe využít zbylých zdrojů na podporu civilizace, jak dlouho to jen bude možné." Doporučuje, aby vlády začaly vyvíjet úsilí pro zajištění energie a potravin v globálním skleníku, a aby vytvořily hráze proti stoupajícím mořím. Obává se, že z lidské společnosti nakonec vznikne rozbitá, chaotická cháska, kterou povedou brutální váleční magnáti".

     Profesor Lovelock zejména upozorňuje, že globální oteplování je v současnosti zpomalováno umělou clonou znečištění ovzduší - vrstvou prachu v atmosféře kolem severní polokoule, která vzniká v důsledku průmyslové činnosti. Tato vrstva znečištění chrání zemi před slunečními paprsky prostřednictvím tzv. "globálního stmívání"- snižuje to teplotu planety o několik stupňů. Pokud by z jakýchkoliv důvodů došlo k poklesu znečišťování ovzduší průmyslem, globální teplota by se najednou podstatně zvýšila. Lovelock doporučuje, aby vznikl "průvodce pro lidi, kteří přežijí globální oteplování". Ten by neměl být napsán v elektronické formě, ale vydán na trvanlivém papíru.

     Měl by obsahovat základní vědecké informace o naší civilizaci, které nyní většinou bereme za samozřejmé, ale k nimž jsme dospěli pouze na základě dlouhého úsilí. Měli by to být informace o tom, jaké má Země místo ve sluneční soustavě, anebo že bakterie a viry působí nakažlivé nemoce. Globální oteplování je velmi pravděpodobně snad největší hrozbou, jaké kdy lidstvo čelilo.

     Je nebezpečí, že v nadcházejících desetiletích začne být v důsledku stoupající teploty nemožné pěstovat plodiny na většině naší planety. Miliardy lidí tak přijdou o potraviny, ale také o vodu. Stoupající hladina moří zaplatí nízko ležící oblasti, jako je Bangladéš, kde nyní žijí miliony lidí. Obrovské množství uprchlíků před ekologickou katastrofou nezvládnou žádné státy. Moderní městskou infrastrukturu zničí extrémní počasí, jako byl například hurikán Katrina v New Orleansu. Mezinárodní komunita přijímá, že je globální oteplování realitou.

     Mezivládní panel OSN pro podnebné změny konstatoval ve své poslední zprávě z roku 2001, že do roku 2100 má globální teplota stoupnout o 5,8 stupňů, ve vysokých zeměpisných šířkách, jako je Británie, o daleko více, až o 8 stupňů. Nyní je zjevné, že globální oteplování probíhá rychleji a v příští zprávě tohoto panelu OSN bude zřejmě předpokládaná lhůta globálního oteplování zkrácena. Svět si dosud myslí, že je globální oteplování zvládnutelné. Profesor Lovelock toto přesvědčení nesdílí.